Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na zahraniční dovolenou se letos chystá 49 procent Čechů. Skoro polovina pojede autem

Na zahraniční dovolenou se letos chystá 49 procent Čechů. Skoro polovina pojede autem

Na zahraniční letní dovolenou po Evropě plánuje letos vyrazit 49 procent Čechů, mimo Evropu vycestuje desetina lidí. Autem bude cestovat na dovolenou 46 procent lidí, letadlem 34 procent. Vyplývá to z průzkumu Europ Assistance mezi 2033 respondenty. V tuzemsku bude trávit volno 65 procent Čechů včetně těch, co vyjedou i do zahraničí.

Značné rozdíly v trávení volna průzkum zjistil podle jednotlivých krajů. Do některé evropské země plánuje vyrazit na dovolenou například 41 procent obyvatel Královéhradeckého kraje, ale 61 procent Pražanů. Mimo Evropu vyrazí jen pět procent lidí ze severu Moravy, v Praze ale přes 15 procent.

Téměř 44 procent Čechů preferuje v létě moře, 16 procent hory, osm procent chce strávit volno ve městě a čtyři procenta cestu napříč zeměmi. Sedmnáct procent lidí nemá žádné preference ohledně trávení dovolené.

Z hlediska dopravního prostředku preferuje 46 procent lidí auto, třetina vyrazí na dovolenou letadlem, 11 procent autobusem a sedm procent vlakem. Přes 77 procent lidí uvádí, že za největší benefit auta považuje možnost svobodně jet kamkoli, a to i v místě dovolené. Poruchu auta již někdy mělo na dovolené 15 procent Čechů, víckrát ji zažilo sedm procent lidí.

Z dalšího aktuálního průzkumu Nielsen Admosphere vyplývá, že alespoň jednou plánuje letos vyjet na týdenní dovolenou 72 procent Čechů. Nikam naopak neplánuje vyrazit 28 procent lidí. Za domácí dovolenou lidé chtějí utratit za osobu průměrně 6328 Kč, za zahraniční pak 15.133 Kč na osobu.

Většina lidí (62 procent) si zájezd organizuje sama a nevyužívá tedy služeb cestovních kanceláří. Organizovanou turistiku naopak využije letos necelá pětina lidí a zbylých 20 procent si dovolenou zajišťuje částečně samo, ale částečně i s využitím cestovní kanceláře. Ti, kteří využívají pro organizaci své dovolené alespoň z části cestovní kancelář, si od ní nejčastěji nechávají zařídit ubytování (97 procent) a dopravu (92 pct).

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1