Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Začala obří výstavba, která Prahu změní v moderní metropoli a dojíždějícím převrátí život

Začala obří výstavba, která Prahu změní v moderní metropoli a dojíždějícím převrátí život

Roky odkládaná výstavba železničního spojení na pražské Letiště Václava Havla dnes oficiálně začala rekonstrukcí takzvaného Negrelliho viaduktu. Jde o první etapu spojení, které by Prahu přiblížilo západoevropským metropolím, kde na letiště běžně vede. Oprava Negrelliho viaduktu vyjde na téměř 1,5 miliardy korun, téměř miliarda poputuje z unijních fondů. V první etapě výstavby se na Negrelliho viaduktu zvýší rychlost vlaků a kapacita trati. Na dnešním slavnostním zahájení rekonstrukce mostu to uvedl ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý. Celá rekonstrukce potrvá přes tři roky.

Kvůli opravám vznikne nová zastávka Vltavská, kde bude končit většina vlaků a odkud cestující přestoupí na metro. Část vlaků ale bude končit na nádražích v Bubnech nebo v Dejvicích. Konkrétní výlukový řád bude hotov do 19. června, tedy dva týdny před zahájením samotných oprav a s tím spojených výluk.

Oprava viaduktu je součástí plánované modernizace trati na Kladno s odbočkou na pražské letiště, která bývá označována jako rychlodráha. Součástí oprav bude kromě výměny železničního svršku a spodku rozebrání dvou mostních oblouků na Štvanici, které poškodily povodně v roce 2002 a jejichž stav označují odborníci za havarijní.

Negrelliho viadukt je prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a druhým nejstarším stojícím mostem v Praze. Spojuje Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny. Stavba dlouhá 1100 metrů, která byla uvedena do provozu na začátku června 1850, je památkově chráněná. Jméno má po inženýru Aloisi Negrellim, který stavbu řídil.

V Evropě je napojení letiště železnicí zcela běžné, má jej například londýnské Heathrow, pařížský Charles de Gaulle, amsterdamský Schiphol či frankfurtský Rhein-Main. Na všechna tato slavná letiště jezdí cestující již mnoho let vlakem a není divu. Jde o nejfrekventovanější letiště v Evropě a železniční doprava je obecně považována za nejpohodlnější a nejrychlejší. Naopak třeba v Záhřebu, Bratislavě či Rize koleje až na letiště nevedou. Do této společnosti zatím bohužel patří i Praha. 

Jak vyplynulo z analýzy, kterou připravila agentura TALK ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty, v Evropě je v současnosti celkem 53 letišť, na která mohou cestující přímo dojet vlakem. Podle materiálu vycházejícího ze studie proveditelnosti k projektu železničního spojení mezi Prahou, ruzyňským letištěm a Kladnem má většina vyspělých evropských zemí alespoň jedno mezinárodní letiště s přímým napojením na železnici. Nejvíce jich leží v Německu (10), Velké Británii (9) a Itálii (5), naopak ani jedno nemá Slovensko, Portugalsko nebo třeba Lotyšsko. Česká republika patří k elitě pouze díky Letišti Leoše Janáčka v Ostravě.

„V Curychu, Barceloně či ve Vídni reprezentuje vlak naprosto samozřejmou variantu přepravy mezi letištěm a centrem pro všechny cestující bez ohledu na socioekonomický status. Podle konceptu tzv. Smart City se bohatství města neměří podle toho, kolik lidí si může dovolit jezdit autem, ale podle toho, že i top manažeři používají MHD, protože je to komfortní a jednoduché. Toto je ideál, za kterým se chceme vydat i v Praze, kde jsme nyní již zahájili výstavbu železnice na letiště a plánujeme zřídit železniční stanici přímo v prostorách Letiště Václava Havla,“ říká náměstek ředitele stavební správy západ SŽDC Bohuslav Stečínský.

Z analýzy dále vyplývá, že v rámci velkých letišť byli průkopníci Němci, kteří vybudovali železnici na Berlin-Schönefeld už v roce 1951. Ještě v 50. letech následovalo bruselské letiště Zaventem, londýnský Gatwick a v 60. letech například Southampton. Velký boom nastal v 90. letech, kdy bylo napojeno na železnici 13 letišť včetně římského Fiumicina, londýnského Heathrow či Švédské Arlandy. Naposledy přibyla na mapu v roce 2015 letiště v Helsinkách a Ostravě-Mošnově. Průměrným rokem otevření železnice na letiště v Evropě je 1992.

Součástí analýzy jsou také přibližné dojezdové doby na trase mezi letištěm a centrem města. Nejrychlejší spojení jsou samozřejmě v lokalitách, kde mají letiště co nejblíže, jako například v Pise (5 minut), Ženevě (6 minut) či Vilniusu (7 minut). Naopak v Palermu, Soči nebo Aténách dojezdové doby kvůli větším vzdálenostem dosahují 40 minut a déle. I tak však evropský průměr činí velmi příjemných 23 minut.

Výstavba železnice na pražské Letiště Václava Havla má významnou podporu mezi cestujícími. Ukázala to exkluzivní anketa, kterou pro Správu železniční dopravní cesty připravila agentura Talk v loňském roce. Železnici uvedlo jako nejlepší způsob přepravy na letiště 50,9 % dotázaných. Druhým nejpopulárnějším dopravním prostředkem je metro s podporou 16,4 %. Aktuálně dostupné možnosti přepravy považuje za dostačující pouze pětina cestujících.

 

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744