Babišův střet zájmů ohrožuje pozici ANO v Bruselu. Hnutí se může ocitnout v izolaci | info.cz

Články odjinud

Babišův střet zájmů ohrožuje pozici ANO v Bruselu. Hnutí se může ocitnout v izolaci

Na verdikt Evropské komise, zda se český premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů, se čeká už několik měsíců, stále ale bez výsledku. Do evropských voleb se sice zveřejnění zprávy Komise zřejmě nestihne, mělo by k tomu ale dojít těsně po celoevropském hlasování. Případný verdikt o střetu zájmů Andreje Babiše by se tak mohl negativně podepsat na manévrovacím prostoru hnutí ANO při skládání parlamentních frakcí. 

K závěru, že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů, už koncem loňského roku dospěli unijní právníci. Tehdejší interní zpráva Právní služby Evropské komise obvinila českého premiéra ze střetu zájmů a porušení unijních pravidel kvůli dotacím pro holding Agrofert. Začátkem roku pak na českých úřadech i v rámci Agrofertu proběhl audit, který se má stát základem pro závěrečný verdikt Evropské komise. Termíny pro jeho zveřejnění se ale neustále posouvají. Kdy výsledky auditů dorazí do Česka, tak stále není jasné.

Kvůli váhavému postupu a „dlouhodobé nečinnosti“ Evropské komise zveřejnit verdikt ohledně Babišova střetu zájmů proto čeští Piráti podávají žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. „Nerad bych obviňoval Evropskou komisi z její neprofesionality, ale nemůžu se zbavit pocitu, že Komise hraje zbytečnou zdržovací taktiku z důvodu blížících se voleb do Evropského parlamentu,” stěžoval si minulý týden předseda Pirátů Ivan Bartoš podle Pirátských listů. Na podnět Pirátů se navíc do věci vložila i evropská ombudsmanka Emily O’Reillyová, která „kvůli odmítnutí Komise poskytnout úplný přístup veřejnosti k dokumentům týkajících se střetu zájmů v ČR“ nově zahájila šetření.

Právě evropské volby jsou (nebo spíš byly) pro zveřejnění komisní zprávy stěžejním termínem – stanovisko Komise totiž mohlo promluvit do jejich výsledků. Piráti, kteří se s Babišovým hnutím ANO podle průzkumů utkají o první místo, proto dlouhodobě tlačili na to, aby byly závěry Komise zveřejněny ještě před eurovolbami. Ty proběhnou v druhé polovině tohoto týdne, už dnes je ale jasné, že před hlasováním se česká veřejnost verdikt nedozví.

Podle platební agentury SZIF, přes kterou jdou dotace pro české zemědělce, by však zpráva z auditů měla být zveřejněna už brzy. „Pravděpodobně by měly přijít v průběhu druhé poloviny května nebo koncem května,“ odpověděla na dotaz serveru Echo24 Vladimíra Nováková z agentury SZIF.

Zveřejnění zprávy tak může hnutí ANO zkomplikovat pozici při skládání parlamentních frakcí. Současnou europarlamentní skupinu ALDE, k níž se dnes v Evropském parlamentu řadí i hnutí ANO, by mohla po volbách nahradit nová frakce s pracovním názvem Renaissance (Obroda) pod vedením Republika v pohybu (LREM) francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Hnutí ANO by do ní však pozvánku kvůli Babišově střetu zájmů dostat nemuselo, jak naznačuje i nejnovější vyjádření šéfa ALDE Guy Verhoftadta.

INFOGRAFIKA DNE: Babišův svěřenský fond

„Pokud Babiš bude chtít být v nové skupině, kterou formujeme s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, bude se muset plně řídit hodnocením Evropské komise,“ řekl Verhofstadt pro belgický server Mondiaal Nieuws. To by ale v zásadě znamenalo, že se Babiš odstřihne od Agrofertu, nebo holding přestane pobírat dotace, což by mělo na Babišův byznys vážné dopady, anebo Babiš odstoupí z veřejné funkce. Všechny tyto možnosti jsou ale pro českého premiéra jen těžko představitelné.

„Určitě se jedná o varování, protože situace je vážná. Nevím sice, nakolik bude případný verdikt o střetu zájmů Andreje Babiše rozhodovat o členství ANO v nové frakci, ale z toho, co jsem zatím slyšel a mohl pozorovat, mám pocit, že nová frakce nemá úplně zájem o to, aby se ANO jejího zakládání účastnilo – že by byli nejradši, kdyby tam vstoupily jiné strany, které více odpovídají tomu, co má tato politická skupina na evropské úrovni reprezentovat,“ říká k nastalé situaci odborník z Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka.

Podle experta Institutu EUROPEUM to je do značné míry dáno tím, že evropská a česká úroveň hnutí ANO je od sebe výrazně odtržená a vyjádření Andreje Babiše často neodpovídají tomu, co dělají zástupci jeho hnutí v Evropském parlamentu. „Jsou to prostě dvě různé dimenze – zástupci za hnutí ANO dál pokračují v liberálním a proevropském tónu tak, jak to bylo nastaveno při založení hnutí ANO, na české úrovni ale ANO udělalo obrovskou otočku, kdy se zaměřili na úplně jiný elektorát, než původně oslovovali,“ vysvětluje odborník, podle kterého v Česku došlo k nacionalizaci politiky ANO.

„Takže to, nad čím dnes podle mě přemýšlejí Verhofstadt nebo prezident Emmanuel Macron, je, jestli budou chtít v budoucí frakci někoho, kdo může působit jako Viktor Orbán v EPP (lidovecká frakce v Evropském parlamentu, která Orbánově straně Fidesz pozastavila členství – pozn. redakce). A bude hodně záležet na tom, kolik mandátů ANO získá v nadcházejících volbách a případně jaké další strany se do Evropského parlamentu dostanou a budou ochotny s  ALDE spolupracovat,“ dodává Havelka.

Jak ale pro INFO.CZ říkají některé unijní zdroje, o odstřihnutí ANO z frakce ALDE se dnes zatím nepřemýšlí. Budoucí frakce zformovaná na půdorysu ALDE by tím navíc přišla o silného partnera, Babišovo hnutí totiž může v Evropském parlamentu získat pět až osm křesel, které se budou při sestavování nové frakce hodit.

Přesto je nutné se ptát, jakou pozici by hnutí ANO v europarlamentu mělo, pokud by nová frakce vzniklá namísto ALDE Babiše skutečně odmítla. Jedno je jasné – v takovém případě by to mělo ANO skutečně velmi těžké. „Pokud budeme vycházet z toho, že se po volbách budou nové frakce zakládat na současných půdorysech v Evropském parlamentu, ANO nebude mít moc možností, kam by mohlo vstoupit,“ popisuje Havelka.

Ve skupině EPP, kde působí opoziční strany KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, je podle něj členství ANO vyloučeno a stejně tak u socialistů nebo frakce ECR, jehož součástí je česká strana ODS. Vesměs pak zbývají jen komunisté, zelení a nacionalistické uskupení, které je ale pro hnutí ANO příliš extrémní. Babišovo hnutí by se tak mohlo ocitnout v izolaci.

„Je to naprosto zásadní otázka, protože europoslanci mají bez příslušnosti k nějaké větší frakci nulový vliv a nemohou svou práci vykonávat dobře a efektivně,“ uzavírá Havelka.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud