Chaos kolem brexitu hraje do karet evropským konkurentům. Z vytížení EU čerpá hlavně Čína | info.cz

Články odjinud

Chaos kolem brexitu hraje do karet evropským konkurentům. Z vytížení EU čerpá hlavně Čína

Přestože podle původního plánu měla Británie opustit unii v pátek 29. března, vyjednávání o brexitu stále neberou konce. Unijní lídři proto v posledních týdnech dávají hlasitě najevo, že už jsou z rozhovorů o brexitu unavení. Upozorňují přitom na to, že Evropská unie nemůže věnovat veškeré své síly a čas jen brexitu. Přesně to se ale děje a ostatní hráči na geopolitické scéně si nad nekončícím chaosem v Evropě mnou ruce a nejvíc z toho těží Čína.

Posledním důkazem toho, jak moc brexitový chaos Pekingu nahrává, se stal březnový summit unijních lídrů v Bruselu. Budoucí vztahy Evropské unie s Čínou – možná největší ekonomickou a diplomatickou výzvou unie – měli mít prezidenti a premiéři na programu už ve čtvrtek, tedy první den summitu. Určený čas však lídrům ukradlo vyjednávání o brexitu, debata o vztazích s Čínou tak musela být posunuta až na pátek.

Čtvrteční rozhovory o brexitu se totiž protáhly až do pozdních nočních hodin, kdy unijní lídři konečně našli shodu na tom, o kolik protáhnout původní termín odchodu Británie stanovený na 29. června. Premiérka Theresa Mayová přijela na summit s žádostí odsunout brexit až na 30. června, něco takového ale bylo pro evropskou sedmadvacítku s ohledem na květnové volby do Evropského parlamentu nepřijatelné. Po osmi hodinách vyjednávání se tak dohodli na dvou nových termínech – 12. dubna nebo 22. května v závislosti na tom, zda se podaří dohodu protlačit přes britský parlament.

Jak poukazuje americká televize CNN, brexit zkomplikoval fungování unie a strhl na sebe pozornost namísto jiných důležitých témat, které tak Evropa nemá čas řešit – musí totiž velkou část své energie věnovat státu, který přitom v Evropské unii být nechce. Věcí k řešení je přitom víc než dost – kromě migrace nebo voleb do Evropského parlamentu to jsou právě vztahy s Čínou.

Už 9. dubna se v centru evropských institucí odehraje očekávaný summit EU-Čína, na kterém hodlá Brusel Pekingu nabídnout uzavření investiční dohody, avšak za podmínky, že Evropa získá rovný přístup na čínské trhy také pro své investory. Jak totiž upozorňuje šéf Evropské Komise Jean-Claude Juncker, obchod mezi EU a Čínou je asymetrický a unie na to musí reagovat.

„Čínské trhy nejsou dostatečně otevřené pro evropské výrobky a do velké míry nás vylučují. Čína se může podílet na veřejných zakázkách v Evropě a tak by bylo dobré, kdyby to platilo i obráceně,“ prohlásil po summitu Juncker s tím, že vztahy s Pekingem jsou dobré, ale ne excelentní, a Čína je nejen partner, ale také konkurent a rival.

Trnem v oku je Bruselu především iniciativa 16+1 – platforma pro obchodní a investiční spolupráci Pekingu se šestnácti středoevropskými zeměmi, mezi kterými je také Česko. Brusel a některé západoevropské země přitom varují, že jde o nástroj Číny, jak rozdělovat a podkopávat Evropskou unii. Volání Západu je ale marné. Další setkání ve formátu 16+1 se odehraje těsně po zmiňovaném summitu EU-Čína, a to v chorvatském Dubrovníku.

Euroskeptici Číně práci usnadňují

Přestože Evropská unie má z čínského sbližování se středoevropskými státy obavy a často Peking vnímá jako konkurenta, je pro ni na nejvýš důležité udržet vztahy s Čínou v chodu. Je totiž největším obchodním partnerem unie, pro Peking je pak Evropa až druhém místě po Spojených státech. V rámci evropské sedmadvacítky však v pohledu na vztahy s Čínou panují značné neshody – zatímco některé země nemají z čínských investic větší obavy, například Německo razí naopak politiku ostražitosti.

Že mají některé státy unie k Číně blíž než ostatní, ukazuje také nedávné rozhodnutí Itálie připojit se k čínské iniciativě nové Hedvábné stezky, která má propojit Čínu s Evropou, Afrikou a Asií. Do gigantického projektu se už zapojilo přes 80 zemí a Itálie chce být další. Obdobné „memorandum o porozumění“ už v minulosti z evropských zemí podepsaly také Portugalsko, Řecko, Malta, Maďarsko, Chorvatsko, Polsko a také Česká republika. Itálie v čele s euroskeptickou vládou je však první z členů skupiny nejvyspělejších zemí G7 a o to jsou obavy Bruselu větší.

„Pro Peking je mnohem snazší vrazit klín mezi Evropskou unii a euroskeptické vlády,“ varuje pro americkou televizi CNN s odkazem na italskou vládu Hnutí pěti hvězd a Ligy bývalý portugalský ministr pro Evropu Bruno Macaes, podle kterého Čína využívá především rozdělení Evropské unie na staré a nové členské státy. „EU se musí připravit na odmítavý postoj vůči společné čínské politice ze strany Itálie, která je jako zakládající stát a třetí největší ekonomika eurozóny vlivným členem unie,“ dodává Macaes.

Čína, která namísto jednání s EU jako celkem upřednostňuje navazování vztahů s jednotlivými unijními státy, si tak nad brexitem může mnout ruce. Politici na obou stranách Lamanšského průlivu dlouhodobě varují, že po britském odchodu se ze Spojeného království a evropské sedmadvacítky mohou stát rivalové, kdy budou v centru jejich soupeření právě čínské investice a obchod. Jak upozorňuje CNN, pokud bude Británie v tomto ohledu úspěšná, může k „exitu“ inspirovat i další evropské země.

„Peking měl vždy problémy s EU v mnoha sektorech a z mnoha důvodů, motivace oslabit schopnost Evropské unie jednat koordinovaným a jednotným způsobem, je pro něj proto velmi silná,“ říká expert na čínskou politiku z Univerzity v Nottinghamu Jonathan Sullivan.

Na snahu Číny jednat s evropskými zeměmi po vlastní lince upozorňuje také analytička berlínského institutu MERICS Lucrezia Poggettiová, která říká, že samostatné země EU se Číně nemohou rovnat. „V bilaterálních vztazích má Čína navrch, ve srovnání s jednotlivými evropskými státy je totiž její ekonomická síla mnohem větší,“ vysvětluje pro CNN.

Čína však není jediným zdrojem obav o rozbití evropské jednoty – na bilaterální vztahy vsází také Spojené státy pod taktovkou Donalda Trumpa a podobnou politiku razí i Moskva. „Rusko je dlouholetý, ale nesmírně neohrabaný manipulant. Čína však chápe, jak se do těchto debat vložit,“ varuje na závěr Macaes.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud