Evropská komise zkraje října vydala každoroční hodnocení vývoje ve státech, které se uchází o členství v Evropské unii. Těmi jsou aktuálně země západního Balkánu – Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko – a stále oficiálně i Turecko, se kterým jsou však přístupová jednání de facto pozastavena kvůli závažnému porušování demokratických principů a lidských práv. Letos bylo toto hodnocení doplněno Ekonomickým a investičním plánem, kterým se Evropská komise snaží pomoci západobalkánským ekonomikám, už tak slabým ve srovnání s evropským průměrem, vyrovnat se s dopady koronavirové pandemie.
Pro Evropskou unii je oblast západního Balkánu důležitým trhem s velkým dosud nevyužitým potenciálem. Momentálně je EU pro region nejvýznamnějším obchodním partnerem s podílem více než 69,4 % z celkového objemu obchodu. Evropské firmy jsou zde také hlavními investory, na přímých zahraničních investicích se podílí přibližně 65,5 procenty. V představovaném plánu navrhuje Evropská komise využití až 9 miliard EUR z Nástroje předvstupní pomoci IPA III k „nakopnutí“ ekonomik regionu, které má vést k výraznému zvýšení jejich HDP a větší ekonomické provázanosti s EU. Komise navíc počítá s dalšími 20 miliardami EUR poskytnutými regionu mezinárodními finančními institucemi v návaznosti na projekty financované z balíčku. První oblastí, ve které mají být prostředky využity, je výstavba infrastruktury a propojení hlavních měst regionu. Na projekty v infrastruktuře má navazovat rozvoj v digitální, environmentální, dopravní a energetické sféře.
Ekonomický a investiční plán představený Komisí má za úkol nejen pomoci ekonomikám západního Balkánu, ale také země lépe připravit na budoucí členství v EU. Všechny projekty realizované z tohoto plánu mají být v souladu s unijní digitální a zelenou reformou. Cílem tak je například budování digitální ekonomiky a digitální integrace regionu, posun k obnovitelným zdrojům energie a snižování závislosti na uhlí. Plán slibuje také podporu soukromého podnikání, inovací a vzdělávání mládeže v souladu s aktuálními trendy pro lepší zaměstnatelnost v moderních ekonomických odvětvích.
