Místo 19 větrných turbín, které mají vyrůst na rakouské straně Novohradských hor, jich Horní Rakousy podle aktuální studie potřebují celkem 150. Jedním z důvodů je dostavba datového centra společnosti Google nedaleko Lince. Pro jeho provoz bude zřejmě nutné postavit u hranic s Českem násobně víc „větrníků“ než se dosud předpokládalo.
Fakt, že se rakouští investoři chystají jen několik set metrů od české hranice postavit v Novohradských obří větrný park, vzbuzuje v Česku silné kontroverze. Proti se postavili jak čeští vědci, tak místní obyvatelé a vedení Jihočeského kraje. Obávají se mimo jiné narušení jedné z přírodně nejzachovalejších přírodních oblastí Česka, včetně negativního vlivu na krajinný ráz.
Jenže nyní přichází pro odpůrce parku z Rakouska ještě horší zpráva. Nová analýza, kterou představil v pondělí v Linci hornorakouský radní za Zelené Stefan Kaineder, dochází k závěru, že i když bude park dokončen, na dohled od českých hranic se budou muset stavět ještě další větrníky.
Autor analýzy, Jürgen Neubarth ze společnosti e3 consult, totiž předpokládá, že do roku 2040 by se spotřeba elektřiny v rakouské spolkové zemi Horní Rakousy měla až zdvojnásobit.
Důvodů je hned několik. Tím prvním by měl být přechod obyvatel na elektromobilitu a druhým plán lineckého ocelářského koncernu Voestalpine na výměnu klasických uhelných pecí za pece elektrické. Zároveň ale musejí Horní Rakousy podle analýzy počítat s poměrně radikálním zvýšením spotřeby elektřiny kvůli dostavbě datového centra společnosti Google v obci Kronstorf, které leží 25 kilometrů od Lince.
Toto centrum, které má začít fungovat už v příštím roce, by mělo se svou roční energetickou spotřebou až 4,4 terawatthodin (TWh) patřit k největším v Evropě. Po kompletním dokončení spotřebuje za rok o čtvrtinu více elektřiny než všechny domácnosti ve Vídni.
Větrná expanze?
Otázkou samozřejmě zůstává, kde se potřebná elektřina (nejen pro data centrum) vezme. Jak totiž upozorňuje předmětná analýza, Horní Rakousy se z pozice čistého vývozce rychle dostaly do pozice čistého dovozce. Zatímco v letech 2005 až 2014 exportovaly v průměru 610 milionů kilowatthodin čisté elektřiny ročně, v letech 2015 až 2024 naopak v průměru 1,45 miliardy kilowatthodin dovážely.
Je to způsobeno jednak rostoucí spotřebou, jednak úbytkem vody pro vodní elektrárny a deficitem dodávek v zimě, kdy méně svítí slunce a nevyrábějí tolik ani solární panely, ani vodní turbíny.
Analýza tak dochází k závěru, že pokud má být splněn deklarovaný politický cíl, že země bude do roku 2050 klimaticky neutrální a přitom energeticky soběstačná, nevede k tomu jiná cesta než přes větrnou energetiku, schopnou vyrábět právě v zimních měsících.
Podle analýzy bude vzhledem k očekávanému nárůstu spotřeby a snaze země o soběstačnost potřeba dalších 150 větrných věží. Kontroverzní větrný park s 19 věžemi, proti kterému nyní protestují lidé v Novohradských horách, je proti tomu jen kapka v moři. Na hranicích se mají stavět další.
V žádné jiné části Horních Rakous (včetně Alp) totiž nejsou pro výstavbu větrníků tak vhodné podmínky jako právě v rakousko-českém příhraničí.
„Česká republika musí mít na paměti, že v blízkosti hranic se plánují další větrné elektrárny,“ napsala INFO.CZ Sonja Schobesbergerová, mluvčí iniciativy Bürgerinitiative Sandl, která společně s českými kolegy protestuje proti větrnému parku s Sandlu.
Šumava versus Alpy
I ona potvrzuje, že jedním z důvodů plánované „větrné expanze“ v pohraničí je i budoucí potřeba elektřiny pro datacentrum společnosti Google. To by mělo spotřebovávat více elektrického proudu než vyrobí při nepřetržitém provozu jeden blok v jaderné elektrárně v Dukovanech.
Navíc, a to je důležité, mají Horní Rakousy oproti dalším spolkovým zemím v oblasti větrné energetiky obrovskou rezervu. V Horních Rakousích se totiž vyrobí pouze 0,81 procenta celkové výroby větrné energie v Rakousku. „Tlak na zdejší politické vůdce, aby urychlili větrnou expanzi, je vysoký,“ říká Sonja Schobesbergerová.
Rakouští odpůrci výstavby větrníků na Šumavě a v Novohradských horách proto doufají, že Česká republika vyvine proti tomuto tlaku patřičný protitlak. A to vzhledem k nesporné ekologické a přírodní hodnotě pohraničních hor, kterou mohou větrníky, vysoké (v případě Sandlu) 285 metrů podle nich narušit.
Iniciativa proto mimo jiné přivítala, když se proti větrnému parku na hřebeni Novohradských hor vyslovil jihočeský hejtman Martin Kuba .
Jan Kurz ze spolku Krajina Novohradska se přitom domnívá, že problém je i v rozdílném vnímání přírody v pohraničí ze strany Čechů a Rakušanů. „Rakušané považují za svůj národní přírodní klenot, který přitahuje turisty, spíš Alpy než Šumavu nebo Novohradské hory. Nemají k příhraničním horám takový vztah jako my. Kdyby se měly větrníky stavět v Alpách, odpor by byl mnohem větší,“ dodává Kurz.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme
