Johnson se dere zpět. Tvář zpackaného brexitu děsí Brusel, odchod Británie bude tvrdý | info.cz

Články odjinud

Johnson se dere zpět. Tvář zpackaného brexitu děsí Brusel, odchod Británie bude tvrdý

Poté co zkrachovala poslední snaha o odblokování brexitu, počítá britská premiérka Theresa Mayová zřejmě poslední týdny ve funkci. Očekávaný nástup Borise Johnsona –  lídra kampaně za odchod Britů, který je favoritem na její funkci – představuje zásadní impulz. V praxi to znamená, že citelně roste pravděpodobnost obávaného tvrdého brexitu.

Sama Mayová ví, že se její čas ve funkci předsedkyně Konzervativní strany a britské premiérky naplnil. „Na rozloučenou“ ještě jednou předloží poslancům brexitovou dohodu, kterou už třikrát smetli ze stolu. A v červnu řekne, jak bude vypadat její odcházení.

Mayová zákonodárcům podle svých slov představí „nový, odvážný návrh“, ve kterém se objeví „balík vylepšených opatření“. Jak ale napsal deník The Telegraph, nový plán se větších změn nedočká a neobsahuje ani nic nového, pokud jde o možné celní uspořádání. O tom konzervativci posledních šest týdnů jednali s opozičními labouristy, rozhovory ale koncem minulého týdne ztroskotaly.

Ani po dvouletém vyjednávání a dvojím odložení brexitu tak Spojené království neví, jak z Evropské unie odejde. Situaci nezachrání ani čtvrté hlasování, které s největší pravděpodobností opět pošle návrh Mayové k ledu. Jak pro INFO.CZ říká ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic, šance, že se Mayové napočtvrté podaří protlačit brexitovou dohodu přes poslance, se „limitně blíží nule“. 

„Šance je opravdu velice nízká, protože poslanci zůstávají na svých pozicích. Labouristé smlouvu odmítají, rozhovory s nimi krachly a proti budou hlasovat také další strany podporující členství v EU – liberální demokraté nebo skotští nacionalisté. Jednoznačně se vyjádřili také odpůrci z Konzervativní strany sdružení v European Research Group, kteří také hodlají hlasovat proti,“ říká s tím, že dohodu plánuje odmítnout i řada poslanců, kteří ji během třetího hlasovaní podpořili.

Mayová zřejmě doufá, že se jí oznámením rezignace podaří přesvědčit rebely ve vlastní straně, aby pro smlouvu hlasovali. Její odchod z funkce pak bude otázkou pouhých týdnů, nebo dokonce dnů. Mluví se o červnovém datu, problémem ovšem můžou být parlamentní prázdniny, které podle Bartovice můžou přinést několikaměsíční průtahy. „Nový předseda Konzervativní strany musí znovu vyjednávat o podpoře vlády se severoirskými unionisty. Takže i když odstoupí už v červnu, proces se může natahovat až do září,“ říká.

Výběr nového lídra Konzervativní strany, která je kvůli odchodu Spojeného království z EU hluboce rozdělená, přitom nebude jednoduchý a bude doprovázen vzájemným obviňováním, kdo za nastalou situaci může. Dá se čekat, že hlavním terčem bude právě dosluhující premiérka, která možná i ráda předá štafetu někomu dalšímu, kdo místo ní bude na rozdělené politické scéně jen velmi těžko hledat společného jmenovatele.

Jisté ale je, že hledání nástupce Theresy Mayové zásadním způsobem promluví do podoby vystoupení Spojeného království. „Je pravděpodobné, že vyhraje zastánce tvrdého odchodu Velké Británie z Evropské unie. V tom případě se zvyšují šance na tvrdý brexit, ke kterému by bez dalšího posouvání termínu došlo 31. října,“ míní Bartovic.

Otázkou zůstává, kdo Mayovou nakonec v křesle lídra Konzervativní strany i britské vlády nahradí. Podle mnohých je však výsledek soupeření jasný dřív, než vůbec začne – žezla se velmi pravděpodobně chopí zastánce tvrdého brexitu Boris Johnson, který loni v červenci rezignoval na post ministra zahraničí.

Důvodem jeho demise se stal brexitový plán Mayové, který byl základem pro následnou dohodu s EU odmítnutou parlamentem. Tu Johnson opakovaně kritizoval s tím, že je příliš měkká a vychází vstříc unii. Loni v září dokonce prohlásil, že přistoupit na takovou smlouvu o brexitu je jako „zabalit britskou ústavu do sebevražedné vesty“ a odevzdat rozbušku do rukou unie.

Právě Johnson, který už minulý týden potvrdil, že se bude o post ucházet, má největší šance uspět. Ukazuje to i aktuální průzkum YouGov zveřejněný v britském listu The Times, podle něhož by pro něj hlasovalo 39 procent z 858 oslovených členů Konzervativní strany.

Možný nástup Johnsona do funkce premiéra přitom odůvodněně vyvolává obavy v Bruselu. „Evropská unie řekla, že v tomto okamžiku není o čem vyjednávat. Výstupovou smlouvu nechce otevírat, a pokud se v Británii změní představy o tom, jak nastavit budoucí vztahy, stačí změnit politickou deklaraci. Boris Johnson ale stále tvrdí, že on by vyjednal něco mnohem lepšího a že se na unii dá ještě zatlačit – v tom je jeho pozice velice specifická. Ale všichni v EU jednomyslně říkají, že tomu tak není. Je tedy možné, že se Johnson o něco takového pokusí, podle mě by ale byl v unii odmítnut,“ tvrdí Bartovic.

Johnson se tak může ocitnout před volbou, zda odejít z Evropské unie bez dohody, nebo se pokusit protlačit smlouvu přes poslance za cenu ústupků. „V britském parlamentu je zformována křehká většina proti brexitu bez dohody, ale samozřejmě se to může ještě změnit a vláda má navíc možnost zemi k tvrdému brexitu dostrkat – má totiž poměrně velké pravomoci vůči parlamentu a určuje jednání parlamentu. Takže pokud by Johnson hodně chtěl, myslím, že by dokázal brexit bez dohody určitým způsobem protlačit. Šlo by tomu zabránit jedině zformováním pevné rozhodné většiny, která by se proti tomu postavila,“ vysvětluje expert.

Ve hře jsou ale i další jména, která se mohou o uvolněné křeslo po Therese Mayové ucházet. Druhé největší šance má se 13 procenty bývalý ministr pro brexit Dominic Raab – další ze zastánců naprosté rozluky s Evropskou unií – nebo Michael Gove, který v průzkumu mezi konzervativci obdržel devět procent. Podle Bartovice je jejich šance na úspěch v porovnání s Johnsonem malá, nedá se ale říct, že by o jeho vítězství bylo předem rozhodnuto.

„Johnson má sice největší šance, ale je zároveň nejkontroverznější figurou. Mnoho členů Konzervativní strany může kalkulovat s tím, že i on je tváří zpackaného brexitu – byl jednou z hlavních tváří kampaně za odchod z Evropské unie, pak ale přispěl k tomu, že brexit vypadá tak, jak dnes vypadá, tím, že rezignoval z vlády. Ale pravděpodobnost, že Boris Johnson vyhraje, je opravdu obrovská,“ uzavírá Bartovic.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud