Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Že nám KSČM nemá do složení vlády co mluvit? Ale má, vždyť ji bude tolerovat, říká Zimola

Že nám KSČM nemá do složení vlády co mluvit? Ale má, vždyť ji bude tolerovat, říká Zimola

První místopředseda sociálních demokratů Jiří Zimola považuje za legitimní, že si komunisté kladou podmínky ve vztahu ke vznikající vládě. „Pokud tu vládu budou tolerovat, měli by se k tomu vyjádřit podobně, jako třeba hnutí ANO. Snažím se vcítit do jejich role, a pokud podpoří nohama tuto vládu, tak je logické, že se chtějí vyjádřit ke jménům ministrů,“ uvažuje Zimola v rozhovoru pro INFO.CZ. Zároveň ale odmítá, aby členové vlády chodili, jak sám říká, na stranické prověrky k soudruhům na jejich ústřední výbor.

Loni v říjnu po volbách sociální demokracie odmítla byť jen vyjednávat s Andrejem Babišem a jeho hnutím ANO o vládě. Je květen a my spolu mluvíme v čase, kdy se ČSSD a hnutí ANO dopracovaly k dohodě o společném vládnutí. Jak se v mezičase změnila ČSSD a jak hnutí ANO?  

Od samého začátku, od toho debaklu, který utrpěla ČSSD v loňských sněmovních volbách, jsem říkal, že šance, jak se rehabilitovat v očích voličů, jak dokázat, že má smysl volit sociální demokracii, nespočívá v tom, že se schováme do opozičních lavic a budeme si užívat opozičního života a nebudeme nést žádnou odpovědnost, ale naopak v tom, že poneseme odpovědnost, budeme předkládat nové zákony, budeme prosazovat levicový program a celkově budeme dělat vše pro to, aby nás ještě aspoň těch zbylých 350 tisíc voličů volilo. A to můžeme dělat jen ve vládní koalici.

Čili se nezměnilo ani tak hnutí ANO, jako ČSSD? Respektive její vedení…

Ano, rozhodně. Minulé vedení setrvávalo ve zhoubném programu, který bych označil za „antiBabiš“, a který nám způsobil propad na nějakých sedm procent hlasů ve volbách. Je to zodpovědnost bývalého vedení. A já jsem od začátku říkal, že se to musí změnit. Na sjezdu následně zvítězilo duo Hamáček – Zimola a bylo důležité, že se jakési dva názorové proudy, tedy středový Hamáčkův a konzervativnější Zimolův, spojily. A oba dva jsme také od začátku říkali, že jsme připraveni jednat o naší účasti ve vládě. Takže je to přesně tak, jak říkáte. Změnila se sociální demokracie, změnilo se její vedení. A to řeklo, že je potřeba jednat a vyjednané podmínky pak předložit členské základně v referendu.

Původně jste měli několik zásadních požadavků, kterými jste podmiňovali svou účast ve vládě. Z některých jste ale výrazně ustoupili. Pojďme si je tedy postupně probrat. Za prvé: ČSSD tvrdila, že nebude ve vládě, jejíž součástí bude trestně stíhaný politik. Nakonec jste ustoupili. Proč?

ČSSD vyhlásila podle mého soudu po volebním debaklu nesmyslně tvrdé požadavky. Z mnoha zdrojů lze dohledat, že Zimola od začátku říkal, že trestně stíhaná osoba není až takový problém, protože si dovedu představit, že trestně stíhaný člověk není totéž, co člověk pravomocně odsouzený.

Odkazuji také na svoji „kauzu“, byť jsem nebyl trestně stíhán, policie vyšetřovala moji záležitost. Osobně jsem to také požadoval, neboť jsem chtěl, aby se prověřilo, zda se děly nějaké nekalosti. A přestože se nakonec ukázalo, že se tak nedělo, musel jsem rezignovat na svou politickou funkci. A proto – aniž bych se chtěl Andreje Babiše zastávat – jsem od začátku říkal, abychom ctili presumpci neviny.


Nakonec jste tedy ustoupili, avšak chtěli jste prosadit, aby z vlády odstoupil prvoinstančně odsouzený politik…

Ano, přesně tak. A nenabídli jsme to jako východisko proto, že by si to přál Hamáček nebo Zimola. Bylo potřeba vyjít vstříc požadavku strany, že nechce být ve vládě, na jejímž ministrovi by ulpívala nějaká vina. Proto jsme Andreji Babišovi řekli, že pokud to bude tak vážné, že soud hned v první instanci řekne, že tam problém je, tak že nesmí poškozovat pověst České republiky a že odejde. A tak to také v té koaliční smlouvě je.

Na druhou stranu je tam formulace, dle které tak učiní v přiměřeném čase. Otázka je, co to ten přiměřený čas je…

Rozumím vaší námitce. Nechtěl bych ale slovíčkařit. Přiměřený čas rozhodně není záležitost mnoha měsíců. Konec konců díky tomuto ustanovení může dojít k aktivaci článku 5 koaliční smlouvy, který hovoří o tom, co by nastalo poté, co podá pět ministrů ČSSD demisi.

V Poslanecké sněmovně doposud vcelku spolehlivě fungovala většina 115 hlasů hnutí ANO, SPD a KSČM. Je evidentní, že pokud budete součástí vlády, můžete čelit situacím, kdy vás bude Andrej Babiš touto většinou minimálně vydírat. Ostatně právě proto jste požadovali převolení vedení sněmovny a některých výborů tak, aby tam nebyli zástupci SPD. Opět jste ale museli ustoupit…

To, že na parlamentní půdě existuje nějaká většina, je logické. A to prostě proto, že v čase ustanovení sněmovny ještě neexistovala žádná vládní většina. Na druhou stranu: pokud by Andrej Babiš směřoval doprava, tak je dost dobře možné, že by nás přehlasovával třeba s ODS. Je dost těžké Babišovi vyčítat, že si v době, kdy nemá většinu, pomáhá tím, že vytváří ad hoc koalice.

Že se to děje zpravidla na půdorysu hnutí ANO, SPD a KSČM, mě rozhodně nenechává klidným, avšak musím se třeba ptát, co vede naše zákonodárce k tomu, že se do dění více nezapojí a proč se už dneska nesnaží hledat možnosti, jak ve sněmovně vytvořit většinu složenou z hnutí ANO, ČSSD a KSČM.

Nejspíš je to kvůli tomu, že někteří naši poslanci nejsou ochotni s Andrejem Babišem mluvit. Musíme si tudíž říct, že naši poslanci budou poslouchat a budou konat v souladu s většinovým rozhodnutím strany. Problém současné sociální demokracie, že většinové rozhodnutí ještě neexistuje. A k tomu se musíme dobrat právě skrze vnitrostranické referendum.  

A pokud byste měl odpovědět na otázku, zda se vám podařilo aspoň z části eliminovat riziko, že vás nebude Andrej Babiš obcházet? Ostatně ČSSD s tím má svoji zkušenost. Expředseda Jiří Paroubek takto svého času také obcházel své koaliční partnery…

A nejen on, ale také Miloš Zeman. Určitě si dovedu představit, že se ANO v některých věcech spojí s někým jiným. Uvedu konkrétní příklad: revize církevních restitucí. Že by k ní mělo dojít, si sice myslí Jiří Zimola, ale nejsem si úplně jistý, zda si to myslí všech patnáct našich poslanců. Myslím si tudíž, že se bude na věcech, které nejsou v programovém prohlášení taxativně vyjmenovány, hledat průřezová většina. V některých věcech mi to vadit nebude. Vadilo by mi to naopak u věcí, které jsou součástí programového prohlášení.


A co onen požadavek na převolení orgánů sněmovny?

Nalejme si čistého vína. Proč to sociální demokracie požadovala? Aby narušila důvěrnější vztahy mezi hnutím ANO a SPD. Chtěli jsme dostatečné záruky, že nás nebude obcházet. Ale vezměte si to i obráceně. Pokud i my dáme dostatečné záruky, že budeme hlasovat společně, tedy včetně toho, že pro společné návrhy zvednou ruku také Milan Chovanec, Alena Gajdůšková nebo Lubomír Zaorálek, tak si myslím, že Andrej Babiš nebude muset hledat podporu u SPD.

A pak vám říkám, že je mi pozice Okamury coby místopředsedy sněmovny zcela ukradená, a že ctím výsledky parlamentních voleb a proporční zastoupení jednotlivých stran v orgánech sněmovny. Co mi naopak vadí, je situace, kdy se do čela výborů dostávají lidé, kteří nejsou kompetentní. Mluvím třeba o Radku Kotenovi.

Neměl by se ale aspoň občas každý politik zachovat principiálně a říct, že se s extremisty nemluví?

No jasně. Já s nimi ale nemluvím. Ctím pouze pozici SPD a jejich volební výsledek a také proporční zastoupení jednotlivých stran ve sněmovně. Tím to končí. Vůbec to neznamená, že budu o čemkoli jednat s extremisty typu Okamury.

Pokud jde o již zmíněný článek 5 koaliční smlouvy. Kde máte záruku, že v momentě, kdy odstoupí pět ministrů ČSSD, tak že Babiš bude skutečně rezignovat? Klíčová je ústava. On přece může na pozice vašich ministrů dosadit své lidí a vládnout bez vás…  

Únor 1948. Jasně, paralely se nabízejí. Jsme ale o nějakých sedmdesát roků dále. Politická kultura v zemi se nejenže změnila, ale dokonce i Andrej Babiš říká, že chce měnit zemi k lepšímu. A já si neumím dost dobře představit, že by se podepsal pod koaliční smlouvu s tím, že ji bude každou chvilku napadat, obcházet a porušovat. Chci mu v tomto věřit, a myslím si, že pokud by tak činil, lze na něj vyvinout mediální a společenský tlak.

Jiří Dienstbier tvrdí, že si ale Babiš už v minulém volebním období nestál za tím, co podepsal a že mu v tomto ohledu nelze věřit…

Jiří Dienstbier se pasoval do role jednoho z lídrů skupiny sociálních demokratů, kteří prosazovali program „antiBabiš“. Já dokonce ani nevím, jestli je Jiří Dienstbier víc sociální demokrat, anebo už více zástupce TOP 09. Aniž bych ho ale nějak známkoval nebo cejchoval, mnohem důležitější pro mě je, kam jsme to s programem „antiBabiš“ dopracovali. Zatímco TOP 09 měla s programem „antiBabiš“ co dělat, aby se vůbec dostala do sněmovny, tak nás volilo 7,3 procent voličů. A jak v jedné ze svých knih napsal prezident, dvakrát dělá stejnou chybu jen blbec a my nejsme stranou blbců.

Pojďme mluvit o programu vznikající vlády. V čem by byl jiný, pokud by v koalici nebyla ČSSD? Anebo jinak: co jste do něj prosadili?

Ten program by byl levicový i bez nás. Proto jsem také říkal, že bychom do té vlády měli jít. Protože střílet z opozičních lavic do levicové vlády by pro nás bylo problematická. V programu by nicméně nebylo několik věcí: zvýšení rodičovského příspěvku, zrušení karenční doby, začne se řešit problematika exekucí a dluhových pastí, prosadili jsme také navyšování minimální mzdy.

Zrovna ta minimální mzda je tam ale formulována dost vágně…

No, ale je to tam. A toto všechno a další jsou věci, které by tam bez ČSSD nebyly, protože by s nimi Andrej Babiš nesouhlasil. Pochopitelně vím, že se nám taky řadu věcí prosadit nepodařilo. Pokud budeme čelit třeba kritice, že jsme neprosadili progresivní zdanění, musím říct, že zrovna já jsem byl vždycky zastáncem toho, abychom se zasadili o minimalizaci daňových úniků a vyvádění peněz do daňových rájů.

A proč jste to neprosadili?

Prostě proto, že sociální demokracie má sedm procent a hnutí ANO skoro třicet. Hnutí ANO je vítěz. A také nám garantovalo, že navyšování výdajové části rozpočtu pokryje skrze zlepšený výběr daní a skrze úspory.

Pro spoustu levicových voličů to nemá jen symbolickou rovinu: vyplácení dávek v hmotné nouzi jste podmínili veřejně prospěšnými pracemi. Proč?

My sami vedeme už dlouhé roky o této věci debatu. Řada pražských členů se tady zavřela do svých paláců a dává nám z regionů „dobré“ rady, jak tuto věc řešit. My ale skutečně víme, jaký ten život je a máme poznatky o tom, nakolik jsou dávky zneužívány a nakolik mají lidé, kteří si zvykli je pobírat, zájem podílet se na prospěchu celé společnosti. A proto říkáme, že je tam potřeba zavést určitá motivační opatření. Ty dávky by měly být vypláceny do jisté míry na bázi zásluhovosti. Někteří liberálněji orientovaní sociální demokraté s tím sice nebudou souhlasit, jsem ale přesvědčen, že jich je v rámci současné ČSSD zanedbatelná menšina.

A není problémem této společnosti spíše to, jak se chovají lidé na jejím vrcholu, když vyvádějí finanční prostředky mimo republiku a snaží se rozličnými způsoby vyhnout daním, a nikoli několik desítek tisíc lidí, kteří se pohybují na samotné periferii a čelí hrozbě pádu na sociální dno?

To ano. Ale pozor: já přece nechci být tolerantní k těm, kteří tuto společnost okrádají a namísto toho, aby přispívali do veřejných rozpočtů, vyvádějí své zisky do daňových rájů. Ne. Musí tady být opatření, která budou směřovat i k těm nejbohatším. Zrovna tak se ale musíme zasadit o to, aby všichni lidé – a vím, že to může znít skoro jako naivní představa – platili daně rádi, protože víme, že půjdou na opravu silnic, do školství nebo zdravotnictví a dalších veřejných služeb. Zároveň bychom ale neměli trpět, pokud jsou naše peníze a naše daně zneužívány lidmi, kteří ztratili základní sociální návyky a nechtějí se podílet na profitu společnosti jako celku.

Někteří kritici tvrdí, že je programové prohlášení příliš vágní. Že tam nejsou závazné termíny a měřitelná opatření…

Musíme si ale uvědomit, že programové prohlášení je svým způsobem jízdní řád, podle kterého tato vláda pojede. Není to ale do detailu propracovaný plán, ostatně nevíme, co nám život přinese třeba za rok a co budeme muset řešit. Je dost dobře možné, že budeme řešit problémy, o kterých dneska ještě nic nevíme. Pro mě je hlavní, že jde o levicový program, pravicové momenty v něm nenajdete.

Jedna věc je program vlády, druhou věcí resorty, které jednotlivá opatření zavádějí do praxe. Kdybych měl být přísný, řekl bych, že se vám podařilo vyjednat pouze jeden klíčový resort pro agendu ČSSD. Tedy ministerstvo práce. Nemáte školství, zdravotnictví ani třeba ministerstvo pro místní rozvoj. Není to málo?

Možná bych dokázal najít v telefonu původní nabídku hnutí ANO. Byly tam pouze čtyři resorty, konkrétně pak obrana, spravedlnost, zahraniční věci a možná kultura. Pokud bychom to srovnali s tím, co se nám podařilo vyjednat, tak si myslím, že jsme se dostali na resorty, kde můžeme našim členům doložit, že jsme sociálně demokratická strana a že budeme mít ve vládě důstojné zastoupení.

Nepočítám, že mi tady prozradíte jména vašich ministrů. Zeptám se vás ale, jaký by měl být optimální klíč pro jejich výběr?

Jména vám skutečně neřeknu. Je to kompetence předsedy. Vždycky to bylo odpovědností strany. Samozřejmě ta jména spolu konzultujeme. Pravdou také je, že se mi mohou některé jména líbit více a jiná méně. Znovu ale opakuji: je to odpovědnost předsedy. On si musí uvědomit, že veřejnosti nabídne jména, která mají zachránit sociální demokracii. Protože o ničem jiném to není.

A pokud ta jména mají zachránit ČSSD, tak by to podle mého názoru neměli být až na předsedu strany poslanci, protože by se měli maximálně soustředit na zákonodárný proces, neměli by to být lidé, za kterými není jednoznačná komunální nebo regionální zkušenost. Jinak řečeno: měli by to být možná lidé z regionů, znalí problematiky, nikoli lidé, kteří jsou spojeni s nějakými lobbistickými skupinami.

A konečně by to neměli být lidé spojení s negativním působením předchozí vlády. Žádní Chovancové, žádné Michaely Marksové, žádní Lubošové Zaorálkové. Ne vždycky to musí být lidé s knížkou sociální demokracie, mohou to být třeba i lidé, kteří mají k sociální demokracii blízko. Základní můj požadavek je, aby to byli skutečně odborníci a lidé, kteří mají na věc zdraví komunální a regionální pohled. Protože my teď potřebujeme do vnímání obyčejných lidí dostat informaci, že zastupujeme a hájíme právě jejich zájmy.

A co potřeba uspokojit nejsilnější krajské organizace? Nebude muset váš předseda pracovat také s tím, aby si na svou stranu natáhl pražskou ČSSD, středočeskou, jihomoravskou a moravskoslezskou?

Ne. Nemyslím si to. Sociální demokracie není v situaci, kdy by měla zohledňovat především to, kdo je z jakého regionu. My teď opravdu hrajeme o to, že musíme dostat do vlády lidi, kteří jsou ochotni se obětovat pro záchranu ČSSD.


Takže tam nebude jeden pražský sociální demokrat, další třeba z jižní Moravy a další ze středních Čech?

Je to na Janu Hamáčkovi.

Do jaké míry bude hnutí ANO mluvit do nominací ČSSD a obráceně?

Vůbec. To jsme si jasně řekli. To však neznamená, že nejsme připraveni slyšet názory druhé strany. Ostatně i já se například velice ostře vyjadřuji k Danu Ťokovi na ministerstvu dopravy.

A jak v tomto hodnotíte pozici KSČM? I komunisté přece tvrdili, že chtějí jména znát…

Podle mě je to legitimní. Nesouhlasím s těmi, kteří tvrdí, že nám do toho nemají komunisti co povídat. Ale mají. Pokud tu vládu budou tolerovat, měli by se k tomu vyjádřit podobně, jako třeba hnutí ANO. Snažím se vcítit do jejich role, a pokud podpoří nohama tuto vládu, tak je logické, že se chtějí vyjádřit ke jménům ministrů. Takže ano, tu možnost mít budou, avšak z druhé strany odmítám, a teď to hodně přeženu, abychom chodili na stranické prověrky k soudruhům na jejich ústřední výbor.

Říkáte, že odejdou ze sálu. To už je domluvené, anebo jde o jednu z variant?

Domluvené to není. Myslím si ale, že by sice bylo milé, pokud by vládu aktivně podpořili, počítám ale spíše s tím, že opustí před hlasováním sál.

S Janem Hamáčkem jste začali objíždět regiony. On sám přitom tvrdí, že nebude vaše spolustraníky přesvědčovat. Co vy?

Třeba v Liberci jsme oba s Janem Hamáčkem řekli, že jsme nepřijeli přesvědčovat, ale vysvětlovat. Nejezdíme vést monology, ale dialogovat. Byť se oba ztotožňujeme s tím, co jsme vyjednali, a oba budeme hlasovat pro vstup do koalice, neobjíždíme regiony jako propagátoři. Zároveň ale říkáme, že nám Andrej Babiš ustoupil, že jsme vyjednali dobré resorty a že je to šance, jak lidem dokázat, že má smysl, aby nás volili. Jaký bude ale výsledek referenda, to je v tuto chvíli hvězdách.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1