Co čeká Evropskou unii v roce 2020: zelená politika, digitalizace a rokování o budoucnosti

Milan Rokos

01. 01. 2020 • 07:00

Letošní rok byl pro Evropskou unii klíčový, zvláště kvůli květovým volbám do Evropského parlamentu, kde hrozil nástup populistů a nacionalistů. Ti sice posílili, ještě víc ale uspěli zelení, proevropští kandidáti. Jak si Unie povede v příštím roce a co budou její hlavní priority?

Konečně brexit

Nejvýraznější událostí první poloviny roku bude bezpochyby britský odchod z EU. Jak ukázaly prosincové parlamentní volby, další odklad už tentokrát nelze očekávat. Boris Johnson zvítězil právě díky tomu, že slíbil odchod k 31. lednu příštího roku. Úlevu přinesl jasný volební výsledek paradoxně i v Bruselu – nekonečným protahováním brexitu se už Unie nechce dál zabývat a veřejnost je z něj unavená na obou stranách Lamanšského průlivu.

Díky předchozí dohodě mezi EU a Johnsonovou vládou už nehrozí tzv. tvrdý brexit, tedy odchod Britů bez dohody – přesněji řečeno, ne hned. Britové sice v únoru EU opustí, poté ale začnou s Bruselem vyjednávat o budoucí obchodní dohodě. Britský premiér trvá na tom, že dohoda musí být hotová do konce roku 2020, tedy do konce přechodného období, jinak by se v roce 2021 startovalo podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Vyjednání obchodních dohod tohoto typu obvykle zabere několik let či dokonce desetiletí, Johnson to chce stihnout za 11 měsíců.  

cesta k brexitu

Konvent o budoucnosti EU

Unie si ho už jednou vyzkoušela, výsledkem byl v roce 2004 návrh evropské ústavy. Ten ale poté v referendech odmítli Nizozemci a Francouzi, mnohé z návrhu se nicméně dostalo do později schválené Lisabonské smlouvy. Opakování Konventu navrhlo po vzájemné dohodě Německo spolu s Francií a nedávno ho představilo ostatním členským státům. Jejich první reakce sice nebyla nijak nadšená, Konvent se ale podle nejmenovaného unijního zdroje zcela jistě uskuteční. Otázkou je, jak Unie naloží s jeho závěry – nechat schvalovat evropskou ústavu v referendech se už jednou neosvědčilo.

Dojde na západní Balkán?

V lednu se rotujícího předsednictví ujme Chorvatsko a lze očekávat, že rozšíření směrem na Balkán bude jednou z jeho priorit. Jednat s Albánií a Severní Makedonií měla Unie podle slibů eurokomisařů už nyní, kvůli francouzskému vetu (v případě Albánie se přidalo i Dánsko a Nizozemsko) k tomu ale nedošlo. Pokud by se lídři vlád a států domluvili na změnách přístupového procesu, které prosazuje francouzský prezident Emmanuel Macron, mohl by Brusel přístupové rozhovory alespoň s Makedonci zahájit.

Evropský zelený úděl a digitalizace

Nová Evropská komise Ursuly von der Leyenové si jako své hlavní priority určila ochranu obyvatel před dopadem klimatických změn. Právě proto chce do roku 2050 v EU výrazně omezit emise oxidu uhličitého a učinit tak Unii tzv. klimaticky neutrální. Už v březnu příštího roku navrhne první klimatický zákon, který by měl zanést uhlíkovou neutralitu do unijní legislativy. Do října příštího roku pak tým von der Leyenové představí plán na snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2030 o nejméně 50 procent oproti stavu z roku 1990. V první polovině roku se rovněž chystá návrh na fond na trvale udržitelné investice, ale také plán na boj proti rakovině a nová pravidla týkající se používání pesticidů a herbicidů. 

Ve druhé polovině příštího roku chystá Evropská komise strategii pro čistou a inteligentní mobilitu, v jejímž rámci oznámí opatření ke snížení emisí z pozemní, lodní i letecké dopravy. Budou sem patřit opatření týkající se čistších paliv, infrastruktury pro dobíjení baterií, zdanění, zpoplatnění silnic a podpory železniční nákladní dopravy.

V oblasti digitalizace chystá Evropská komise směrnici o umělé inteligenci, rezoluci proti diskriminaci spotřebitelů algoritmy a na konci roku by měla být hotová klíčová legislativa o digitálních službách.

Migrace

Zřejmě ve druhé polovině roku by mohlo německé předsednictví předložit reformu zastaralého Dublinského systému, který uvaluje povinnost azylového řízení na zemi, do níž vstoupí migrant jako první. Francie, Německo i několik dalších států se shoduje v tom, že součástí nové legislativy by měl být i stálý mechanismus na přerozdělování žadatelů o azyl. V prvních 100 dnech slíbila také Evropská komise představení nové legislativy k ochraně vnějších unijních hranic.

Sociální Evropa

V prvních 100 dnech má tým von der Leyenové připravit pravidla pro evropskou minimální mzdu a dávky v nezaměstnanosti. Neplatí ale, že by občané členských států dostávali stejnou částku, jak se v minulosti tvrdilo – výše mezd i dávek se bude zřejmě vypočítávat od tzv. mediánu v dané zemi. V žádném případě tedy čeští občané nebudou dostávat stejně peněz, jako třeba Bulhaři, nebo naopak Lucemburčané.

SDÍLET