Příští atentátník by mohl přicestovat do Prahy či Brna

Premiéři členských zemí EU jednali tento týden o tom, jak bojovat proti terorismu. Jednání proběhlo v reakci na čtyři islamistické útoky, ke kterým došlo mezi 25. zářím a 2. listopadem na několika místech ve Francii a ve Vídni. Všechny tyto útoky byly spáchány mladými džihádisty, kteří celkem zabili nejméně osm lidí a zranili mnoho dalších.

Premiéři jednali v Bruselu dva dny poté, co Evropská komise představila novou protiteroristickou agendu pro EU a návrhy na posílení policejní agentury Europol. Problém s terorismem je totiž mnohem větší, než jsou poslední útoky ve Francii a Rakousku. Vedle džihádistických útoků čelí unie i terorismu etno-nacionalistickému, anarchistickému či krajně pravicovému.

Bezprostředním důvodem pro jednání premiérů však byly právě poslední akty džihádistického terorismu ve Francii a Rakousku. Zatím není důvod se domnívat, že tyto útoky byly řízeny z jednoho místa. Každé ze tří napadení ve Francii spáchal mladý muž, který se mstil těm, kdo údajně urazili islám či, jak tomu bylo při útoku v Nice, prostě byli v katolickém kostele. Střelba ve Vídni se odlišovala tím, že ji naplánovala teroristická skupina, jejíž působnost přesahovala rakouské hranice.

Premiéři podpořili návrhy na to, aby internetové platformy měly povinnost okamžitě odstraňovat teroristické výzvy a materiály z internetového prostředí. Co dalšího by si Evropa měla vzít z podzimních útoků mladých džihádistů?

Fox News čelí útoku zprava. Konzervativní televizi může z pozice jedničky sesadit neznámá stanice

Jedním z ponaučení z útoků ve Francii a Rakousku je to, že evropské i mimoevropské země musí začít úžeji spolupracovat v oblasti tajných služeb. Slovenské úřady v létě varovaly Rakousko, že vídeňský atentátník Kujtim Fejzulai si na Slovensku koupil pušku a munici. V té době si už prošel jako islámský radikál vězením v Rakousku. K něčemu podobnému v minulosti již několikrát došlo. Například v roce 2015 varovaly turecké a irácké služby Francii, že se chystá organizovaný teroristický útok, avšak zdá se, že Francouzi na varování nereagovali. To vedlo k útokům z 13. listopadu. Jak premiéři při svém jednání naznačili, Evropa si nemůže dovolit, aby ignorovala podobná varování.

Chyba ohledně útočníka z Nice, Brahima Aouissaouiho, byla zcela jiného charakteru. Aouissaoui v září přicestoval lodí z Tuniska do Itálie jako nelegální migrant. Italské úřady u něho provedly bezpečnostní prověrku, která měla na rozdíl od některých jeho spolucestujících negativní výsledek; Aouissaoui byl tedy uznán za někoho, kdo nepředstavuje nebezpečí. Byl formálně vyhoštěn, ale italské úřady ho bohužel nezajistily. Vlakem pak odjel do Francie, kde v katedrále podřezal tři lidi.

I když to premiéři nezmínili, stálo by za to zvážit, zda bychom neměli nelegálně příchozí do EU automaticky zadržovat, protože bezpečnostní prověrky nemohou odhalit někoho, kdo má zatím čistý rejstřík. I přes jasné pochybení italských úřadů v případě Aouissaouiho však italští představitelé zatím odmítají spojovat otázky migračních kontrol s bezpečnostní agendou. Je tomu tak proto, že se kvůli geografické poloze země obávají, že břímě přísnějších bezpečnostních opatření, včetně případné preventivní detence, by opět padlo na jejich bedra, jako tomu bylo i při přerozdělování azylantů po migrační krizi v roce 2015.

Klasická televize stále žije, pouští se do ní i Netflix. Vedou ho k tomu slabiny algoritmů v boji s lidskou leností

Tento poznatek posiluje nutnost účinné bezpečnostní a migrační solidarity v rámci EU. Vzhledem ke svobodě pohybu v schengenském prostoru se ani země, které bezprostředně nečelí nelegální migraci, jako je Česko, nemohou domnívat, že je jejich geografická poloha ochrání. Příští Brahim Aouissaoui by mohl přes Itálii přicestovat ne do Nice, ale do Prahy či Brna. Česká vláda bude mít příležitost přispět k evropské bezpečnostní agendě v rámci posílení schengenského zřízení. Diskuse na toto téma by měly být zahájeny začátkem příštího roku.

Nemůžeme však předpokládat, že snahy o „řešení migrace v třetích zemích“, jak to někteří čeští politici navrhují, zcela zastaví nelegální migraci. Je pravdou, že taková prevence je potřeba, i to, že EU se daří omezovat počet nelegálně příchozích. Nicméně ti, kdo předcházení nelegálním přechodům evropské hranice označují za jediné řešení, si neuvědomují administrativní slabost severoafrických zemí a tamní oblíbenost emigrace jako nástroje k řešení hospodářských problémů.

Obecně se evropští politici budou muset více věnovat politickému islámu, který je podhoubím pro terorismus. Slovní odsudky nejsou moc platné. Spolupráce v oblasti policie, tajných služeb, odhalování radikalizace na internetu a v některých mešitách, stejně jako kroky v oblasti vzdělávání se stávají nutností. Jak řekl v návaznosti na vídeňský útok kancléř Kurz, to vše se musí dít tak, abychom nerozdělovali naše společnosti na křesťany a muslimy, či na domácí a přistěhovalce. Politiky čeká obrovský úkol v tom, jak zabraňovat terorismu a zároveň neštvat skupiny obyvatelstva proti sobě.

Autor je seniorní analytik v Martensově centru v Bruselu a spolupracovník Českých zájmů v EU. Je expertem pro oblast migrace, azylu a bezpečnosti.    

SDÍLET
sinfin.digital