Od březnové schůze Evropské rady se očekávala podstatná debata o ochraně a posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu tváří v tvář protekcionistickým tendencím v USA a rostoucí závislosti na Číně, která stále více ovládá trh se vstupy do moderních průmyslových odvětví. Lídři „sedmadvacítky“ ovšem nedošli k žádným rozhodnutím; pověřili Evropskou komisi, aby na těchto věcech dál pracovala.
Náladu summitu významně ovlivnilo naléhání Německa, aby EU revidovala již dohodnutou legislativu o zákazu prodeje a registrace spalovacích motorů od roku 2035, což řada států odmítá. K napětí přispěla také snaha Francie prosadit jádro v rámci budoucí legislativy jako jeden z čistých energetických zdrojů a jaderné reaktory jako součást produktů „zeleného“ průmyslu 21. století.
Francie a Německo, dva nejvýznamnější členské státy EU, jejichž „tandem“ bývá považován za „motor“ evropské integrace, se tak pro jednou ocitly na opačných stranách politického sporu, a to na nejvyšší úrovni. Německo odmítá zákaz prodeje spalovacích motorů, dokud nebude upraven tak, aby povoloval jejich další užívání pro syntetická paliva. Francie to odmítá a poukazuje na to, že nelze otevírat již schválené zákony, notabene takové, jejichž vyjednání trvalo 18 měsíců a zasloužila se o ně významně právě Francie jako předseda Rady EU v první polovině loňského roku. Německo pak rozhodně brání francouzským snahám propasírovat jádro mezi přijatelné energie a technologie.
Každou ze znesvářených stran podporuje několik dalších členských zemí, takže můžeme mluvit o jistém momentálním rozdělení unie na dva tábory, přičemž část vlád nedává za pravdu nikomu.
Pozoruhodný je v této souvislosti postoj české vlády, která jasně podporuje zmíněný německý postoj vůči spalovacím motorům, ale také ten francouzský vůči jádru, což není úplně pohodlné, ale může se to stát. Český premiér Petr Fiala, podobně jako slovenský Eduard Heger, navíc jeli na summit se záměrem lobovat proti chystanému zpřísnění emisních limitů pro spalovací motory, takzvané normě Euro 7, která už vůbec nebyla na pořadu dne. Z toho, co z jednání prosáklo, nebylo zřejmé, že by se o tom jakkoli jednalo.
Německý kancléř Olaf Scholz se dostal do křížku s Evropskou komisí, kterou obvinil, že původně slíbila syntetická paliva (takzvaná e-paliva vznikající kombinací atmosférického CO2 a zeleného vodíku) v normě o útlumu spalovacích motorů zohlednit.
Dostalo se mu nabídky, že budou začleněna do existující normy pro spalovací motory Euro 6, to však Berlínu nestačilo a trval na svém ultimátu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci poznamenala, že nyní se hraje hlavně o čas. „Zintenzivníme jednání a věřím, že brzy najdeme dobré řešení,“ uvedla.
