Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Z turistů v Česku nejvíc utrácejí Číňané. V obchodech nechají v průměru skoro 18 tisíc korun

Z turistů v Česku nejvíc utrácejí Číňané. V obchodech nechají v průměru skoro 18 tisíc korun

V Česku loni z turistů nejvíc utráceli Číňané. Jejich podíl na celkových útratách zahraničních turistů ze zemí mimo EU stoupl meziročně o tři procentní body na téměř 31 procent. Průměrně nechali v obchodech 17.907 korun. Na druhém místě byli návštěvníci z Ruska, s podílem 25 procent, což je meziročně o zhruba dva procentní body více. Vyplývá to z údajů společnosti Global Blue, která turistům ze zemí mimo EU zprostředkovává vracení DPH.

Průměrná hodnota nákupu Rusů klesla na 7096 korun. Na třetím místě byli turisté z Izraele (šest pct). Oproti roku 2016 se pořadí v žebříčku zásadním způsobem nezměnilo. Meziročně klesl podíl útrat turistů z USA, Thajska a UAE.

„U ruských turistů se složení nákupů výrazně nezměnilo. Nejvíce nakupují módu (66 pct) a šperky (12 pct). Útraty v těchto kategoriích meziročně vzrostly v průměru o 27 procent. Složení nákupů čínských turistů je podobné. Na prvním místě je móda (52 pct), na druhém šperky (34 pct)," uvedla mluvčí společnosti Zuzana Roubíčková.

Podle odhadu agentury CzechTourism se loni v tuzemských hotelech, penzionech a kempech ubytovalo kolem deseti milionů zahraničních turistů, meziročně o desetinu víc. V roce 2016 do Česka přijelo 356.000 čínských turistů, 407.000 Rusů a 168.000 návštěvníků z Izraele. Čínských turistů v Česku v posledních letech výrazně přibylo, naopak počet návštěvníků z Ruska se od roku 2015 propadá.

Po započítání turistů, kteří se v Česku neubytovávají, jsou čísla vyšší. Podle statistik CzechTourismu a Českého statistického úřadu do Česka přijelo v roce 2016 rekordních 31,1 milionu zahraničních návštěvníků. V hotelech, penzionech, kempech a v soukromí se jich z toho ubytovalo 12,2 milionu. Dalších 16,2 milionu byli jednodenní návštěvníci a 2,6 milionu cizinců byli tranzitující návštěvníci. Hlavními důvody návštěvy ČR jsou především nákupy a dovolená. Nejvíc jednodenních návštěvníků přijíždí z Německa (40 procent). V případě turistů, kteří se v ČR ubytují, tvoří největší skupinu také Němci, kterých bylo 1,9 milionu. Dále jsou to Italové a Britové.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1