Vláda tlačí zvýšení daní na sílu. Je to jasné porušení řádu sněmovny, reaguje expert | info.cz

Články odjinud

Vláda tlačí zvýšení daní na sílu. Je to jasné porušení řádu sněmovny, reaguje expert

Vládní blok složený z hnutí ANO, ČSSD a KSČM si dnes ve sněmovně odhlasoval pevné datum a čas, kdy dolní komora bude hlasovat ve třetím čtení o daňovém balíčku. Stane se tak 6. listopadu v 10 hodin, a to bez ohledu na to, zda bude někdo z poslanců ještě přihlášen do rozpravy. Vládní blok tak reaguje na obstrukce ze strany opozice, která už avizovala, že se v takovém případě obrátí na Ústavní soud. Podle experta na ústavní právo a fungování parlamentu Jana Wintra jde ze strany koalice o jasné porušení důležitého pravidla jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle kterého má každý poslanec právo k projednávané věci vystoupit.

Wintr v rozhovoru pro INFO.CZ upozorňuje, že jde o analogickou situaci jako u přijímání zákona o EET před necelými čtyřmi roky. Také tehdy si koalice prosadila hlasování, aniž by byla ukončena rozprava. Jak ale upozornil předseda lidovců Marek Výborný, tehdy o zákonu sněmovna jednala osm měsíců, zatímco nyní o daních jedná měsíce tři. V každém případě se tehdy Ústavní soud ve svém nálezu vyjádřil tak, jak stojí v následujících dvou odstavcích. Je to složité čtení, ale pro dnešní vývoj klíčové:

„Z citace uvedených ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny vyplývá, že omezení, respektive ukončení rozpravy o návrhu přezkoumávaného zákona ve třetím čtení nebylo provedeno v souladu se zákonem (konkrétně v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, kdy sama Ústava ani jiná část ústavního pořádku v tomto ohledu podrobnosti nestanoví), a to jak samotnou Poslaneckou sněmovnou, tak jejím předsedou. To i přesto, že nebyly využity možnosti, které zákon předsedajícímu schůze pro usměrnění rozpravy dává (např. odejmutí slova, odchyluje-li se řečník od projednávané věci, s tím, že obsah rozpravy třetího čtení je poměrně úzce vymezen právě v § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny). Zbývá tedy posoudit, zda tyto vady (respektive vada) legislativního procesu při přijímání návrhu zákona o evidenci tržeb dosáhly takové intenzity, aby přes značnou zdrženlivost Ústavní soud přistoupil k derogaci (zrušení – pozn. redakce) uvedeného zákona. Takovému názoru však Ústavní soud – též s ohledem na svou judikaturu – nemohl přisvědčit, neboť neshledal, že by došlo k porušení práv opozice či principů demokratického právního státu na poli ‚parlamentního‘ práva obecně, resp. v takto tvrzené intenzitě.“

A dále: „Předně je nutno odkázat na již zmíněný § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle něhož lze v rámci rozpravy ve třetím čtení pouze navrhnout opravu legislativně-technických, gramatických, písemných nebo tiskových chyb, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. Již z hlediska limitů daných tímto ustanovením je eventuální zásah do ústavně chráněných hodnot a principů – jak byl právě vymezen – poněkud hůře identifikovatelný, byť není zcela jistě úplně vyloučen. Navrhovatelka sama v daném kontextu ovšem podrobnější argumentaci nenabízí. Naopak i z délky rozpravy v rámci třetího čtení vyplývá (viz shora), že naplnění smyslu a účelu § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny bylo učiněno zadost. Pro tento závěr hovoří nejen počet dní, kdy se rozprava ve třetím čtení konala, ale také její celkové časové rozložení počínající prosincem roku 2015 a končící únorem 2016. Za těchto okolností lze konstatovat, že byl vytvořen dostatečný prostor jak pro případnou korekci chyb (včetně možnosti reagovat na změny vyvolané pozměňovacími návrhy), tak pro podání návrhu na opakování druhého čtení.”

Zpět do současnosti. Právník Jan Wintr výše citovaný text vysvětluje tak, že podle Ústavního soudu porušení jednacího řádu tehdy nedosahovalo intenzity protiústavnosti. „Odhad, jak případně Ústavní soud rozhodne nyní,“ pokračuje Wintr, „závisí na tom, zda Ústavní soud i v tomto případě shledá rozpravu ve třetím čtení za dostatečně dlouhou, že naplnění smyslu a účelu § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny bylo učiněno zadost.“

Pro tento závěr podle něj hovoří nejen počet dní, kdy se rozprava ve třetím čtení konala, ale také její celkové časové rozložení počínající prosincem roku 2015 a končící únorem 2016. Wintr také zdůrazňuje, že bude záležet na tom, zda Ústavní soud nezmění svůj přístup.

„Podle mě Ústavní soud přístup nezmění, jeho složení je skoro stejné, proti té části nálezu, že procedura nebyla protiústavní, nedisentoval, pokud se nepletu, žádný soudce,“ pokračuje ve svém výkladu a uzavírá: „Já osobně bych to ale rozhodl spíš obráceně. Přece jen je to jasné porušení důležitého pravidla v § 66 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle kterého každý poslanec má právo k věci vystoupit. Pokud se to Poslanecké sněmovně nelíbí, má jednací řád změnit, a ne ho evidentně porušovat.“

Pro pořádek dodejme, že sněmovna dneska neschválila navýšení rodičovského příspěvku. Důvod je prostý, poslanci se vůbec nedostali k hlasování. Podle opozice je na vině ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která na plénu hovořila asi hodinu. Podle všeho je za jejím postupem dohoda s ministryní financí Alenou Schillerovou, dle které musí sněmovna nejdříve schválit daňový balíček, který navýší příjmy státního rozpočtu, a teprve potom koalice prohlasuje navýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc ročně. Včera, ještě než dnes věci nabraly poněkud jiný vývoj, jsme to podrobně popsali zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud