ANALÝZA MARKA KERLESE | Zatímco se v Česku vedou rozsáhlé diskuse o výsledcích parlamentních voleb, takřka souběžné „volby“ v České advokátní komoře žádný hlasitější ohlas nevyvolaly. Škoda. Protože to, jak se k lidem okradeným advokáty zachovali ti, kteří mají být pilířem dodržování práva a spravedlnosti, totiž vypovídá o stavu právního vědomí v tuzemsku možná ještě víc než politika.
Na začátku si to trochu shrňme. Čeští advokáti, což potvrdil i exministr spravedlnosti Blažek, zpronevěřili za posledních 15 let svým klientům z advokátních úschov miliardu korun. Nejznámějším případem tohoto druhu je kauza pražské advokátky Sukové, která připravila své klienty o 161 milionů. Jde ale jen o špičku ledovce. V minulosti docházelo v průměru k sedmi zpronevěrám advokátních úschov ročně.
Advokátní
úschova přitom není žádnou neregulovanou službou. Jde o
institut zřízený zákonem o advokacii. Má svá zákonná
pravidla. A kontrolou nad jejich dodržováním stát pověřil právě
Českou advokátní komoru. Ta měla (a stále má) povinnost
přijmout takové interní mechanismy, bránící v maximální možné
míře tomu, aby si poskytovatelé advokátních úschov (a členové
Komory) přisvojovali peníze, které jim nepatří.
Jak to s kontrolou dopadlo a jak byla účinná, je dostatečně známé. Například v kauze advokátky Sukové Finančně analytický úřad ministerstva financí (FAÚ) v roce 2017 oznámil Komoře, že Suková s penězi klientů provádí podezřelé transakce. Komora ale žádné pochybení neshledala, a tak advokátka mohla okrádat klienty dál. Až do roku 2022.
A podobně si kontroloři Komory „nevšimli“ pochybení svých kolegů ani v řadě jiných případů. „Základním problém je v tom, že kontrola advokátních úschov 15 let selhávala!“ napsala na svém účtu právnička a senátorka Hana Marvanová.
K čemu garanční fond?
Protože počet okradených klientů už byl zjevně neúnosný, stejně jako narůstající výše škod a osobních tragédií, přijali poslanci letos v lednu zákonem určité zpřísnění pravidel a oznamovacích povinností při správě peněz v advokátních úschovách. Zároveň nařídili Advokátní komoře zřízení speciálního, tzv. Garančního fondu, z něhož by měli být odškodněni ti, které advokáti přes všechna opatření podvedli či podvedou. Jak bude fond fungovat, ale nechal Parlament na Komoře.
A ta minulý pátek na svém volebním sněmu skutečně rozhodla. Ovšem překvapivě zcela jinak, než očekávali poškození. Na pozměňovací návrh bývalého předsedy AK Martina Vychopeně neschválila výplatu peněz o „odškodňovacího fondu“ zpětně, ale až s platností od nového roku. Odškodněni tedy mohou být pouze ti, které advokáti na úschovách okradou po 1.1.2026. Dříve okradení mají smůlu, a to včetně těch, kterým sebrala peníze advokátka Suková.
Navíc Komora velmi snížila i povinné příspěvky do fondu. Původní návrh zněl tak, že z každé advokátní úschovy se bude platit 1000 až 2000 korun (v případě nemovitostních obchodů), prošla ale nakonec pouze pětistovka. Zároveň si členové Komory schválili, že ve fondu může být maximálně 150 milionu korun. Když se fond naplní touto částkou, přestane se do něj vybírat.
Co to znamená? V Česku se provádí kolem 70 000 advokátních úschov, za rok by se tedy mělo vybrat 35 milionů. Advokáti za posledních 15 let zpronevěřili klientům v součtu miliardu. Peníze (jako v případě Sukové) většinou „vysublimovaly“, nejsou k nalezení. A přes soudy se k nim tedy okradení klienti takřka jistě nedostanou.
Kdo má odpovědnost?
Hlavní otázka, kolem které by se mělo všechno točit, ale možná není přímo otázka peněz. Byť s ohledem na všechny ty osobní tragédie, které kauzy zpronevěr provázely. Zkuste si představit mladou rodinu s dětmi, které advokát ukradne třeba 3 miliony korun na byt, navíc půjčených.
Tím nejdůležitějším poučením z posledního sněmu Advokátní komory ale zůstává naprostá absence jakékoliv odpovědnosti. Drobným důkazem může být fakt, že Komora (byť třeba jednou větu) nepřijala jakoukoliv odpovědnost za to, co se okradeným klientů stalo. Navíc vyznamenala dlouholetého předsedu kontrolní rady ČAK Jana Mikše Záslužným křížem. „To už nám přijde skutečně jako výsměch,“ říká Zuzana Reyne, mluvčí poškozených v kauze Suková.
Je totiž třeba znovu připomenout, že Advokátní komora nebyla zřízena proto, aby se advokáti scházeli jednou za čas v nějaké vinárně a debatovali o tom, jak si zvednout „palmáre“. Advokátní komora má ze zákona také nějaké povinnosti, a jednou z těch nejdůležitějších je důkladná kontrola toho, zda její členové vykonávají svou práci tak, jak by měli. A tuto povinnost tato profesní organizace advokátů (minimálně v oblasti kontroly nakládání s úschovami) nenaplnila.
Z dosavadního vyústění problému se zpronevěrami advokátních úschov ovšem vyplývá, že vlastně nikdo (kromě samotných pachatelů) za nic nemůže. I když se jedná o institut, zřízený zákonem a také zákonem regulovaný. Lidé přišli o miliardu, tak holt mají smůlu. Měli si dát na advokáty větší pozor. I když to někomu z advokátů možná připadá vtipné, pro právní vědomí v České republice to není vůbec dobrá zpráva.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.