Alza jde na hranu zákona. Lékárníci se bouří, ve hře je zdraví i byznys

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Alza spouští pilotní doručování léků na předpis do výdejních boxů a mezi lékárníky to vře. Služba totiž balancuje na hraně zákona a Česká lékárnická komora tvrdí, že krok může ohrozit bezpečnost pacientů. Jenže dost možná jde i o byznys, který Alza menším kamenným lékárnám sebere. 

Česko má elektronické recepty, sdílený lékový záznam i centrální úložiště receptů. Jenže digitalizace na poslední míli, v logistice klíčový krok, dlouho chyběla. Lidé i přes zavedení elektronických receptů museli do lékárny osobně – nebo poslat příbuzného. To ve velkých městech většinou není problém, v odlehlejších částech země ale klidně jde i o cestu dlouhou desítky kilometrů. 

Problém poslední míle prolamuje tuzemský e-commerce gigant Alza. V pilotním provozu zavádí vybraným zákazníkům v Praze a okolí možnost zadat do své aplikace eRecept, zvolit AlzaBox a udělit firmě plnou moc k převzetí léku. Lékárník následně ověří recept, dostupnost, doplatek a vhodnost výdeje, poté je lék doručen do teplotně monitorované schránky. Lék na předpis až k baráku, na pár kliků. 

Proti kroku ovšem hlasitě vystupuje Ministerstvo zdravotnictví a zejména Česká lékárnická komora. Ti unisono tvrdí, že krok Alzy může být protizákonný. Současná legislativa totiž dovoluje posílat jenom ty léčivé přípravky, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis. Jenže podle právního pohledu Alzy je vše v pořádku: léky totiž vydá farmaceut přímo v lékárně zmocněné osobě a následuje už pouze přeprava pacientovi. Kdo má skutečně zákon na své straně, ukáže až stanovisko Státního úřadu pro kontrolu léčiv. 

K lékaři ano, na hřbitov skoro ne. Data ukazují, kam senioři jezdí dotovaným taxi

Inspirace v Evropě

Nejde ale jenom o legislativu. Lékárníci argumentují starostí o bezpečnost pacienta. Jasně. Léky na předpis nejsou rohlíky. A farmaceuti při fyzickém výdeji odhalují chybné dávkování, nevhodné kombinace nebo nesprávnou lékovou formu. Lékárnická komora logicky argumentuje, že když tento článek bude chybět, znamená to riziko. „Osobní kontrola farmaceuta při výdeji je pojistkou, díky které lékárníci každý rok zachytí velké množství chyb na receptech, od špatné lékové formy až po nebezpečné kombinace léků. Podle projektu sledování lékových chyb jich může být ročně až milion,“ tvrdí Komora. 

Jenže tady tak trochu vzniká nepochopení. Alza lékárníky z procesu neodstraňuje. Farmaceut v lékárně Alzy má recept zkontrolovat, může pacienta kontaktovat, poskytnout mu konzultaci a taky vzdálený výdej odmítnout. Bezpečnost, kterou se lékárníci tolik ohánějí, netvoří pult jejich kamenných lékáren. Proces kontroly receptu, znalosti lékové historie zákazníka, správného skladování léků a jasně určené odpovědnosti zůstává. 

Už dnes jsme přitom v zóně, kdy argument o „osobní kontrole farmaceuta při výdeji“ tak trochu padá. Jednak již nyní léky v řadě případů pacientům vyzvedávají jejich příbuzní. Zatímco u nich je však přeprava léků v pořádku, u profesionálního kurýra, který lék doručí do teplotně monitorované schránky, je problematická? 

Ani s technologií není problém. Například lékárny BENU už nyní provozují teplotně monitorované boxy a umožňují online rezervovat léky z eReceptu. Zákon ale nedovoluje obě služby propojit: receptový lék musí pacient nebo jeho zástupce stále převzít uvnitř lékárny. A právě tuto hranici nyní Alza testuje.

Že praxe doručování léků na recept není nijak problematická, dokazují dvě další věci. Zaprvé: Ministerstvo zdravotnictví pracuje na legislativním návrhu, který by tuto praxi povoloval. „Chci, aby se lidé dostali ke svým lékům co nejjednodušeji a bezpečně, bez ohledu na to, kde žijí. Například v Lubech na Karlovarsku musí lidé pro léky až 30 kilometrů do Chebu,“ uvedl v minulých dnech ministr Adam Vojtěch. „I proto jsme dokončili návrh zákona, který umožní doručování léků na předpis až domů nebo do výdejních boxů. Samozřejmě za jasných bezpečnostních podmínek a se zachováním odborné role lékárníků,“ doplnil. Jinými slovy, to, co Alza nyní testuje, se připravuje i na půdě ministerstva. 

Zadruhé platí, že v zahraničí tento způsob výdeje léků bez problémů funguje, v některých případech dokonce desítky let. V Německu byl zavedený v roce 2004, v provozu je však tento systém i ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Estonsku, Litvě a dalších zemích. Pacient se jednoduše elektronicky identifikuje, výdej provede licencovaná lékárna a farmaceut si ponechává kontrolu nad tím, zda lze lék bezpečně doručit.

Šéf lékařů: Ludvík plnil úlohu zlého muže. Korupce v Motole jde i za ministerstvem zdravotnictví

Byznys, nebo zákazník?

Je tak možné, že odpor části trhu má i svůj ekonomický rozměr. Kamenná lékárna totiž při přesunu receptu jinam ztratí svou marži, úhradu za výdej i příležitost prodat pacientovi další sortiment lékárny. Nejcitelnější může být odchod chronických pacientů, kteří si stejné léky vyzvedávají pravidelně – právě jim však nová služba přinese významné zjednodušení života. 

Změna zároveň neznamená žádné „vyhynutí“ kamenných lékáren. Ve Švédsku se online prodává přibližně šestina receptových léků, v Německu je podíl podstatně nižší a kamenné lékárny nezmizely ani v jedné z těchto zemí. Ve Švédsku jejich počet dokonce vzrostl. Lékárny stále dominují u urgentních výdejů, komplikované léčby, osobního poradenství a pacientů, kteří digitální služby z jakýchkoliv důvodů využívat nechtějí. 

I když je – nevyslovený argument – úbytku byznysu tradičních lékáren do jisté míry pochopitelný, není to důvod proč odmítat pokrok a inovace. V centru zájmu všech zúčastněných – od Ministerstva přes lékárny až po e-commerce – musí být zákazník, a to nová služba splňuje. 

Alza se možná do výdeje léků na recept pustila trochu po hlavě. Legislativně brousí hranu a dost možná schytá nějakou tu pokutu. Možná „otravný Alzák“ mohl počkat rok, než nový zákon z dílny ministerstva projde legislativním kolečkem a vstoupí v platnost. Ale třeba si jen Alza spočítala, že jí i případná pokuta stojí za to být na trhu první a obsadit prostor dříve, než jej zaberou velké lékárny. V důsledku je to jedno. Klíčová je evoluce služby pro zákazníka.   

Mimochodem, jde o další případ digitalizace veřejné služby, se kterou jako první přichází soukromý subjekt. To jsme viděli v případě bankovní identity, se kterou přišly banky, či aplikace Záchranka, která vznikla mimo státní správu a teprve následně se napojila na všechna krajská operační střediska. Zkrátka se ukazuje, že privát, zcela logicky, doručuje inovace lépe a rychleji než erár. A doručování léků na recept do Alzaboxů je jen dalším krokem v této evoluci. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.

sinfin.digital