Články odjinud

Zeman degraduje sto let republiky na osobní rovinu. My chceme hlubší reflexi, říká Minář

Zeman degraduje sto let republiky na osobní rovinu. My chceme hlubší reflexi, říká Minář

Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek pro demokracii v rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje, proč na neděli se svými přáteli svolal na Václavské náměstí akci ke stému výročí vzniku Československa. Hovořili jsme ale i o tom, jaké aktivity spolek plánuje do budoucna. „Chceme se zaměřit na obecnější problémy, které naší zemi trápí. To ale neznamená, že se i nadále nebudeme věnovat Andreji Babišovi a hrozbám, které ztělesňuje,“ říká.

V neděli pořádáte na Václavském náměstí velkou akci ke stému výročí vzniku Československa. S jakou motivací jste se do toho pustili?

Asi před měsícem a půl jsme si zjišťovali, jaké akce se k výročí, které považujeme za mimořádně důležité, plánují. A došli jsme k závěru, že toho vlastně zase tak moc nebude. Vojenská přehlídka, několik koncertů, dny otevřených dveří. Došlo nám, že tu chybí jakýkoli pokus o hlubší reflexi toho, co se tady za těch sto let stalo. Reflexe nejen minulosti, ale také naší současnosti. A také představa o tom, kam by se současné Česko mělo ubírat.

Sto let je podle našeho názoru skvělá příležitost k bilancování. Nabyli jsme ale silného dojmu, že se o něj nikdo nepokouší. Proto jsme se rozhodli uspořádat velkou veřejnou událost, nikoli akci pro několik stovek pozvaných lidí někde v sále, ale opravdu akci otevřenou každému. A zároveň jsme pojali plán dostat na takovou akci osobnosti, které mají co říct. Které mají co říct k minulosti, současnosti i budoucnosti.

Koho tedy na Václavském náměstí v neděli vystoupí?

Naše pozváni už přijali lidé jako je například Petr Pithart, Šimon Pánek, Jiří Padevět, Michal Stehlík, Tomáš Sedláček, Marek Orko Vácha, anebo Pavel Jungwirth. Tematicky jsme chtěli pokrýt co nejširší spektrum. Aby se tam mluvilo o první republice, o Masarykovi. O tom, jak jsme přišli o demokracii, o komunistické etapě, ale také o polistopadovém období.

Mělo by to být rozděleno do tří bloků: minulost, současnost, budoucnost. Pokud jde o současnost, chceme mluvit o společenské odpovědnosti vědců, reformě vzdělávacího systému. Rádi bychom také, aby zazněl příspěvek na téma chudoby, exekucí a sociálního vyloučení.

Když tak poslouchám ta jména, chybí mi tam levicově orientované osobnosti. Co třeba odboráři?

Odboráře jsme nezvali, to je pravda. Zvali jsme ale několik levicových intelektuálů nebo intelektuálek. Jmenovat mohu Sašu Uhlovou, Apolenu Rychlíkovou nebo Tomáše Tožičku. Bohužel všichni, včetně sociologa Daniela Prokopa, nám odpověděli, že jsou ve stejný den v Jihlavě na festivalu dokumentárních filmů. Tudíž, pokud jde o zmiňované exekuce a sociální vyloučení, aktuálně řešíme, koho oslovit. V každém případě by nás hodně mrzelo, pokud by tam o těchto věcech nikdo nemluvil.

Kdo se bude věnovat výzvám budoucnosti?

Tomáš Sedláček bude mluvit o ekonomických výzvách, kterým budeme čelit v příštích letech, ekolog Jan Piňos pak promluví o ekologických výzvách a Bohumil Kartous o nutnosti reformy vzdělávání. V úplném závěru bude pět nebo šest krátkých příspěvků mladých lidí, kteří vždy v jedné minuté představí svou vizi budoucnosti České republiky. V tomto bloku vystoupí třeba youtuber Kovy, romská exposlankyně Monika Mihaličková, ale i další. Chceme tím ukázat, kdo všechno je součástí naší země.

Ve stejný čas se bude konat slavnostní akce na Pražském hradě. Jak vnímáte selektivní výběr hostů, a jména některých vyznamenaných, která již pronikla do veřejného prostoru?

Co na to říct? Spokojený nejsem ani s jedním z toho, na co se ptáte. Na selektivním výběru hostů mi vadí, že degraduje vyznamenávání lidí na osobní rovinu. Působí to dojmem, jak kdyby Miloš Zeman rozdával vyznamenání pouze přátelům. Zdá se mi, že i takto velké výročí využívá k tomu, aby dal políček kritikům a zlomyslně se na ně ušklíbl. Mezi vyznamenanými jsou sportovci, u těch není co zkazit, chybí tam ale lidé reprezentující masarykovský étos.

Michal David je normalizační hvězdou, jiní jsou zase spojeni s rozličnými dezinformačními weby. Jsem tudíž rád, že ta naše akce může být pomyslnou protiváhou k tomu, co se bude dít na Hradě. Jsem také rád, že tu naši akci organizují přímo občané a že na ní vystoupí respektované osobnosti.

Není to ale přece jenom tak, že i Václav Havel rozdával do značné míry svým kamarádům?

Zčásti to tak asi bude. Samozřejmě se dá pochopit, že prezident vyznamenává lidi, o kterých něco ví. A tudíž je může také osobně znát. Přesto si pořád myslím, že bychom měli bedlivě rozlišovat hodnoty a morální kredit, kterým ti lidé disponují. Měli by být přece jen symbolem něčeho kladného, dobrého. Neměli bychom tak rychle dávat sbohem úctě k pravdě a dalším ctnostem. Pokud prezident vyznamenává lidi, kteří mají prsty v dezinformačních serverech a konspiračních teoriích, stává se tu normálním něco, co by normální být nemělo.

Milion chvilek pro demokracii vzniklo v reakci na expanzi Andreje Babiše. Jaké jsou vaše plány do budoucna?

To je naznačeno třeba pojetím té nedělní akce, která nemá být demonstrací, ale důstojnou oslavou, na které se bude mluvit o hodnotách, jež chceme rozvíjet. My sami sebe totiž nechápeme jako demonstrační spolek, ale jako spolek pro demokracii. A od toho se odvíjí také naše další plány. Chceme se zaměřit na obecnější a složitější problémy, které naší zemi trápí. To ale neznamená, že se i nadále nebudeme věnovat Andreji Babišovi a hrozbám, které ztělesňuje. Ty další tři roky bude ale důležité vyvíjet také nějakou vzdělávací a osvětovou aktivitu.

Chceme co nejširším společenským vrstvám zprostředkovat něco, co bych označil za politickou gramotnost. Aby lidé měli kvalitní informace, aby se orientovali v tom, co se děje, aby chápali souvislosti, aby věděli a chápali, co to vlastně je politika. Jak funguje, kde jsou její limity, jaké jsou její mechanismy. Věříme, že pokud lidé budou vědět, co a proč se děje, budou mnohem spíš mít zájem se angažovat. A vyvíjet aktivitu pro demokracii, protože budou vědět, že na tom záleží. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud