Ve stínu Babiše. ODS na kongresu hledá cestu jak prorazit a neztratit tvář | info.cz

Články odjinud

Ve stínu Babiše. ODS na kongresu hledá cestu jak prorazit a neztratit tvář

Petr Fiala na kongresu ODS podle očekávání přesvědčivě obhájil post předsedy a deklaroval, že stranu dovede do vlády. INFO.CZ ještě před kongresem oslovilo politology, aby zhodnotili pozici a šance občanských demokratů.

Přestože o sobě ODS ráda hovoří jako o nejsilnější alternativě hnutí ANO, faktem je, že v předvolebních preferencích stagnuje někde okolo patnácti procent hlasů, což je ve srovnání s hegemonem české politiky přibližně poloviční podpora. Podle politologa Josefa Mlejnka to má několik příčin.

„Stručně lze ale asi říci, že ODS dokazuje platnost Hérakleitovy poučky: nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Mění se doba, okolnosti, občanští demokraté však stále usilují o jakýsi revival staré dobré ODS z 90. let, která, přes řadu chyb, provedla zásadní transformační kroky,“ říká Mlejnek v rozhovoru pro INFO.CZ. Mnozí podle něj namítnou, že existovala pouze stará, nikoliv dobrá ODS. „Ale i kdybychom se shodli na hodnocení stará dobrá, to slovo stará tam podle mne vyvolává problémy právě i ohledně přitažlivosti pro voliče v současné době.“

Politický analytik Lukáš Jelínek upozorňuje, že stagnují prakticky všechny politické strany. „Každá se drží ve svém zákopu, některé se daří lépe, jiné hůře, ale žádná dosud nepředvedla pohyb, kterým by zaujala a přetáhla voliče konkurence. Pokud se toto nezmění, dopadnou příští sněmovní volby víceméně stejně jako minulé,“ uvažuje Jelínek v rozhovoru pro INFO.CZ. A pak je tu ještě jedna věc: občanští demokraté se dokázali oklepat z potupné porážky ve volbách v roce 2013, což nebylo nic dopředu samozřejmého.

Pokud platí, že se Andrej Babiš a jeho hnutí posunulo v mezičase doleva, musí se občanští demokraté sami sebe tázat, čím to, že se jim nedaří posilovat. „Neřekl bych, že se hnutí ANO posunulo doleva, poněvadž kategorie levice a pravice se mění a je otázkou, zda jsou dnes ještě k něčemu,“ oponuje Mlejnek. Hnutí ANO se podle jeho mínění určitě posunulo směrem k důchodcům. „Což je ale skupina svým přístupem ke světu docela konzervativní,“ upozorňuje. „Podle mne nemá smysl řešit, zda jsou důchodci vlevo, nebo vpravo, podstatné je, že jsou to důchodci, což Andrej Babiš zdá se dobře pochopil, ostatní ještě ne,“ dodává Mlejnek.

Lukáš Jelínek má pak za to, že jedním z problémů současné české politiky je příliš mnoho stran na atomizované pravici. Zmiňuje přitom kromě ODS také TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Trikolóru. A pokud má podle Jelínka ODS posílit, musí oslovit novou skupinu voličů. „Zejména mladé, kteří se dnes rozhodují hlavně mezi Piráty a TOP 09. Odtud také zvýšený zájem ODS o ochranu klimatu nebo nápad na osvobození osob do 26 let od placení daní,“ říká.

Předpokladem expanze jakékoli politické formace je kromě přitažlivého programu také věrohodný lídr. Což Petr Fiala zcela jistě také je. Otázka nicméně je, zda dokáže se svým ustáleným stylem oslovit další skupiny a společenské vrstvy. „Výhodou Petra Fialy je, že působí jako autentický konzervativní politik, navíc bez afér a skandálů. Jeho přesvědčovací schopnosti jsou ale limitované. Východiskem by bylo, kdyby měl v nejužším týmu i dynamické politiky s prořízlejšími ústy. Stávající vedení ODS působí seriozně, ale příliš viditelné není,“ myslí si v této souvislosti Jelínek.

A pak je tu ještě jedna věc. Lídři ODS mají tendenci tvrdit, že se strana očistila od nedůvěryhodných či zprofanovaných politiků. Pokud se ale podíváme na seznam kandidátů do vedení, zjistíme, že máme co do činění s prakticky stejnými lidmi. Ostatně pokud je jednou z hlavních událostí víkendového sjezdu návrat Alexandra Vondry do vedení ODS, je to svým způsobem komické. „A může to ODS brzdit v dalším rozletu, poněvadž pak je Petr Fiala coby leader očištěné nové ODS méně věrohodný,“ dodává Mlejnek.

Podle Jelínka by se občanským demokratům hodily mladší ročníky, politici typu rakouského kancléře Sebastiana Kurze. „Na druhou stranu ale pro ODS nemusí být nevýhodné, když se bude od ostatních odlišovat tím, že bude nabízet zkušené harcovníky typu disidenta Vondry. Jen musí vždy pečlivě prohlédnout jejich skříně, zda v nich nečíhají dosud neobjevení kostlivci,“ říká Jelínek.

Pokud jde o programatiku občanských demokratů, Mlejnek si všímá v loňském roce prezentovaného dokumentu „Země, která vítězí“. Podle jeho mínění se příliš nepovedl. „Zde je na místě přijít s něčím jiným. Problém spočívá v tom, že v ČR politickou agendu nastoluje Babiš, popřípadě on sám je politickou agendou opozice. Pokud opozice nedokáže nastolit jiné téma než osobu Andreje Babiše a jeho kauz, nemůže moc čekat růst preferencí,“ tvrdí Mlejnek.

Podle Jelínka se ODS v posledních letech proměnila ze strany činů ve stranu slov. „Což jejímu přirozeně aktivnímu elektorátu, zejména mezi podnikateli a živnostníky, nemusí vyhovovat. Prostor pro prosazování svých námětů má opozice v dnešní Poslanecké sněmovně málo. Ovšem zdá se, že ODS na proražení této bariery nijak zvlášť nepracuje,“ myslí si Jelínek. Ostatně bude nepochybně zajímavé právě programovou debatu na sobotním kongresu sledovat. Třeba se dočkáme nových impulsů.

A nakonec: dřív nebo později, a v rozhovoru pro INFO.CZ to nakousl bývalý ministr spravedlnosti a někdejší místopředseda strany Pavel Blažek, lze od ODS čekat debatu o tom, zda chce i nadále hledat a uskutečňovat „idealistickou“ konzervativně-liberální politiku, jejíž součástí bude koordinovaný postup všech středových a pravicových stran, anebo zda se pod tlakem okolností po příštích volbách pragmaticky nepřikloní k alianci s hnutím ANO. Mlejnek v této souvislosti nechce odhadovat, co udělá ODS po volbách.

Avšak pokud jde o jednotný blok opozičních středo-pravicových stran, soudí, že něco takového ODS moc podporovat nebude. „Určitě ne před volbami, a když ano, tak spíše naoko kvůli voličům, aby jim mohli říci: Snažili jsme se. Reálně ale takový blok spíše nechce a není se co divit. ODS má preference přes deset procent, čili ji nebudou srážet ani menši volební obvody, které minule tvrdě „seřízly“ TOP 09 i STAN. A jiné pravicové strany jsou pro ODS přece hlavně konkurence v boji o voliče,“ říká Mlejnek.

Také podle Jelínka není ODS závislá na spojování se zbytkem pravice. „Má dostatek sebevědomí i silné regionální zázemí. Výmluvná je její síla v senátních volbách. Snazší by pro ni bylo pohltit jiné strany či osobnosti z nich,“ dodává s tím, že domlouvat se na kompromisech zejména v evropské politice by bylo pro ODS obtížné. Také Mlejnek si nicméně uvědomuje, že je ODS v opozici už dost dlouho. Podle něj tudíž do vlády už tak nějak musí. „Rozhodující bude povolební situace, konkrétní výsledek voleb, který nějaké kombinace umožní, jiné ne,“ říká. 

„Všiml jsem si ale,“ pokračuje v rozhovoru Jelínek, „že první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija v rozhovoru pro Novinky.cz načrtla možnou změnu dosavadní strategie.“ Na přímou otázku, jestli by ODS šla do vlády s Babišem, odpověděla: „Nechci se nadále jen vůči někomu vymezovat, není to státnické.“ A Jelínek zdůrazňuje, že se nestává často, aby politik tradiční pravicové strany jednoznačně neodmítl holport s trestně stíhaným premiérem. 

Udženija podle něj ale nabídla i vysvětlení: „Z opozice děláme dobrou práci, snažíme se tam dávat naše návrhy, ale je jasné, že většinou nemáme šanci nic prosadit.“ Jelínek má za to, že ODS zjišťuje, na co už kdysi přišli lidovci a co v posledních letech opakují sociální demokraté: „Zakopat se v opozici je nevýhodné, nutné je být vidět na ministerstvech.“

Nejen proto bude podle Jelínka zajímavé sledovat, zda se Udženija ve své optice shoduje i s kolegy. „Pokud ano, můžou se pohnout ledy – při rozšiřování koaličního potenciálu i oslovování voličů,“ dodává Lukáš Jelínek. Mlejnek pak připomíná, že v danou chvíli nevíme, jak na tom v čase příštích sněmovních voleb bude Andrej Babiš, zda bude osvobozený, anebo naopak třeba odsouzený. „Takže bych zatím nepředbíhal,“ uzavírá Mlejnek.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud