Řešení ožehavých témat se odkládá. Plány evropské sedmadvacítky zhatil koronavirus

Další hodnotný skalp na vrub covidu, tentokrát zasedání vrcholných politiků Evropské unie. Bruselský summit 27 nejvyšších představitelů členských zemí EU, který se měl konat za jejich fyzické přítomnosti, byl 48 hodin před začátkem odložen. Předseda Evropské rady, belgický politik Charles Michel totiž musel do karantény poté, co koronavirem onemocněl člověk z jeho blízkého okolí. Uvidíme, zda se státníci dokážou sejít za týden, jak Michel optimisticky ohlásil. Za současného hemžení koronaviru napříč Evropou je jisté snad jedině to, že jisté není vůbec nic.

Z programu schůzky přitom mnoho nenasvědčuje tomu, že by se lídři museli nutně scházet in personam; mohou se přece uchýlit k telekonferenci, jako letos už několikrát. Jenže rozpravy na dálku nevedly na této úrovni k ničemu kloudnému. Byly sledem nudných monologů odrážejících často rigidní pozice, bez možnosti uplatnit obvyklé finesy diplomacie směřující k utváření kompromisů, jako jsou bilaterálky, schůzky ve skupinkách, diskrétní nabídky a výměny, či jen „body language“, řeč těla protagonistů. Toto vše a mnoho dalšího bylo úspěšně uplatněno při červencovém maratonu, jehož výsledkem pak byla nečekaná a bezprecedentní dohoda o sedmiletém rozpočtu EU navýšeném o 750 miliard eur na obnovu ekonomiky poničené pandemií. Tentokrát se má pokračovat v rozpracování těchto závěrů. Není divu, že se Michelovi do telemostu nechce.

Na druhé straně ani fyzická přítomnost nemusí být zárukou úspěchu, jak krásně předvedli začátkem týdne ministři zahraničí „sedmadvacítky“. Šestadvacet jich bylo pro schválení celkem citelných sankcí proti Bělorusku, které ostatně slibují už několik týdnů. Marná snaha, protože rozhodnutí zablokoval kyperský ministr – jeho země zajisté podporuje sankce proti Minsku, ale bude formálně pro až poté, co sedmadvacítka odsoudí a potrestá Turecko za protiprávní prospekci a vrtání na mořském dně v kyperských a řeckých vodách.

Učebnicová ukázka praktických důsledků povinné jednomyslnosti ve věcech zahraniční politiky, kterou tvrdě kritizuje Evropská komise, ale mnoho států se jí nehodlá vzdát. Zajisté, v daném případě vypadají šéfové diplomacií, vysoký představitel Josep Borrell a s nimi celá „společná zahraniční politika“ pěkně nejapně. A to jak vůči světu, tak tváří v tvář běloruské občanské společnosti reprezentované Světlanou Tichanovskou, protikandidátkou prezidenta Lukašenka v nedávných zfalšovaných volbách, kterou si pozvali na společnou snídani. Předložila jim seznam lidí, kteří nesou odpovědnost za surové represe proti demonstrujícím v posledních týdnech a měli by se dostat na seznam „nežádoucích“ v EU. A žádala: „Prosím vás, rozhodněte jednotně.“ Odjela nicméně z Bruselu s prázdnýma rukama. Je to další ostuda poté, co ji na popud českého premiéra Andreje Babiše vyšachovala z vrcholného setkání visegrádská čtyřka.

Insider speciál: V české politice není nedostatek žen, ale chlapů, shodují se Topolánek s Kalouskem

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital