KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Potřebujeme veřejnoprávní média? Kdo je přesvědčen, že ano – ať už v nich pracuje, či jde o jeho občanský postoj, měl by chystat vzpouru. Nic jiného je nezachrání. Vláda se pevně rozhodla tyto instituce zadupat do země, zestátnit, totálně ovládnout. Obstrukce opozice tento frontální útok maximálně zbrzdí, ale nezastaví.
Jako den a noc. Takový je rozdíl v přístupu k médiím veřejné služby mezi Fialovou a Babišovou vládou. Jedna rozdávala plnými hrstmi, druhá bere. Peníze i svobodu. A jde na to zhurta. Zatímco za minulého kabinetu trvalo několik let, než se zvýšily koncesionářské poplatky, nyní se mají během pár měsíců osekat a pak úplně zrušit. K tomu si nová garnitura na rozdíl od té staré pohlídá, aby měla v Radách vykonavatele své politické vůle.
Vinu za blížící se katastrofu má i Fialova vláda
Právě co se týká kontroly televize a rozhlasu, jednala bývalá pětikoalice schizofrenně. Zatímco ministr kultury Martin Baxa nastavoval ČT a ČRo milou tvář a dosypával jim peníze, ve Sněmovně poslanci ODS „kolaborovali“ s ANO a SPD a volili do Rad jimi vybrané likvidátory. Ti nyní jistě mandáty obhájí, neb se „osvědčili“ ve své roli. Navíc nejspíše k těmto čtyřem členům „komanda smrti“ přibudou další dva, takže tábor „lži a nenávisti“ posílí.
Ano, pravdoláskařům zvoní hrana. Což je i chyba minulé vlády, která k nim chtěla být vstřícná, avšak namísto aby systém veřejných médií skutečně zabezpečila a dobře opevnila – zejména vedla širokou debatu o poslání a definici veřejné služby a volila do Rad pouze kvalitní, nezávislé a mravně konzistentní osobnosti – řešila vše pouze přes peníze. Nyní zřejmě nastal čas zatáhnout oponu a zhasnout.
Nová koalice se v díle zkázy „nezakecá“
Koalice ANO, SPD a Motoristů se „nezakecá“. Z šestice nově obsazovaných míst v osmnáctičlenné Radě ČT jich získá šest. Tím bude mít nejméně deset radních připravených plnit „politické zadání“. Případně vést své soukromé intifády, čemuž se rozhodně nebudou ze strany vládních poslanců klást překážky. Třetina členů kontrolního orgánu volená Senátem s tím neudělá vůbec nic. Což je rovněž chyba Fialova kabinetu.
Proč proboha, když už se měnil způsob volby radních, má Senát jen třetinu, takže jím vybraní členové tam jsou jen na ozdobu? Proč ne půl napůl? Nebo proč není systém 6-6-6 v pořadí první a druhá komora parlamentu a poslední skupina nominovaná odbornými organizacemi? Nebo cokoli jiného, co by opravdu „měnilo hru“? Takto jde o víceméně zbytečný „senátní apendix…“ Který vládní většině poslouží jen jako alibi – štít, za nímž se skryje.
Plán války: Obsadit, pustit žilou, zestátnit!
Takže jaký je plán války? Prostý. Napřed se doobsadí Rada ČT vykonavateli vůle těch, kteří veřejnoprávní médium upřímně nenávidí. Už to by vlastně stačilo k dokonání díla zkázy. ANO, SPD a Motoristé si to ještě pojistí osekáním koncesionářských poplatků a následně jejich zrušením. Přičemž víme, že po převodu financování veřejnoprávních médií na stát se z nich na Slovensku a v Maďarsku staly „vládní vysílačky“.
Může tomuto vývoji něco zabránit? Politická práce sotva. Nová většina ví, co chce a stejně jako všude jinde, ve státní správě a firmách, hodlá dotáhnout čistky a likvidaci veřejnoprávních médií až do hořkého konce. Jedinou šancí je vzpoura v České televizi doprovozená masovými protesty. Jako se to stalo na konci roku 2000. Tehdy jsme k tomuto výjimečnému nástroji sáhli dokonce z méně závažných příčin, než jaké nastávají dnes.
Revoluce dala televizi čtvrt století klidu
Spouštěčem revoluce se stala snaha radních dosadit si „svého ředitele“ s nadějí, že tak budou moci ovládat, co se vysílá. Stalo se tak za časů opoziční smlouvy, kdy stejně jako nyní politická moc expandovala do sfér, kde nemá co dělat a snažila se doslova „unést stát“, ovládnout v něm úplně vše a k tomu marginalizovat svobodnou občanskou společnost. Naším cílem bylo zabránit tomu, aby se to stalo i České televizi.
Vážně musím zdůraznit, že ve srovnání s tím, co se děje teď, šlo o relativně nesmělý pokus srovnat veřejnoprávní médium do latě. My se vzbouřili včas a dosud malé zlo jsme porazili, než stačilo povyrůst, zapustit kořeny a stát se velkým. V důsledku získala Česká televize čtvrt století „klidu“, kdy se nikdo neodvážil provést to, co se mezitím dávno stalo ve zbylých zemích Visegrádské čtyřky. Ani Babiš ve svém prvním premiérském období.
Okupanti už se formují… Kde jsou obránci?
Nyní však čas vypršel… Svoboda, vybojovaná – tak jako vždy a všude – pro jednu generaci, musí být obnovena tou následující. Když se tak nestane, je jen malý kousek od vymření. Obrysy likvidace jsou narýsovány příliš jasně, tvrdě a ostře, aby někdo mohl doufat, že to nakonec „nebude tak zlé“. Najde se ve zdech veřejnoprávního média dost vůle, síly a odvahy, aby povstalo? Má šanci získat dostatečně širokou podporu občanů?
Zejména k tomu prvnímu jsem dost skeptický. Není jisté, že se něco podstatného stane. Jisté je jedno: bez revoluce uvnitř a mnohatisícových demonstrací venku nemá svoboda na Kavčích horách šanci přežít.
Dobře vyzbrojené a motivované armády okupantů se již formují k útoku na Českou televizi. Stateční obránci jsou kde?
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky!
