Nový Marshallův plán? Evropská komise se snaží „nakopnout“ ekonomiky západního Balkánu

 FOTO: Reuters

Jana Juzová

08. 10. 2020 • 11:00
Evropská komise zkraje října vydala každoroční hodnocení vývoje ve státech, které se uchází o členství v Evropské unii. Těmi jsou aktuálně země západního Balkánu – Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko – a stále oficiálně i Turecko, se kterým jsou však přístupová jednání de facto pozastavena kvůli závažnému porušování demokratických principů a lidských práv. Letos bylo toto hodnocení doplněno Ekonomickým a investičním plánem, kterým se Evropská komise snaží pomoci západobalkánským ekonomikám, už tak slabým ve srovnání s evropským průměrem, vyrovnat se s dopady koronavirové pandemie.

Pro Evropskou unii je oblast západního Balkánu důležitým trhem s velkým dosud nevyužitým potenciálem. Momentálně je EU pro region nejvýznamnějším obchodním partnerem s podílem více než 69,4 % z celkového objemu obchodu. Evropské firmy jsou zde také hlavními investory, na přímých zahraničních investicích se podílí přibližně 65,5 procenty. V představovaném plánu navrhuje Evropská komise využití až 9 miliard EUR z Nástroje předvstupní pomoci IPA III k „nakopnutí“ ekonomik regionu, které má vést k výraznému zvýšení jejich HDP a větší ekonomické provázanosti s EU. Komise navíc počítá s dalšími 20 miliardami EUR poskytnutými regionu mezinárodními finančními institucemi v návaznosti na projekty financované z balíčku. První oblastí, ve které mají být prostředky využity, je výstavba infrastruktury a propojení hlavních měst regionu. Na projekty v infrastruktuře má navazovat rozvoj v digitální, environmentální, dopravní a energetické sféře.

Ekonomický a investiční plán představený Komisí má za úkol nejen pomoci ekonomikám západního Balkánu, ale také země lépe připravit na budoucí členství v EU. Všechny projekty realizované z tohoto plánu mají být v souladu s unijní digitální a zelenou reformou. Cílem tak je například budování digitální ekonomiky a digitální integrace regionu, posun k obnovitelným zdrojům energie a snižování závislosti na uhlí. Plán slibuje také podporu soukromého podnikání, inovací a vzdělávání mládeže v souladu s aktuálními trendy pro lepší zaměstnatelnost v moderních ekonomických odvětvích.

Letošní balíček navazuje na reformu pravidel přístupového procesu, kterou představila Evropská komise na začátku tohoto roku a Evropská rada v březnu posvětila. Podle nových pravidel čekají země, které budou zodpovědně provádět reformy a naplňovat podmínky vstupu do EU, větší finanční benefity a postupné začleňování do jednotlivých politik EU, evropského trhu a programů. Na druhé straně jsou však nová pravidla přísnější v tom, že zemím, které v reformní agendě nepostupují nebo se dokonce vzdalují evropským standardům, například kvůli nedodržování zásad právního státu a demokratických principů, mohou být tyto benefity odebrány.

Poskytnutí finančních prostředků podle Ekonomického a investičního plánu tak bude podléhat důkladné kontrole a bude podmíněno dodržováním kritérií klíčových pro vstup. Těmi jsou především vláda práva, dodržování základních svobod a fungující demokratické instituce a veřejná správa. Reformy v těchto oblastech jsou klíčové nejen pro integraci zemí do EU, a hlavně pro život obyvatel západního Balkánu, ale také pro přitáhnutí investic, rozvoj podnikání a vytváření pracovních míst. Na jednu stranu tak jde o velmi atraktivní příležitost pro ekonomicky zaostávající region, teď navíc silně poznamenaný koronavirovou pandemií, na straně druhé je však mnohem více ve hře pro politické elity, které dosud nedosahovaly přesvědčivých výsledků v provádění demokratizačních a dalších reforem.

Vývoj v těchto oblastech klíčových pro integraci zemí do EU je předmětem zpráv hodnotících dosažený pokrok za uplynulý rok v jednotlivých zemích. Ty jsou jádrem každoročně představovaného „balíčku rozšíření“. Komise letos vykresluje velmi různorodou situaci v jednotlivých zemích regionu a poukazuje na několik zajímavých trendů. Pravděpodobně největší chválu za dosažený pokrok v reformách obdržela stejně jako minulý rok Severní Makedonie, která se pod vedením nové vlády vydala směrem k větší demokracii a stabilitě. Pozitivní hodnocení obdržela tentokrát i Albánie, a to zejména za své snahy v soudní reformě a v boji proti organizovanému zločinu. S bolestnou reformou soudnictví se však země bude ještě nějakou dobu potýkat, probíhající prověřovací proces soudců a prokurátorů ji zanechal bez dostatečných kapacit. Z dosud prověřených více než 286 soudců a prokurátorů jich bylo 62 % odvoláno nebo dobrovolně odstoupilo. Hlavním důvodem k odvolání bylo převážně zjištění protiprávně nabytého majetku. Obě země jsou nyní zvlášť motivovány k většímu úsilí v reformách. V březnu tohoto roku Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií i Albánií, poté co bylo toto rozhodnutí několikrát opakovaně zablokováno navzdory doporučení Evropské komise. Oběma uchazečům o členství je tak nyní věnována zvláštní pozornost a musí evropským lídrům dokázat skutečné odhodlání splnit všechny požadavky, které jsou na ně kladeny.

Na druhé straně hodnocení vývoje za uplynulý rok v Černé Hoře a Srbsku – zemích, které o svém členství v EU už několik let vyjednávají – se nese v poněkud negativnějším tónu. Černá Hora se potýkala s obrovskou vnitřní polarizací v otázkách rozdělení převládající ortodoxní církve mezi černohorskou a srbskou odnož a národní identity. To se projevilo v nedávných parlamentních volbách, které se odehrály v poměrně vyhrocené atmosféře a vyústily v porážku dominantní Demokratické strany socialistů (DPS) velmi různorodými opozičními stranami. Pro Černou Horu jde od pádu komunismu teprve o první skutečné předání moci z rukou DPS a jejího předsedy a černohorského prezidenta Mila Djukanoviće. Evropská komise ve zprávě upozorňuje Černou Horu na potřebu zlepšení výsledků v boji proti korupci, posílení funkčnosti soudnictví a na vážná selhání v zajištění svobody projevu a svobody médií. Tato kritika je reakcí zejména na zatýkání a obžaloby vůči médiím i fyzickým osobám kvůli sdílení a šíření potenciálně dezinformačních zpráv na internetu během koronavirové krize.

Největší kritiku však sklidilo Srbsko, které je ze zemí regionu v přístupovém procesu do EU po Černé Hoře nejblíže. Už minulá zpráva velmi důrazně varovala před narůstající mocí a kontrolou vládnoucích stran, především dominantní Srbské pokrokové strany (SNS), nad demokratickými institucemi a médii. I v Srbsku proběhly letos volby, které však byly bojkotovány převážnou většinou opozice právě kvůli nerovným podmínkám a zvýhodnění vládních stran v předvolební kampani. V důsledku bojkotu, vlivu vlády nad státními médii a využíváním státních zdrojů pro svoji kampaň si vláda zajistila ještě silnější většinu v parlamentu než v minulém období. Podle zprávy Evropské komise jsou předmětem obav pro EU především politický vliv v oblasti justice, nedostatečný pokrok v boji proti velmi rozšířené korupci, a především postavení médií a novinářů v zemi. Ti čelí pravidelným verbálním i fyzickým útokům a nezávislá média jsou systematicky vytlačována z veřejného prostoru.

Dvě země, které nejvíce zaostávají v evropské integraci za zbytkem regionu, jsou Bosna a Hercegovina a Kosovo. Bohužel ani v uplynulém roce nedošlo k dostatečnému pokroku ani v jedné z nich. Bosna a Hercegovina podle zprávy nedosáhla prakticky žádného pokroku. To však není s podivem, jelikož se země potýká s několikaletou politickou krizí a de facto zablokováním kvůli svému složitému administrativnímu a etnickému rozdělení. Političtí vůdci Bosňáků, bosenských Chorvatů a bosenských Srbů těžko hledají shodu a pokrok země v tak zásadních otázkách, jako jsou proevropské reformy, je v současné situaci prakticky nemožný. Na druhé straně Kosovo zaznamenalo určitý krok zpět oproti pozitivnímu vývoji v minulém roce, a to vlivem několika změn vlád a politické krize, a nakonec i tvrdým dopadem koronavirové pandemie. Vlády většinou neměly dostatek prostoru, ani nebyly ve funkci dost dlouho na to, aby prosadily reformy související s integrací do EU. Proto je pokrok dle hodnocení Evropské komise jen omezený. Závažné obavy vyvolává především přetrvávající rozšířená korupce a větší snahy jsou potřeba třeba i v oblasti vzdělávání, u kterého Komise upozorňuje na nízkou kvalitu.

Kromě Severní Makedonie a Albánie, které mají s blížícím se zahájením přístupových vyjednávání hodně v sázce, si tak země podle zpráv Komise velmi dobře v uplynulém roce nestály. Přirozeně se jako vysvětlení nabízí odklon od reforem v důsledku koronavirové krize a nouzových stavů, avšak nesmí být opomíjena i klíčová role politické vůle k tomu poměry v zemi skutečně měnit. Ambiciózní Ekonomický a investiční plán v tomto ohledu představuje bezprecedentní impuls, a to nejen pro nastartování balkánských ekonomik, ale i reformní agendy vyžadované pro budoucí přístup do EU. V nadcházejících měsících bude klíčové, aby Albánie a Severní Makedonie dále pokračovaly v nastolené cestě a nepolevovaly ve snaze naplnit očekávání lídrů států EU. S otazníkem lze hledět na dosavadní premianty regionu, Černou Horu a Srbsko, které musí po proběhlých volbách Evropskou unii přesvědčit, že je pro ně budoucnost v EU stále strategickou prioritou.

Autorka je výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

SDÍLET