Napětí kolem očkování roste. „Jaro bude těžké,“ připustila šéfka Evropské komise

Karel Barták

11. 01. 2021 • 16:22
„Jaro bude těžké,“ připustila v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ne, že bychom to nevěděli, ale v kontextu napětí kolem očkování proti koronaviru, a na pozadí zhoršující se nákazy ve většině zemí EU, znamenal tento výrok návrat do reality. A realita je taková, že komise sice nakoupí dostatek vakcín pro všechny obyvatele zemí EU, ale potrvá přinejmenším do léta, než se podaří naočkovat všechny zájemce.

Dobrou zprávou tedy je, že komise u šesti farmaceutických firem učinila pevné zakázky na 2,3 miliardy očkovacích dávek, včetně dodatečných 300 milionů objednaných koncem minulého týdne od výrobce Pfizer/BioNTEch, což je dvojnásobek původní objednávky. Horší zprávou pak je, že tyto vakcíny budou vyráběny jen postupně a že jejich doprava a skladování budou při povinné teplotě mínus 70 stupňů dál složité. A tou nejhorší se jeví v tuto chvíli nepřipravenost členských států, které jen pomalu a komplikovaně rozbíhají očkovací kampaně. Vakcínu dostalo v EU dosud něco přes 1,5 milionu lidí, tedy asi 0,3 procenta ze 450 milionů obyvatel „sedmadvacítky“.

Evropa se ocitla v situaci, kdy je očkovací látka na světě – a po firmách Pfizer a Moderna se očekává koncem ledna schválení látky vyvíjené firmou AstraZeneca – ale není dostupná pro naprostou většinu obyvatel. Epidemiologická situace se přitom zhoršuje, přibývá nakažených i mrtvých a nemocnice se v mnoha zemích včetně Česka jen těžko potýkají s přílivem těžce nemocných. Tento (zdánlivý) paradox vyvolává dodatečnou nervozitu a snahu hledat viníky. Právě proti těm, kdo jako český Andrej Babiš ukazují prstem na Evropu, se na neobvyklé tiskové konferenci ohradila von der Leyenová. Poukázala na to, že úzkým hrdlem nejsou dodávky zajištěné komisí, ale právě loudání národních orgánů při očkování.

„Jsme teprve na začátku procesu. Členské státy se musí učit jeden od druhého, co funguje a co ne,“ radil shovívavě mluvčí Evropské komise Eric Mamer, když komentoval nadcházející online zasedání Evropské rady svolané na 21. ledna. Národní lídři se při něm budou bavit právě o tom, jaké mají zatím zkušenosti s očkováním. Von der Leyenová se bude muset dobře připravit; není vyloučeno, že na přetřes přijde i pomalé schvalování vakcín Evropskou lékovou agenturou i komisí, které způsobilo hojně přetřásaný očkovací náskok Izraele a Velké Británie před kontinentální Evropou.

V zákulisí došlo v minulých dnech k několika potyčkám, zejména když se německá šéfka komise snažila neutralizovat pokus Berlína si vyjednat samostatné smlouvy s domácími firmami BioNTEch a Curevac. Podle pozorovatelů citovaných belgickým listem Le Soir způsobila zmíněné nečekané navýšení unijní objednávky od Pfizer/BioNTEch právě tato německá nekázeň. Komise poukazuje na „zásadu věrné spolupráce“, která zakazuje členským zemím vést souběžná jednání s farmaceutickými firmami. „Lepší je postupovat společně; v jednotě je síla,“ říká k tomu portugalská ministryně zdravotnictví Marta Temidová, jejíž země do července unii předsedá.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová poukazuje na obrovskou odvedenou práci ve prospěch členských zemí – šestice farmaceutických společností, s nimiž se jedná, byla vybrána ze 160 kandidátů. A podařilo se zvolit právě ty, které dokázaly účinné a bezpečné vakcíny vyvinout nejrychleji. „Nesázíme na jednu kartu. Kdybychom nasmlouvali dodávky jen s jedním dodavatelem, byli bychom na něm existenčně závislí. To si nemůžeme dovolit. Proto jsme uzavřeli kontrakty se šesti dodavateli, které budou postupně realizovány během tohoto roku. Pokud jde o přístup k očkování a o distribuční strategie, bez jednotného postupu EU by nebylo všech 27 členských států obslouženo na stejné úrovni.“

Vedle očkovacích kampaní by si premiéři měli 21. ledna vyměňovat také názory na účinnost omezení, která jsou v různé formě uplatňována napříč Evropou, a na možné postupy při jejich uvolňování. V některých zemích chodí všechny děti do školy, ale rodiny nesmějí cestovat dál než 15 kilometrů od domova. Jinde se zase neučí vůbec, ale zůstávají otevřené ski areály, které jsou v dalších zemích nejen zavřené, ale dokonce i nepřístupné. Jak se bude postupně zvyšovat počet očkovaných, budou vlády pod tlakem, aby pro lidi, kteří nepředstavují potenciální nebezpečí pro své okolí, otevíraly bazény, kina, divadla, či umožnily v létě hudební festivaly. Jak naložit s informací, že je někdo očkovaný, nebo má případně čerstvý negativní test, aniž by docházelo k diskriminaci, je-li očkování, stejně jako testování, přísně dobrovolné?

Členské státy EU by se podle zdrojů z Bruselu měly také poradit, jak reagovat na požadavky Světové zdravotnické organizace (WHO), která si stěžuje, že bohaté země vykupují vakcíny předem, což může vést nejen k jejich nedostatku, ale také k růstu jejich ceny. „Znamená to, že vysoce rizikoví lidé v nejchudších zemích vakcínu prostě nedostanou,“ varoval šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vyzval země, které si objednaly víc, než spotřebují, aby tyto přebytky daly okamžitě k dispozici WHO, která je přerozdělí v rámci vlastního systému Covax. Šéfka komise Von der Leyenová se nechala slyšet, že s tím počítá. Objednaných 2,3 miliardy dávek stačí pro všechny obyvatele EU a ještě zbyde „pro naše sousedy nebo pro země, které na to nemají prostředky“, uvedla.

SDÍLET