Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Macronovo tažení na východ: Francouzský prezident přijíždí do Česka, aby rozštěpil Visegrád, píše Le Figaro

Macronovo tažení na východ: Francouzský prezident přijíždí do Česka, aby rozštěpil Visegrád, píše Le Figaro

Francouzský prezident Emmanuel Macron přijíždí na Slovensko a do Česka, aby rozštěpil „nacionalisty“ východní Evropy, píše ve svém komentáři k Macronově cestě francouzský list Le Figaro. Le Monde u příležitosti návštěvy zveřejnil rozhovor s premiérem Andrejem Babišem.

I když oficiálně Macron přijíždí na oslavy vzniku Československa, jde mu hlavně o obnovu vztahů v oblasti, kde francouzský hlas v minulých měsících ztratil vliv. Návštěva Maďarska premiéra Viktora Orbána ani Polska ovládaného konzervativci pro Macrona, který nevynechá příležitost kritizovat tyto země za populismus a porušování lidských práv, nepřipadá v úvahu. Slovensko a Česko, to je něco jiného. Nejsou tak kontroverzní, byť patří stejně jako první do visegrádské skupiny, vyznačující se tvrdým postojem vůči rozdělování uprchlíků podle kvót i proti změně principu udělování azylu. „Obě tyto země chtějí zůstat v srdci Evropy. Není správné hovořit o rozštěpení mezi vchodem a západem Evropy, zastánci Evropy jsou všude,“ soudí podle Le Figaro Elysejský palác.

„Bude se Macron snažit vrazit klín mezi členy visegrádské skupiny namlouváním si jedněch a stigmatizací druhých?“ táže se deník. Upozorňuje, že polarizační strategie v podobě stavění reformátorů a euroskeptiků proti sobě má svá rizika v době, kdy migrační otázka hýbe tábory populistů jak na západě, tak na východě. Francouzské Demokratické hnutí (MoDem) s takovým předvolebním polarizováním, z nějž viní Macrona, nesouhlasí a poukazuje na to, že spor Orbán-Macron není spor národní.

Deník Le Monde Babiše charakterizuje jako nezařaditelného na evropské politické scéně, jelikož je znám pozitivními výroky o Macronovi stejně jako o Orbánovi.

K otázce, zda by po evropských volbách v příštím roce vítal spojenectví s Macronem nebo s Orbánem, Babiš řekl, že nemá představu. Zejména je třeba, aby Brusel vydával méně nařízení, řekl. „V každém případě jsem proevropský, chci, aby Evropská unie přežila,“ sdělil. Ochod Británie je podle něj už dost dramatický a není zapotřebí další dělení. Musíme zůstat jednotní kvůli velkým mezinárodním úkolům – protiruským sankcím, obchodní válce s USA a tak dále, sdělil premiér.

Tazatel mu připomenul, jak ho rozzlobilo, když evropští poslanci i z jeho hnutí hlasovali v Evropském parlamentu pro zavedení sankcí proti Maďarsku za ohrožování hodnot EU. Babiš se domnívá, že Maďarsko i Polsko si to musejí vyříkat s Evropskou komisí a že není na něm, aby jejich politiku soudil. O svých politicích musejí rozhodovat ve volbách informovaní voliči. Možná si v příštích letech zvolí člověka jako já, který bojoval proti korupci a porazil tradiční strany. Politické dělení už nehraje žádnou roli, rozhoduje cítění lidí, řekl Babiš k situaci v Maďarsku.

Neochotu přijmout uprchlíky, jak si to přeje Evropská komise, zdůvodnil statistikou Europolu z roku 2016. Podle ní si pašeráci drog, zbraní, cigaret i lidí přišli na 5,7 miliardy dolarů (130 miliard korun), a podporují tak nelegální migraci do Evropy. K dotazu o neochotě přijmout syrské sirotky, Babiš prohlásil, že je škoda, že komise touto otázkou rozděluje Evropu. Těmto dětem chce pomoci tam, kde jsou, tedy v Sýrii.

Babiš potvrdil, že lituje, že vstoupil do politiky. Zničilo to prý jeho zdraví a poškodilo rodinu. „Vážím o deset kilo víc, spím čtyři pět hodin, má rodina čelí útokům, musel jsme se odloučit od své společenské skupiny. Mám výsledky, ale lidé jsou stále nespokojeni, vymýšlejí lži, aby poškodili mou pověst,“ domnívá se. Lživé je podle něj i tvrzení, že má stále zisk z Agrofertu a že jde o konflikt zájmů. „Tradiční strany, které si říkají demokratické, mne nenávidí a tvrdí, že jsem největší nebezpečí pro demokracii,“ soudí Babiš.

Spiknutím je podle něj i aféra s údajným zneužitím evropských peněz. „Kontrolovalo se to desetkrát, je to minulost. Podnik, v němž je zapojena má rodina, ty peníze vrátil, i když měl právo si je ponechat. Brusel v tomto případě nepřišel o jediný haléř. Nejsem typický miliardář, nemám loď, letadlo, žiji normálně. Zůstal jsem skromný,“ řekl o sobě premiér.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1