Články odjinud

Merkelovou by mohl nahradit Merz. Zastánce jaderné energetiky a věčně poražený

Merkelovou by mohl nahradit Merz. Zastánce jaderné energetiky a věčně poražený

Jen pár hodin po oznámení Angely Merkelové, že nebude kandidovat na předsedkyni CDU, se objevila jména jejích možných nástupců. Jako první se o post předsedy německých křesťanských demokratů údajně přihlásil Friedrich Merz, považovaný německými médii za nejdůležitějšího, ale zároveň „věčně prohrávajícího“ soupeře současné německé kancléřky.

 

Merz hodlá svůj záměr ucházet se o nejvyšší stranický post v CDU oznámit oficiálně až dnes večer, podle deníku Bild, který se odvolává na blízké zdroje z Merzova okolí, je však jeho kandidatura už hotovou věcí. O novém šéfovi či šéfce německé křesťanské demokracie by se mělo rozhodnout 2. prosince na stranickém sjezdu v Hamburku. Merkelová už kandidovat nebude, v čele německé vlády ale chce zůstat i nadále..

Friedrich Merz je známý německý právník, manažer a bývalý předseda poslanecké frakce CDU/CSU v německém parlamentu v letech 2000 až 2002. Další dva roky zastával funkci místopředsedy. Ačkoliv právě Merzovi mnozí političtí komentátoři předpovídali zářnou politickou budoucnost , on sám měl smůlu v tom, že v jeho okolí začala zářit ještě zářivější hvězda Angely Merkelové. Současná německá kancléřka vytlačila Merze z nejvyšších pater politiky až na politickou periférii.

„Merz je určitě nejdůležitějším prohrávajícím na cestě Angely Merkelové vzhůru,“ napsaly například noviny Süddeutsche Zeitung (SDZ). Na základě interní „obchodní“ dohody křesťanských demokratů (CDU) a křesťansko-sociální unie (CSU) musel Merz přenechat v roce 2002 post předsedy společné poslanecké frakce CDU/CSU právě Merkelové. Zatímco se pak Merkelová stala v roce 2005 německou kancléřkou, Merzův vliv ve straně byl čím dál menší. V roce 2009 odešel z parlamentu a stal se obchodním právníkem, I jako „obyčejný člen“ CDU však kritizoval politiku strany i osobně Angelu Merkelovou. Mnozí političtí komentátoři ale tuto kritiku považovali především za projev „frustrace“ z toho, že byl Merz odstaven na vedlejší kolej.

Nyní údajně chystá návrat do velké politiky. Podle deníku Bild má přitom Merz mezi členy strany značnou podporu .a je podle svých slov „připraven převzít odpovědnost“. Merzovy názory se částečně liší od názorů kancléřky, a to třeba i v otázce plánovaného plného přechodu Německa na obnovitelné zdroje energie. Když Německo po jaderné havárii ve Fukušimě ohlásilo postupný odklon od jaderné energetiky a její náhradu obnovitelnými zdroji, Merz před tak rychlým a „neuváženým“ obratem varoval. Byl jedním ze signatářů petice, žádající prodloužení provozu atomových elektráren.

Friedrich Merz v Německu proslul také tím, že do němčiny zavedl pojem „deutsche Leitkultur“, tedy ve volném překladu jakási „německá vůdčí kultura“. V roce 2000 v jednom novinovém rozhovoru použil tento termín, když kritizoval některé rituály, které v Německu praktikují muslimové a muslimští přistěhovalci. Podle Merze muslimská menšina musí dodržovat „leitkultur“, tedy přizpůsobit se tradičním německým zvykům a návykům.

I některá vlivná německá média připouštějí, že by se Friedrich Merz mohl stát jako „výrazný a přímý politik“ nástupkyní Merkelové v čele CDU. Zda se tak stane, záleží podle nich z velké části na přístupnu samotného Merze. „Pokud postaví svou kandidaturu na jakési pomstě ženě, kvůli které přišel o předsednictví v poslanecké frakci, pak je předem odsouzen k nezdaru,“ napsaly Süddeutsche Zeitung.

Podle komentátora totiž mnoho německých křesťanských demokratů touží po novém impulsu v podobě politika „s vášní a odvahou“, nechtějí ale zároveň, aby se strana rozdělila. To jinými slovy znamená, že odmítají démonizování Angely Merkelové, připomínání jejích možných chyb a vracení se do minulosti. Navíc úspěchy současné kancléřky třeba v oblasti rodinné politiky, ekonomiky a dalších oblastech, jsou nepochybné. „Pokud dokáže jednat smířlivě a tak, aby nepůsobil jako Merz z roku 2002, ale jako Merz z roku 2018, pak by mohl mít skutečně potenciál stát se novým impulsem v CDU,“ napsaly Süddeutsche Zeitung.

 

 

 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud