KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Odchod moderátora hlavní politické debaty z České televize je jen jedním z viditelných projevů mnohem hlubšího problému. Krize veřejné debaty a úpadek institucionálních médií totiž nejsou epizodou ani personálním příběhem, ale symptomem širšího rozkladu politické a společenské diskuse. Pokud se veřejný prostor přestane opírat o fakta, rozum a kritické myšlení a místo toho jej ovládnou emoce, propaganda a manipulace, nejde už jen o spor o média. V sázce je samotná kvalita demokracie, schopnost společnosti rozlišovat pravdu od lži a nakonec i budoucnost právního státu.
Z České televize odchází dlouholetý moderátor hlavní politické debaty. Nejmenuji záměrně. Jednak všichni vědí, o koho jde, jednak nechci ten marasmus, v němž se dlouhodobě nachází veřejná debata, zužovat na osud jednoho novináře. Jde jen o jeden z mnoha symptomů nemoci. Její původci jsou jiní a příčiny hlubší.
Každý je nahraditelný. Ale krize institucionálních médií a zejména těch veřejnoprávních je součástí vážného a těžko léčitelného problému, který ohrožuje samy základy liberální demokracie. Protože pokud nebude veřejná debata založená na rozumu a faktech, leč na vášních a manipulacích, zmizí i smysl pro humanistickou morálku a právní stát. Neboli tím, že nepodetneme kořeny kritického myšlení, zničíme rovněž úctu k lidskosti a Řádu.
Náš svět se rozpadá, protože věříme lžím
Demokracie není možná bez demokratů (to věděl už náš první prezident T.G. Masaryk, jehož výročí narození jsme si připomněli v sobotu). Pokud významná část voličů věří nesmyslům, lžím, polopravdám, dezinformacím a nenávistné propagandě, nejsou potom ani schopni dobře si vybrat své vládce a společnost postupně směřuje k záhubě.
Mnozí z těch, kteří cítí, jak se náš svět rozpadá, možná projektovali svou naději na jeho zachování do moderátora hlavní televizní debaty. Což je ještě naivnější než doufat, že nás před pádem do propasti zachrání prezident. Ten má přeci jen daleko větší možnosti, ale ani on nemůže udělat vůbec nic, pokud se většina ve Sněmovně rozhodne zpřetrhat naše západní spojenectví vydat se na východ a cestou mimo jiného rozdupat svobodu slova.
Pozor, netvrdím, že vláda pod vedením Andreje Babiše půjde ve stopách Viktora Orbána, učiní z nás ruskou gubernii, zničí nezávislost médií, veřejné správy, policie a justice a přiblíží se samoděržaví jak jen je to možné, aby z demokracie zůstala zachována alespoň fasáda. Jen říkám, že ani hlava státu by jí nemohla zastavit. Natož jeden novinář ve veřejnoprávní instituci, která navíc sama dávno ztratila duši a promrhala svůj „mravní kapitál“.
Institucionální média už nejsou strážcem debaty
Co jste vlastně čekali od OVM? Vy co teď plníte sítě rozhořčenými, smutnými, či mravokárnými komentáři? Minulá vláda zvýšila poplatky, ale nechala Českou televizi a Český rozhlas řídit skrze jejich Rady proruskými dezoláty a dalšími pochybnými existencemi. Obojí v součtu dále snížilo beztak mizernou popularitu veřejnoprávních médií. Protože debata o jejich poslání se zúžila na peníze a zároveň uvnitř nich působila demokracii nepřátelská propaganda.
Česká televize je potápějící se vlajkovou lodí systému, který dávno nefunguje tak, jak byl zamýšlen. Veřejnou debatu dnes neovládají institucionální média a neutrální faktografický přístup, ale extremisté všech barev. Progresivisté, ruská 5. kolona, MAGA fanatici, eurohujeři… Už před lety se jádro diskuse přesunulo na sociální sítě, už se neargumentuje, ale fandí, už se informace nedělí na pravdivé a nepravdivé, ale na užitečné a neužitečné.
Mnozí vyhledávají jen to, co chtějí slyšet, co podporuje jejich vlastní předsudky, postoje a světonázor, co pomáhá „vlastním“ a škodí těm „druhým“. (Čest výjimkám.) Institucionální média už nejsou „strážci brány“, nenastavují agendu, nerozhodují, kdo má a nemá co říct, neverifikují fakta a nevyřazují fejky. Do značné míry si za to mohou sama svou dekády projevovanou blazeovaností a arogancí. Důsledkem však je drastický pokles úrovně debaty.
Česká televize není obětí, ale jedním z viníků
Česká televize má na tomto neblahém vývoji lví podíl. Strašně moc dlouho preferovala radikálně liberální vidění světa na úkor konzervativního a socialistického proudu - ale i na úkor klasických liberálů. Pasovala se do role „morálního majáku“. Přitom ani nebyla schopna svou rétoriku etické nadřazenosti podpořit statečností tváří v tvář politickému nátlaku. Stala se vysílačkou mravního kýče, ovšem jen pro dobré počasí.
Proč vlastně nezávislost České televize vydržela tak dlouho? Proč se dosud nestala „vládní vlnkou“, jak kdysi žádal Václav Klaus a jak to už řadu let platí v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku? Existuje jediný důvod. Na konci roku 2000 jsme se vzbouřili proti politickým zásahům do vysílání a za zachování svobody slova. Naše vítězství získalo ČT obrovský respekt a prestiž. A celé čtvrt století se vlády prostě bály podřídit ji svým vlastním záměrům a plánům.
Vyčerpaný morální kapitál veřejnoprávních médií
Veřejnoprávní televize od té doby neudělala nic, aby si tento kapitál udržela, aby si ho zasloužila, natož aby ho obnovila. Kdo dnes vyjde do ulic na její obranu? Tehdy stovky tisíc lidí. Další tisíce chodily denně v třeskutém mrazu před budovu zpravodajství vyjádřit nám solidaritu. Šlo o úžasné vzepětí občanské společnosti. Může se to opakovat? Jsem skeptický. Už proto, že my tehdy byli jednotní. Dnes je ČT ostře rozdělena na šéfy a redaktory…
Sám moderátor OVM říká, že necítil žádnou podporu vedení. A není sám, před ním odešli mnozí jiní. Nejsem sentimentální a jak jsem řekl, každý je nahraditelný. Sám jsem se tehdy zařadil k vůdcům revoluce s vědomím, že mě mohou kdykoli vyhodit. Byl jsem terčem brutálních útoků politiků a nikdo se mě zvenčí nikdy nezastal. Vyhráli jsme. A po čase já sám odešel středem. Ani by mě nenapadlo, že by mě někdo měl bránit chránit, či dokonce litovat.
Už přede mnou opustili ČT mí šéfové. Přišla „kontrarevoluce“ a čas pomsty na jednotlivcích. Ale to bylo jedno. Protože my opravdu zvítězili a to mělo důsledky. Byli jsme u instituce vyštípáni, ale ona získala mocný impuls, který uchránil její nezávislost na dvacet pět let. Už se ale vyčerpal a odchod moderátora OVM je jen jedním z mnoha důsledků. Nemá smysl to extra řešit. Otázka zní jinak: jsme svědky konce nezávislosti České televize?
Opravdu nevěřím, že se proti „zestátnění“ veřejnoprávních médií vzedme velká vlna protestů. S jedinou výhradou: že se tohle téma stane součástí širšího hnutí na podporu bezpečí, svobody a demokracie. Na demonstrace přijdou lidé, kteří odmítají škrty v armádním rozpočtu, útoky na instituce liberální demokracie či na prezidenta. První se koná na Letné 21. března. Třeba tam ČT získá podporu - ale ne proto, že by si ji sama vybojovala…
Pravda neumírá úderem lži, ale na nezájem
Podle mě veřejná debata dlouho nestojí za nic a Česká televize je ztracená. O moderátora OVM nemám strach, ten se jistě neztratí. Horší je to s institucí, z níž odchází. A vůbec nejhorší obavy vzbuzuje, že veřejnou agendu dnes určují už nikoli jen populisté, ale přímo extremisté, šarlatáni, dezinformátoři, manipulátoři a nakonec, ale ne v poslední řadě najatí žoldáci informační války vedené proti nám Ruskem.
Pravda neumírá úderem lži, ale „na nezájem“, v důsledku toho, že většina lidí už neumí či ani nechce odlišovat, co je pravda a lež. A kde umírá pravda, umírají i právo a humanita.
Až na konci všeho rozkladu umře demokracie. Ale dávno před svým skonem se stane prázdnou skořápkou, jež nezaručuje ani svobodu, ani vládu zákona…
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
