GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA: Poslanecká sněmovna vybírá, kdo obsadí volných šest z osmnácti křesel v Radě České televize. Jde o klíčové rozhodnutí. Byli to totiž někteří členové zpolitizované Rady, kdo v minulých letech silně tlačili na management televize. ČT se i kvůli tomu nyní nachází v kritickém období, kdy je ohroženo její financování. Pohled na osobnosti, které se do Rady ČT nyní hlásí, přitom příliš klidu nepřidává.
Rada České televize dohlíží na chod i hospodaření České televize či jmenuje a odvolává jejího ředitele. Jak se však ukázalo v posledních letech, umí se tento klíčový orgán stát i prostředkem politického nátlaku. Ukázalo se to ve vyhrocených vztazích mezi Radou – respektive některými radními – a řediteli Petrem Dvořákem a Janem Součkem. Jednou z pravomocí Rady, která může sloužit i jako „bič na management“, je i rozhodování o výši bonusu generálního ředitele. Ten se přitom pohybuje v milionech korun ročně.
Nyní se hraje o to, kdo nezanedbatelnou část Rady ČT obsadí. V orgánu je totiž šest volných míst, na které se hlásí celkem 36 lidí. Radní přitom budou dohlížet na televizi, která se nachází v politicky nejexponovanějším období za poslední roky. Vláda Andreje Babiše tlačí na změnu financování televize, jeden z legislativních návrhů počítá i s tím, že by senioři byli zproštěni povinnosti platit televizní poplatky. To by pro Českou televizi – a analogicky i pro Český rozhlas – byla finanční katastrofa. A to nejen kvůli absolutnímu dopadu, který by znamenal výpadek přibližně třetiny rozpočtu, ale i proto, že jde o velmi náhlý a nečekaný zásah do dlouhodobě naplánovaných projektů.
I z těchto důvodů je klíčové, aby měla Česká televize silnou a akceschopnou radu, která by byla součástí řešení a nikoliv problému. Kdo se tedy na uvolněná – a velmi dobře placená – místa v Radě ČT hlásí? První část kandidátů lze označit jako politické exponenty. Sem patří třeba Stanislav Berkovec, bývalý poslanec za ANO, který v minulosti předsedal mediálnímu výboru, nebo ex-hokejista a ex-poslanec Jiří Šlégr.
Druhá část kandidátů pak jsou „profesionální radní“. Jde o osobnosti, které se často a horlivě hlásí na pozice nejrůznějších dozorčích orgánů, které se nebojí střídat. V Česku máme mediální rady čtyři (kromě „velké“ RRTV má svou radu každé veřejnoprávní médium), takže příležitosti jsou. Do této skupiny patří někteří ze současných členů Rady ČT, kterým končí mandát, třeba Martin Konrád, Milan Fric, Jiří Baumruk či Veronika Sedláčková.
Třetí skupinou jsou pak aktivisté, u kterých existuje – i po slyšení v Poslanecké sněmovně – důvodná obava, že znají Českou televizi a její vnitřní fungování tak maximálně z rychlíku. Jde třeba o influencerky Jane Frank, Jakuba Jíru či sociologa Petra Hampla. Poslední jmenovaný na slyšení dokonce jasně uvedl, že „potřebujeme Českou televizi jako vládní vysílač“ a nezávislost ČT pak označil za „omyl“.
Zbytek uchazečů, kteří nepatří ani k jedné skupině, pak tvoří akademici (Alice Němcová Tejkalová), lidé pohybující se v mediálních oborech (Helena Bezděk Fraňková, Hynek Čermák, Tomáš Etzler) a občanští kandidáti. Poslanecká sněmovna nyní vybírá ze 36 kandidátů 18, kteří postoupí do dalšího kola. V něm se rozhodne o nových šesti radních České televize.
