Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Starostové našli s Babišem shodu na programu, pro podporu vlády ale mají tyto tři závažné podmínky

Starostové našli s Babišem shodu na programu, pro podporu vlády ale mají tyto tři závažné podmínky

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) našlo na dnešní schůzce s hnutím ANO programové shody. Trvá ale nepřekročitelná podmínka Starostů pro případnou podporu vlády, že v kabinetu nebude žádná trestně stíhaná osoba. Novinářům to řekl předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský, podle něhož ANO trvá na svém stíhaném předsedovi Andreji Babišovi jako na jediném kandidátovi na premiéra, a to i za cenu, že by se vláda musela opírat o podporu extremistických stran.

Farský uvedl, že Starostové si stanovili tři nepřekročitelné podmínky, za kterých by mohl jejich šestičlenný poslanecký klub vládu podpořit. "Je to prozápadní směřování (země), neopírat se o extremisty ani v Poslanecké sněmovně, ani ve vládě a aby ve vládě nebyla trestně stíhaná osoba," řekl.

Upozornil, že podmínka neúčasti trestně stíhaných ve vládě není namířena osobně proti Babišovi, ale je vedena obavou z možných zásahů vlády do policie a státního zastupitelství, které se trestním řízením zabývají. Podle Farského navíc nelze mluvit o nesmyslných požadavcích. "Na západ od nás se odstupuje za to, když někdo zalže v médiích nebo opíše kousek své odborné práce. My tím, že by ve vládě byla trestně stíhaná osoba, se dostáváme někam na východ, a to je podle mě špatně," řekl.

Babiš byl obviněn z podvodu v souvislosti s financováním farmy Čapí hnízdo. Obvinění považuje za účelové a politicky motivované. ANO ho označilo za svého jediného kandidáta na premiéra.

Farský po schůzce také řekl, že s hnutím ANO našli jisté shody v programové oblasti. Chtějí spolupracovat při zvyšování platů ve školství, při prosazování insolvenčního zákona nebo v řešení situace s nedostatkem bytů. Shodují se také na pevném zakotvení Česka v Evropské unii a v NATO. Podle Farského obě hnutí také nesouhlasí s návrhem zákona o referendu, jak ho předložila SPD, vadí jim zejména možnost hlasování o vystoupení z EU.

1080p 720p 360p
Všichni poslanci ANO jsou rukojmí Babiše, jejich mlčení mě děsí, říká Jan Farský

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1