V Dánsku platí úroky z hypotéky banka. Čechům se taková půjčka může šeredně vymstít | info.cz

Články odjinud

V Dánsku platí úroky z hypotéky banka. Čechům se taková půjčka může šeredně vymstít

Dánská Jyske Bank se minulý týden stala první bankou, která spotřebitelům nabídla hypotéku s negativním úrokem. To znamená, že místo toho, aby lidé bance platili z úvěru úrok, banka platí jim. Hlavní ekonom Moneta Money bank Petr Gapko v rozhovoru pro INFO.CZ rozebírá důvody takového kroku. Čeká brzy něco takového i Čechy?

Jak jako ekonom krok dánské banky vnímáte?

Jako nestandardní opatření. Na druhou stranu pokud se podíváme na situaci v Dánsku, tak to, k čemu se jako první na světě odhodlala ona dánská banka Jyske, je v kontextu tamního prostředí poměrně pochopitelné. V Dánsku má centrální banka své sazby na nule, u klíčových týdenních úložek je dokonce negativní úroková sazba, takže banky jsou schopné si prostředky, které následně samy půjčují, vypůjčovat s negativní úrokovou sazbou.

Na čem ale v takovém případě banka vydělá?

Obecně řečeno, klasické podnikání banky vypadá tak, že banka přijímá vklady, které následně rozpůjčuje ve formě úvěrů. To, co banka vydělává, je pak jakýsi úrokový diferenciál, úroková marže mezi tím, co musí vyplatit na vkladech, a tím, co dostane z úvěrů. Pokud je banka schopná si depozita sehnat za negativní úrokovou sazbu, tak je logicky schopná negativní úrokovou sazbu poskytnout i na straně úvěrů.

Přesto je to, jak jste zmiňoval – Jyske bank se k tomu odhodlala jako první na světě…

Negativní úroková sazba se totiž začala objevovat teprve poměrně nedávno, řekněme před deseti lety. A poměrně nový je i koncept přenášení této negativní úrokové sazby na koncové klienty, je to historicky nepozorovaná záležitost. A to, proč se to nyní začíná ve formě hypoték dostávat na i k retailovým zákazníkům, je poměrně jednoduché – zkrátka banka má nějakou úrokovou marži, která je různá na různých produktech. Na velkých úvěrech v řádu stovek milionů či miliard korun je úroková marže malá, u drobných úvěrů je marže poměrně velká. Co se týče hypoték, ty patří mezi úvěry s relativně malou marží, čili po velkých úvěrech jsou první, kde můžeme vidět přenos záporných úroků na klienta.

Čekáte, že se úvěry, za které bude banka platit klientovi, rozšíří i do dalších evropských zemí? Že něco takového bude běžné?

Negativní úrokové sazby jsou vždy dány prostředím, ve kterém banka operuje. A pokud se nyní podíváme na eurozónu, tak tam centrální banka udržuje sazby v podstatě na nule, takže tam možnost, aby se to za současných podmínek rozvinulo ve velkém, nevidím.

A s ohledem na situaci České republiky?

Co se týče Česka, tak my jsme nyní v úplně jiné fázi úrokového cyklu než eurozóna. U nás je základní úroková sazba na dvou procentech, jsme tedy spíše srovnatelní se Spojenými státy, než s jinými státy eurozóny. A pokud si k těm dvěma procentům přičteme úrokovou marži, tak rozhodně nejsme v záporu. Pokud by úroková sazba centrální banky u nás byla po nějakou dobu v záporu – a tím nemyslím například 0,25 procenta ale spíše úroveň okolo jednoho procenta – tak by určitě záporná úroková sazba na nějakém produktu možná byla.

Je podle vás takový scénář reálný?

Když se podíváme na historickou zkušenost, tak Česká národní banka moc nechtěla pustit sazby do záporu. Raději je držela na technické nule a další uvolňování měnových podmínek řešila přes měnový kurz, tedy uměle znehodnotila korunu, aby podpořila export a tím pádem i ekonomiku a cenovou hladinu. Takže u nás ta cesta také nejspíš bude trochu jiná. Osobně se nedomnívám, že bychom ve střednědobém horizontu u nás viděli záporné klientské sazby.

Jaký podle vás mají negativní úrokové sazby psychologický vliv na společnost?

Celý koncept úrokových sazeb funguje tak, že má za úkol podpořit inflaci tak, aby byla okolo inflačního cíle centrální banky. Zjednodušeně řečeno, když máme vysoké úrokové sazby, tak lidé budou raději střádat, když jsou úroky nízko, tak lidé moc nespoří, ale spíše utrácejí, tím podpoří cenovou hladinu a potažmo třeba si i na nějaké investice nebo na spotřebu půjčí. To, jestli jsou sazby v plusu nebo v mínusu, má především psychologický efekt. Když si od někoho půjčíte a teď za to máte ještě dostat zaplaceno, tak to sice působí velmi dobře, ale pouze psychologicky. Ekonomický efekt by měl zůstat stejný.

Zmiňoval jste, že negativní úrokové sazby jsou poměrně nové. Vnímáte je jako jakýsi bod zlomu?

Spíše ne. Bod zlomu to není, vše se odvíjí od teorie základního úročení v ekonomice, což se v Dánsku děje. Není to nic nenormálního, nic, co bychom neviděli v plusovém teritoriu všude jinde na světě. Že je sazba v mínusu tedy může mít psychologický efekt, případně se to může v omezené míře přelívat do vedlejších ekonomik ve smyslu, že například polští, němečtí či čeští občané si mohou zkusit vzít hypotéku od dánské banky, která jim ještě za to nějak uleví při splátkách. Pokud by ovšem administrativně dánská banka mohla poskytovat úvěry v zahraničí.

Navzdory měnovému riziku…

Ano, to by tam bylo. Všichni si musejí uvědomit, že v takovém případě je měnové riziko zcela reálné a že se taková půjčka může šeredně vymstít. Ostatně tyto scénáře jsme již viděli v Maďarsku nebo v Polsku. Tam to fungovalo na úrovni porovnání dvou úrokových sazeb, spotřebitelé si buď půjčili ve forintech od maďarské banky řekněme za pět procent, nebo měli možnost půjčky ve švýcarských francích třeba za dvě procenta. Jenže se to brzy zkazilo, během několika málo let lidé zjistili, že forint se znehodnocuje. A přestože populace pobírala mzdu ve forintech, tak hypotéku musela splácet ve francích a celá hypotéka se jim díky tomu velmi prodražila.

Když ponecháme stranou kurzové riziko, vidíte objektivní důvod, proč by si nyní čeští občané nemohli vzít hypotéku od dánské banky a těžit tak z negativní úrokové míry?

Podle mě jediný procedurální problém, který může nastat, je ten, že každá banka má určené své teritorium, kde může podnikat. Dánská banka tak nemusí mít umožněno podnikat na českém trhu, případně to nemusí ani chtít – například proto, že jsme pro ně příliš rizikoví, že si řeknou, že jejich rizikový apetit není tak velký, aby půjčovali entitám v Česku. Dánská banka by také své podnikání v Česku musela podrobit dohledu ČNB, to by byl ten procedurální krok.

Vidíte tu možnost jako reálnou?

Já si to nemyslím. Jednak nepředpokládám, že by dánské banky byly ochotné začít byznys v Česku, už jen proto, že zkrátka zdejší prostředí neznají. Jednak doufám v to, že uvědomění české populace po lekcích z Maďarska a z Polska je o něco větší, že si všichni uvědomujeme rizika, která by s tím byla spojená. A zatřetí – i když úroky na hypotékách u nás již nejsou takové, jako byly před třemi lety, tak si myslím, že podmínky v Česku jsou stále docela atraktivní.

Jaké splátky budete muset u hypotéky hradit? Vypočtěte si je pomocí hypoteční kalkulačky>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud