Ukradený potok? Ne. Jen školka pod Kletí zoufale bojuje o vodu

Hora Kleť (1084 m/n.m) u Českého Krumlova je nejen oblíbeným cílem turistů, ale donedávna byla i určitou zásobárnou vody pro široké okolí. Jenže letos prakticky všechny studánky na Kleti vyschly. A to nepamatují ani nejstarší pamětníci.

Jeden z mála pramenů, z kterého stále teče alespoň trochu vody, je pramen Zámeckého potoka nad Uhlířskou hájovnou na jihovýchodní straně Kleti. U něj už před 250 lety vybudovali Schwarzenbergové náhon (svodnici), která sváděla vodu do rybníka v zámeckém parku v Červeném Dvoře.

Od roku 1974 pak voda z náhonu slouží z větší části pro potřeby velké lesní školky, kde se pěstují sazenice takřka všech stromů pro české lesy. Jenže letos v létě najednou turisté, včetně autora tohoto textu, objevili na úpatí Kleti něco, co normálně do přírody vůbec nepatří.

Místo, aby náhonem od pramene potoka tekla voda, leží na dně polyethylenová hadice. Ta svádí vodu krátce za pramenem a tímto potrubím jí v délce necelých dvou kilometrů vede k rybníku u Červeného Dvora.

Představte si pohled na koryto potoka v nádherné přírodě (ve skutečnosti ale uměle vybudovaného náhonu), ve kterém na tak dlouhou vzdálenost místo zurčící vody leží „hadice”. Není to pěkný pohled.

Není divu, že „hadice” vyvolává mezi některými návštěvníky zlou krev. Zvlášť proto, že takřka všechny další kleťské studánky, prameny a potoky vyschly.

Někteří lidé potrubí poškozují, jiní se ptají, jak mohl někdo takto ukrást potok a zůstat nepotrestán. Jdu kolem náhonu od pramene až dolů a snažím se přijít věci na kloub.

Pátrání usnadňuje fakt, že hned na několika místech nacházím na potrubí připevněnou cedulku s telefonním číslem. Volám na něj. „To jsem ráda, že voláte, po takřka třech měsících jste vůbec první,” říká mi paní na druhém „konci drátu”. Jde o zaměstnankyni lesní školky, která sem potrubí instalovala.

Lidé si podle ní stěžují na hadici v korytě u vodohospodářů, u lesní správy, na číslo uvedené přímo na potrubí ale nikdo nezavolal. Přitom je tam právě kvůli tomu, aby lidé mohli dostat vysvětlení. A to je vlastně prosté.

„Jsem tady už od roku 1974 a ještě nikdy, ale opravdu nikdy se za těch 52 let nestalo, aby voda náhonem nedotekla až k nám. A žádné zprávy o vyschnutí náhonu nemáme ani z jeho pozdější historie,” říká mi později na oficiální dotaz jednatel lesní školy Agrowald Červený Dvůr Oldřich Dvořák.

Sazenice, pěstované v substrátu těsně nad zemí, přitom nutně potřebují zavlažování. Jinak by uschly. Jenže jak říká Dvořák, voda v náhodu se už někdy v červenci zastavila 300 metrů nad rybníkem a dál kvůli pokračujícímu suchu nedotekla.

„Dcera mi říká: ‚Tati pojď, natáhneme tam potrubí. Chvilku to vydrží než začne pršet.‘ Moc se mi do toho nechtělo, ale nakonec jsem uznal, že nám vlastně nic jiného nezbývá,” říká Dvořák.

Jenže nejen, že nezačalo pršet, ale voda se kvůli suchu začala v Zámeckém potoce stěhovat stále více nahoru. Nakonec mizela v zemi už pár set metrů od místa, kde od časů Schwarzenbergů vtékala do náhonu. A potrubí se tak muselo natáhnout až k tomuto místu, tedy na vzdálenost takřka dvou kilometrů.

„Stálo nás to 200 000, pokud bychom ale o vodu přišli, škody by šly do desítek milionů,” říká Dvořák. Lidé, kteří potrubí ničí, si podle něj možná neuvědomují, že kdyby voda netekla dolů potrubím, stejně by se to málo vody, co vytéká z pramene, po pár desítkách metrů zastavilo a vsáklo do země. A naprostá většina koryta náhonu by byla stejně suchá.

Pokud jde o pití, mohou zvířata pít z dva metry dlouhé nádrže mezi místem, kde potok vytéká ze země a vtokem do potrubí, a ještě v jedné nádrži.

„Přírodě a živočichům by odstranění potrubí prakticky nijak nepomohlo, doufáme, že to pochopí i kontrolní orgány,” říká Dvořák. Sám totiž přiznává (a to je důležité), že vodu do hadice narychlo svedl bez povolení vodohospodářského úřadu. „Myslel jsem, že je to opatření na týden, ale už to trvá tři měsíce a voda stále nikde,” přiznnal jednatel školky.

To ale nevysvětluje, proč o souhlas nepožádal dodatečně. Jak totiž potvrdila INFO.CZ mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová, k odběru vody z koryta vodního toku pomocí technického zařízení (například čerpadlem nebo právě vloženou hadicí) je zapotřebí povolení k nakládání s vodami. To vypadává příslušný vodoprávní úřad a je k němu pod hrozbou vysoké pokuty nutné i vyjádření příslušného správce toku, správce povodí a souhlas vlastníka pozemku.

Oldřich Dvořák ale údajně doufá v pochopení úřadů, že jeho „záchranná akce” pro lesní školku má svá specifika. Kdyby čekal na zdlouhavé vyřizování všech úředních razítek, sazenice by dávno uschly. Vodu potrubí nesvádí pro potřeby myčky aut, ale lesní školky, určené mimo jiné k obnově lesa.

„Kdybychom navíc žádali o oficiální odběr přes potrubí, úřad by jako podmínku chtěl, aby část vody nadále tekla korytem. To ale logicky zajistit nemůžeme. Ani příroda to za současného sucha nedokáže,” říká Dvořák.

Pro příští rok má podle svých slov připraven projekt vrtu za 300 000 korun, který by měl jako zdroj vody pro školku alespoň částečně nahradit Zámecký potok. „Jinak to tady můžeme zavřít. S tím, že právě tady, kde byl po celá staletí vždycky vody nadbytek, voda dojde, nikdo nepočítal,” říká Dvořák. Dodává přitom, že svedení potoka do potrubí je pouze dočasným opatřením, závislým na srážkách. Jakmile potok získá znovu potřebnou sílu, školka hadice odstraní.

Jak rozhodne v případném řízení o porušení zákona o vodách vodoprávní úřad? Takřka jistě bude muset kvůli stěžovatelům nějak rozhodnout. A bude to evidentně těžké rozhodnutí ve smyslu známého řčení (s velkou nadsázkou), zda je kvůli záchraně stromu nutné zabít bobra.

Převažují škody, případně vzniklé na lesním ekosystému kolem části vodního náhonu na úpatí Kletě, nad škodami, způsobenými nedostatkem vody v lesní školce pod Kletí? Každý může samozřejmě také argumentovat tím, že kdyby takto, tedy bez povolení, postupovali lidé i v jiných případech, tak se očekávaný boj o vodu zvrhne v anarchii.

Jistý je každopádně fakt, že vzhledem k suchu, které se v Česku v různé intenzitě opakuje v posledních letech každý rok a letos rekordně sílí, bude podobných otázek a sporů přibývat. A měli bychom se na to připravit.

Kdyby mi v dětství někdo řekl, že v budoucnu vyschne Kleť, ťukal bych bych si na čelo. I v létě jsem odtud chodil v zablácených a mokrých botách. Dnes se na lesních cestách práší jako na poušti.

Příběh o údajně „ukradeném potoku” na Kleti má ještě jeden rozměr, který ukazuje na změnu našeho vztahu k vodě. Podle Oldřicha Dvořáka totiž náhon od Zámeckého potoka původně nesloužil k zavlažování zámecké zahrady nebo školky, ale k napájení rybníka, z něhož se pak napájelo 12 okrasných fontánek v zahradě. Některé měly na sobě i různé figurky, které se při stříkání vody hýbaly.

Když přijela šlechta, zahradník někdy k pobavení publika zapojil všechny fontánky, takže se voda z napájecího rybníka poměrně rychle vyčerpala. Rybník se ale během krátké doby zase rychle naplnil. A atrakce mohla být spuštěna znovu.

Dnes se voda z Kleti, pokud ještě nějaká teče, stala natolik vzácnou, že by si ji ani šlechta nedovolila v době sucha využívat tímto způsobem. V barokní zahradě, která dnes patří k psychiatrické léčebně Červený Dvůr, je dnes vodou ze Zámeckého potoka (podobně jako školka) napájena jediná fontánka. I tu však zachraňuje voda z potrubí. A otázkou zůstává, na jak dlouho.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.