Komise chce větší slovo ve zdravotnictví. Na pozadí pandemie žádá o nové pravomoci

 FOTO: Reuters

Karel Barták

12. 11. 2020 • 12:15
Evropská komise věří, že nastal čas pro významné posílení pravomocí unie ve zdravotnictví. Shromáždila zkušenosti nasbírané od začátku roku a nabídla členským státům, že bude dělat spoustu koordinační, preventivní, administrativní a podpůrné práce za ně, aby EU jako celek byla lépe než letos připravena na budoucí epidemie a další rizika. Formálně má tato nabídka podobu tří návrhů nařízení, které komise předkládá vládám jednotlivých států a Evropskému parlamentu.

Není pravděpodobné, že by předpisy prošly v navržené podobě. V aktuálním znění by ale umožnily Evropské unii vyhlašovat pro sedmadvacítku stav nouze nezávisle na Světové zdravotnické organizaci, vypracovávat plány připravenosti na nákazové vlny, sbírat od států údaje o jejich zdravotnických kapacitách a možnostech, včetně zásob pomůcek, počtu postelí, stavu jednotek intenzivní péče a podobně. Evropská komise a jí řízené agentury by měly větší pravomoci při sledování zdravotnických systémů v členských zemích. Rozběhla by se příprava na vybudování nové biomedicínské agentury, která by zjišťovala nedostatky v připravenosti zemí na nákazové hrozby a sháněla pro ně nejmodernější technologie.

Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) by získalo dodatečné pravomoci pro sledování epidemiologické situace ve všech zemích EU, plánování, hlášení a audity, mobilizaci evropských týmů pro naléhavou pomoc v té které zemi či budování sítě referenčních laboratoří. Mohlo by dokonce vydávat i doporučení pro členské státy – zde komise zdůrazňuje, že by to skutečně byla jen nezávazná doporučení. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMC) by zase měla mandát sledovat a napravovat nedostatky léčiv a pomůcek, radit členským státům, jaké léky používat, koordinovat sledování účinnosti a bezpečnosti vakcín a také jejich klinické testování.

Komise v tiskovém prohlášení kladla velký důraz na to, že škála nově navržených úkolů se pohybuje v rámci Smlouvy o EU a nikterak nenarušuje rozhodující národní kompetenci v oblasti zdravotnictví. Komisařka Stella Kyriakidesová se dušovala, že koncept „evropské zdravotní unie“ znamená nikoli suplování národních zdravotních systémů, ale pozitiva, jako je usnadnění přeshraniční výměny informací, koordinaci a spolupráci ve prospěch lidí.

Neopakovaly by se tak prý výtky známé ze začátku roku, kdy mnozí žehrali na pomalou a váhavou odpověď EU při rozjezdu pandemie. „Podruhé se nám to nesmí stát,“ uvedla pro Český rozhlas místopředsedkyně komise Věra Jourová. „Lidé volají po tom, aby za takovéto krize hrála EU větší roli, aby reagovala rychleji. Vycházíme z praktické potřeby a z tvrdé lekce.“ Připustila, že „EU chce zabírat více prostoru v oblasti zdravotnictví“, ale vnímá to jako pozitivní příspěvek k úsilí členských států a také důkaz, že se EU poučila. „Neudělali jsme zprvu vše tak, jak jsme měli. Takže by bylo vhodné to napravit.“

Příští dny ukáží, jak budou jednotlivé členské státy reagovat. nové úsilí Evropské komise některým z nich může připadat přehnané. K politice na evropské úrovni neodmyslitelně patří neustálé přetahování se o pravomoci a kompetence, kdy komise přichází s nápady, jak to či ono dělat na evropské úrovni, zatímco vlády bedlivě střeží vlastní teritorium a jen nerady se vzdávají svých výsad, byť by šlo jen o koordinaci.

Kontext koronavirové pandemie je však přece jen jedinečný. Svědčí o tom i v podstatě jednomyslný souhlas vlád s postupem komise při jednání s farmaceutickými firmami o budoucím nákupu stovek milionů dávek vakcín – v této mimořádně citlivé věci se společný postup se zárukou stejných podmínek pro všechny už jeví jako nejschůdnější a nejpraktičtější.

SDÍLET