Má Německo vystoupit z EU? AfD je rozdělená. Expert: Voláním po dexitu nemá šanci posílit | info.cz

Články odjinud

Má Německo vystoupit z EU? AfD je rozdělená. Expert: Voláním po dexitu nemá šanci posílit

Před volbami do Evropského parlamentu získávají na síle antisystémové euroskeptické strany, které se snaží unii rozkládat zevnitř a některé dokonce volají po dalším „exitu“, tedy odchodu z unijních struktur. Mainstreamové strany proto bijí na poplach a snaží se mobilizovat své voliče, aby v květnu přišli k hlasovacím urnám a namísto euroskeptiků podpořili právě je. Jednou z těchto euroskeptických stran je i německá AfD – také ona začala s přípravou na květnové volby, její program volající po „dexitu“ se jí ale nemusí vyplatit.

Během víkendového sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) si v projevech pohrával s myšlenkou takzvaného dexitu nejeden člen strany. Ti se sešli v saském městě Riesa, aby zde představili kandidáty do květnových voleb do Evropského parlamentu, tím nejzajímavějším se však stalo programové prohlášení představené v neděli. Text, který schválili delegáti strany, požaduje zahájení kampaně za odchod Německa z EU, pokud se do určité doby nepodaří unii zreformovat.

Podle představ AfD by se velká část pravomocí měla vrátit do rukou členským zemím, její členové však požadují i rozpuštění Evropského parlamentu nebo odchod Německa z eurozóny. Pokud se Evropská unie podle vizí AfD nezreformuje, měla by být spuštěna kampaň za dexit, tvrdí prohlášení pravicového hnutí.

Proti návrhům Alternativy pro Německo se okamžitě postavil německý europoslanec za CSU a lídr Evropské lidové strany – největší frakce v Evropském parlamentu – Manfred Weber. „S AfD bychom v Německu měli stejné podmínky jako v Británii,“ řekl Weber pro deník Bild s odkazem na brexit, který zaměstnává Evropu už přes dva roky a Spojené království rozdělil na dva tábory. S podobným nebezpečím nyní koketuje i část AfD, Německo je však jiný případ než Británie.

Jak podotýká bruselský server Politico, volání po odchodu Německa z EU může být pro AfD „gólem do vlastní branky“. Podle posledního průzkumu Eurobarometru se totiž podpora Evropské unie v Německu pohybuje kolem 80 procent. Většina tamních obyvatel si váží ekonomických přínosů, které jim plynou ze členství, a na možnost unijní struktury opustit vůbec nepomýšlí.

Má být AfD euroskeptická, nebo protievropská?

Podle odborníka na Německo Vladimíra Handla slova podporující „dexit“ voličskou základnu AfD sice neodlákají, zároveň to ale straně nepomůže v nalákání voličů nových. A právě o to se Alternativa pro Německo v současnosti snaží. Otevřít stranu širšímu publiku chtějí především její spolupředsedové – právník a publicista Alexander Gauland a ekonom Jörg Meuthen.

„Myslím, že pro jejich základní klientelu je tento ostrý kritický tón v pořádku, protože Němců kritických vůči Evropské unii je zhruba 20 procent. Tuto poměrně radikální část voličstva AfD tedy takováto debata podle mě nepobuřuje. Ale to je skutečně jen část, která je omezená 15 až 20 procenty. Druhá otázka je ale ta, jestli se AfD má etablovat jako široce přijatelná, konzervativní, pravicová alternativa pro CDU a to je směr, který prosazují Alexander Gauland nebo Jörg Meuthen,“ říká pro INFO.CZ.

Dva různé pohledy na otázku směřování AfD se projevily také během víkendového sjezdu. Původně totiž v závěrečném prohlášení mělo zaznít, že Německo začne s kampaní za odchod z Evropské unie, pokud se nepodaří reformy prosadit do roku 2024 – tedy do dalších evropských voleb. Tento požadavek, který prosazovalo radikální křídlo strany, se ale vedení AfD podařilo zmírnit.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

„Nyní je tedy otázka, zda se podaří AfD otevřít lidem a preference strany by mohly jít nad rámec oněch 20 procent. O to usilují tito představitelé strany v čele s Meuthenem, který nechtěl, aby se v textu objevilo nějaké konkrétní datum ohledně případného odchodu Německa z EU a skutečně se mu podařilo zmírnit tu formulaci tématu dexitu na neurčito,“ popisuje Handl.

Během sjezdu se tak naplno projevil vnitřní rozkol, kterým Alternativa pro Německo nyní prochází. Strana totiž za necelých šest let jejího fungování prošla zásadním vývojem. AfD vznikla v roce 2013 jako reakce na dluhovou krizi v eurozóně a měla být euroskeptickou stranou kritizující bezpodmínečnou záchranu eura. S nástupem islamofobie v Německu a Frauke Petryové do čela strany se ale AfD začala radikalizovat.

V pohledu na EU je tak strana nyní hluboce rozdělená a vede se vnitřní boj o to, zda bude stranou euroskeptickou, nebo protievropskou. „Aktuální tendence naznačující odchod z EU jsou skutečně protievropské – je to tvrdý euroskepticismus, který odmítá EU jako takovou. Kdežto druhá varianta je euroskeptická – někteří naši bývalí představitelé v čele s Václavem Klausem by řekli eurorealistická. Tato část je kritická vůči příliš velkým kompetencím Evropské unie a chtěla by unii vrátit někam před úroveň Maastrichtu,“ popisuje Handl.

Jedním ze zastánců druhého tábora je například Meuthen, podle kterého se Evropská unie má „ozdravit“ návratem k původní myšlence zóny volného obchodu. „Nechce, aby unie předepisovala členským státům, jak mají koncipovat vnitřní politiku, protože jednotný vnitřní trh a především eurozóna znamená velké zásahy do vnitřních rozhodovacích mechanismů,“ vysvětluje odborník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Během víkendového sjezdu sice vyhrála mírnější linie a namísto protievropského proudu převládla euroskeptická linie, zápas o budoucí směřování Alternativy pro Německo ale bude ještě probíhat.

„Kam se strana nakonec posune, nedokážu říct, protože tvrdých euroskeptiků v Německu není mnoho a myslím, že i proto chce AfD vykročit z roviny protestní strany, ve které je dnes. V žádném německém státě se nepodílí na vládě, a jestli se chce stát konstruktivní částí politiky a chce být přijatelná pro vytváření koalic, s protievropanstvím nemá šanci,“ říká Handl s tím, že budoucí vytváření koalic AfD s CDU nelze vyloučit. „Ale to by musela být úplně jiná AfD, než je dnes,“ dodává.

Tón mírní i další euroskeptici

Podobně jako Alternativa pro Německo se snaží mírnit tón také další euroskeptické, či dokonce protievropské strany. S brexitem totiž podpora unie napříč Evropou roste. Podle Eurobarometru se 68 procent Evropanů domnívá, že členství v EU je pro jejich zemi prospěšné – to nejvíc za posledních 35 let. Rostoucí podpora EU tak přinutila některé euroskeptické strany ustoupit od ostré rétoriky a víc se soustředit na výzvy k reformě unie.

Podobné změny lze sledovat například u protiimigrační euroskeptické Ligy, která se po březnových volbách dostala do čela Itálie. V porovnání s obdobím před volbami šéf Ligy a ministr vnitra Matteo Salvini začíná svou nekompromisní rétoriku na adresu Evropské unie v posledních měsících umírňovat. Zatímco ještě před březnovými volbami volal po odchodu země z eurozóny, dnes tvrdí, že Řím evropské struktury opouštět nechce a že unijní pravidla je možné měnit zevnitř.

Namísto radikálnějších stoupenců Ligy se tak tradičně pravicový Salvini více orientuje na středové voliče. S blížícími se volbami do evropského parlamentu se to začíná projevovat se stále větší intenzitou – namísto menších, často protievropských stran začíná oslovovat větší politické subjekty, jako je polská strana Právo a Spravedlnost nebo Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Salvini je takovým troublemakerem, který se vymezuje vůči EU a před volbami hledá spojence, se kterým by mohl sdílet kritičtější pohled na Brusel. A pokud chce uspět – je to totiž první vážný pokus o sjednocení euroskeptických stran – musí se spojit nejen s těmi, se kterými spolupracuje už delší dobu, jako je třeba u nás Tomio Okamura. Zaměřit se musí i na větší a tak trochu standardnější strany v zemích, jako je Maďarsko nebo Polsko, s nimiž sdílí pohled na EU,“ vysvětlil pro INFO.CZ expert na Itálii Martin Mejstřík.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud