Zemanovo úkolování BIS dělí Česko. Překročil pravomoci, nebo jde o politické tanečky opozice? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zemanovo úkolování BIS dělí Česko. Překročil pravomoci, nebo jde o politické tanečky opozice?

Zemanovo úkolování BIS dělí Česko. Překročil pravomoci, nebo jde o politické tanečky opozice?

Českem hýbe pondělní rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana pověřit Bezpečnostní informační službu, aby zjistila, zda se na území Česka nevyvíjel nebo neskladoval nervový plyn novičok. Kontroverzní krok přišel ve stejný den, kdy víc než 20 zemí včetně Česka v reakci na použití této nervové látky v Británii ohlásilo vyhoštění desítek ruských diplomatů a nedeklarovaných zpravodajců. Bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák ani bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor nevidí na pověření BIS nic dramatického, úkolem však podle nich měla být pověřena spíš vojenská rozvědka. Šándor pro INFO.CZ zároveň upozorňuje na to, že Zeman musí tajné služby úkolovat jen s vědomím vlády a zprávu o pověření BIS Hrad neměl vůbec pouštět do světa. Randák zase ostrou kritiku Zemana ze strany opozice označuje za „politické tanečky“ a vnitropolitický boj.

S nařčením, že by nervový plyn novičok, kterým byl začátkem března použit k vraždě bývalého ruského špiona Sergeje Skripala, mohl pocházet z České republiky, Rusko přišlo minulý víkend. Jako lživou zprávu to okamžitě odmítl ministr zahraničí Martin Stropnický i ministryně obrany Karla Šlechtová a přidal se k nim i premiér v demisi Andrej Babiš. Za „nesmyslné a absurdní“ označil tvrzení Moskvy i samotný Hrad – alespoň prostřednictvím twitterového účtu mluvčího Jiřího Ovčáčka. „Je dobře, že z naší země v reakci na spekulace zaznívá jednotné odsuzující stanovisko,“ napsal v sobotu 17. března Ovčáček.

Víc než týden po ruském nařčení se Miloš Zeman rozhodl, že pověří Bezpečnostní informační službu, aby „zjistila, zda se na území České republiky nevyvíjel nebo neskladoval nervový plyn novičok, ať už v průmyslových nebo vědeckotechnických zařízeních“. Rozhodnutí, které bylo oznámeno téměř ve stejnou dobu, kdy bylo ohlášeno i vyhoštění tří zaměstnanců ruského diplomatického zastoupení v Česku, vyvolalo mezi opozicí a některými odborníky velké znepokojení.

„Jestli kompetentní ministr řekl, že nervový plyn nepochází z naší země, ale prezident přesto pověří BIS vyšetřováním, čímž ministrovo prohlášení rozporuje, pohybuje se na hranici vlastizrady. Senát by měl jednat,“ komentoval Zemanův krok na sociálních sítích předseda opozičního hnutí STAN Petr Gazdík a rozhodně nebyl sám.

„Míra zrádcovské servility prezidenta ČR vůči cizí mocnosti překročila všechny meze. Vláda ČR by měla uložit BIS zpracovat analýzu, jak velkým bezpečnostním rizikem je ruská rezidentura na Pražském hradě. A na základě té zprávy konat,“ napsal na twitteru Miroslav Kalousek z TOP 09. Ostré výroky zaznívají také z úst předsedy ODS Petra Fialy a celé řady odborníků, kteří mimo jiné upozorňují na to, že k úkolování tajných služeb Zeman musí mít souhlas vlády. „Prezident nemůže BIS nic ukládat bez souhlasu vlády, který zjevně neměl. Může tedy BIS úkolovat každý?“ ptá se na twitteru politolog Jiří Pehe.

S touto kritikou souhlasí i bezpečnostní poradce a bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor, který ale úkol samotný nepovažuje za žádné drama. „Každý úkol ve vztahu pana prezidenta k tajným službám musí projít vládou, protože zákon 153 z roku 1994 říká, že prezident může úkolovat tajné služby s vědomím vlády. Jinými slovy vláda spolupřejímá odpovědnost za tento úkol, který pan prezident vydal. Já na tom úkolu ale nevidím až tak nic dramatického, kromě toho, že se to nemělo jakkoliv medializovat – mělo to zůstat v režimu tajné a neměl se o tom nikdo dozvědět,“ říká pro INFO.CZ Šándor.

„Co je vám do toho? Prezident má svaté právo úkolovat BIS. Nemusí k tomu dát souhlas vláda, rozhodnutí prezidenta se dává vládě na vědomí.“
Miloš Zeman ohledně úkolování BIS v rozhovoru pro Blesk.cz

Podle bývalého šéfa civilní rozvědky Karla Randáka je však Zemanův úkol pro BIS v pořádku a prezident tím žádná pravidla neporušil. „Vím, že to tady plno lidí odsuzuje a já prezidenta Zemana také nijak zvlášť nemusím, ale tady podle mého názoru nepřekročil své pravomoci. Jediné co vím, je, že Rusko obvinilo Českou republiku, že má prsty v tom, že se tu novičok skladoval nebo dokonce vyráběl a že látka, která otrávila člověka ve Velké Británii, mohla pocházet z České republiky. Můj názor je ten, že by Česká republika měla udělat vše pro to, aby toto nařčení – protože to nic jiného než nařčení není – vyvrátila,“ vysvětluje pro INFO.CZ s tím, že do hlavy prezidenta nevidí, a neví proto, s jakou motivací úkol zadal – zda kvůli vřelým vztahům k Moskvě, nebo protože chce ruské nařčení vyvrátit. „Ale nevidím na tom nic špatného. Musíme využít všechny prostředky k tomu, aby se to obvinění vyvrátilo,“ dodává Randák.

Ostrá reakce opozičních politiků na konto Zemanova úkolování BIS, z nichž někteří volají také po podání žaloby na prezidenta pro velezradu, je podle Randáka přehnaná. „K prezidentovi Zemanovi mám milion výhrad, ale to co, se kolem toho strhlo, to jsou politické tanečky všech možných lidí, kterým se to teď hodí do krámu, zrovna toto rozhodnutí prezidenta Zemana se mi ale nezdá od věci. Naopak se mi zdá ubohé to vnitropoliticky zneužívat,“ říká pro INFO.CZ Randák a dodává: „Prezident má ze zákona nárok bezpečnostní informační službu nebo jakoukoliv tajnou službu zaúkolovat. I kdyby ten úkol byl nesmyslný, pořád je to prezident a tajná služba je státní orgán nelišící se od jiných státních orgánů a má povinnost v rámci zadání úkolu konat.“

Ať už byla Zemanova motivace jakákoliv, úkolování BIS přišlo až devátý den po tom, co ruské ministerstvo zahraničí označilo Česko a čtyři další státy za nejpravděpodobnější původce smrtící nervové látky. Mezitím se evropští lídři na summitu v Bruselu shodli, že není jiné vysvětlení, než že za útokem na Skripala stojí Rusko, a 22 zemí také přikročilo k vyhoštění ruských diplomatů.

„Já si myslím, že ty věci šly poměrně rychle. Určitě tam sehrál roli summit Evropské unie, jehož důsledkem bylo, že se přes 20 zemí rozhodlo vyhostit ruské diplomaty. Pokud ode mě chcete slyšet, že tento úkol mohl zaznít už před týdnem, tak ano – mohl a dnes už o tom mohli prezident a vláda minimálně něco z oficiálních zdrojů armády České republiky vědět,“ domnívá se Šándor.

Novičok má řešit spíš vojenská služba

Zatímco v otázce, zda měl a mohl prezident BIS úkolovat, se oslovení bezpečnostní experti neshodnou, společně souhlasí, že měl Zeman k pátrání po novičoku využít spíš vojenské zpravodajství. „Osobně bych otázku na novičok a jeho minulost směřoval na armádní chemiky, protože to je podle mě instituce, která by měla vědět, jak to v minulosti s takovými látkami bylo, případně na kontrarozvědnou část vojenského zpravodajství. To si myslím, že by v této poloze mělo mnohem větší smysl. Úkol jsem ale četl asi tak, že by BIS měla hledat mimo oficiální struktury cokoliv, co by mohlo mít s novičokem společného,“ vysvětluje Šándor.

Podobně to vidí také Randák. „Myslím si, že by to patřilo spíš do kompetence vojenské služby, než BIS, ale to je rozhodnutí pana prezidenta. A myslím si, že pokud BIS nebo jiná tajná služba dojde v rámci šetření k závěru, že tady ta látka nebyla vyráběna ani skladována, tudíž nemůže ten konkrétní jed použitý ve Velké Británii pocházet z České republiky, tak je to pro Česko jenom dobře. Protože osočení ze strany Rusů je nemyslitelné,“ tvrdí Randák s tím, že se Moskva jen snaží svalit vinu na druhé.

I když není důvod cokoli předpokládat, je nutné si položit i otázku, co by se dělo, pokud by BIS došla k závěru, že se novičok v Česku skutečně nacházel. V takovém případě by se dostalo do velkých problémů, míní Randák. „Už bychom byli součástí celé mašinérie a nikdy bychom nevyvrátili podezření, že nemáme tyto věci pod kontrolou, že ten jed skutečně nemohl pocházet od nás a že to tu třeba nikdo neukradl a nevyvezl,“ říká bezpečnostní expert.

Andor Šándor však poukazuje na to, že výroba novičoku není žádný problém. „Vzorec novičoku není zase tak utajovaná věc – ten se zná a jeho výroba není příliš nákladná. Komplikovaná věc je samozřejmě umět tu binární látku spojit tak, aby se daný člověk nestal zároveň obětí. Nechci jakýmkoliv tvrzením říct, že ta věc opravdu pochází z České republiky, ze znalosti věcí, které mám a ty nejsou kdovíjak hluboké, ale opravňují mě k tvrzení, že vyrobit novičok dnes, v roce 2018, pro zkušené chemiky zřejmě není velký problém,“ upozorňuje Šándor.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.