KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Britští zelení si pod vedením Zacka Polanského zvolili antisemitismus a doplatili na to. Před devadesáti lety se britští dělníci postavili jinému extremistovi, Oswaldu Mosleyovi.
Britští zelení zažili zkraje podzimu exodus svých členů a jak ukázaly doplňovací volby v Holbornu a St. Pancras, i exodus svých voličů. Ti podle britských komentátorů přešli houfně k labouristům, přičemž jedním z důvodů může být Polanského extremismus, tedy hlavně antisemitismus. Ten ve stranické politice zelených nabral na akcentu po konferenci v Brightonu na počátku října. Před devadesáti lety, konkrétně 4. října 1936 se britští dělníci a stoupenci levicových stran rázně postavili vůdci britských fašistů Oswaldu Mosleyovi.
Ta událost vešla do dějin jako „bitva o Cable Street“. Co se tehdy vlastně stalo? Oswald Mosley a jeho Britská fašistická unie (BUF) se postupně čím dál více vymezovali proti židovskému obyvatelstvu. Na počátku října 1936 se Mosley rozhodl uspořádat jeden ze svých pochodů Londýnem v jeho východní části a nikoli v centru města, kde sídlilo ústředí jeho fašistické strany. Byla to samozřejmě zjevná provokace, protože právě ve východním Londýně tehdy žila početná židovská komunita.
V jistém ohledu je nicméně situace třicátých let výmluvná. V době nejistoty se daří extrémům a politickým hochštaplerům, kteří se chytají všeho, co může rozvrátit slábnoucí řád. A v obou případech jim pomáhají elity. To platí o Mosleym, stejně jako o Polanském a Farageovi.
Vzestup a pád fašisty
Oswald Mosley se stal vůbec nejmladším poslancem zvoleným za konzervativce. V roce 1922 však přešel k labouristům a poté k Nezávislé straně práce. Počátkem třicátých let založil Novou stranu, která však až na jednu výjimku u voličů neuspěla. V roce 1932 navštívil v Itálii Mussoliniho a plně se přiklonil k fašismu. Do nové strany BUF převedl mladé jádro své strany předchozí a též sepsal její manifest, nazvaný Větší Británie.
Mosley se zpočátku těšil poměrně značné podpoře. Strana v jednom okamžiku své krátké historie vykazovala až 50 tisíc členů a těšila se jak masové podpoře, tak podpoře britské společenské elity. Nejvýraznější osobnosti byl mediální magnát lord Rothemere, vlastník listu Daily Mail, který britské fašisty zpočátku jejich existence značně podporoval. Ostatně sám Mosley pocházel z významné aristokratické rodiny a svou ženu, Dianu Mitfordovou, pocházející z jiné aristokratické rodiny, si vzal v Berlíně za osobní přítomnosti Hitlera.
Poskvrna elit
Podpora fašismu ze strany značné části britské elity, včetně královské rodiny, je černou kaňkou na dějinách Spojeného království ve dvacátém století. Mimochodem, velmi jemný, ale zároveň přesvědčivý obraz této podpory podává nobelista Kazuo Ishiguro ve skvělém románu Zbytky dne.
Naštěstí pro Británii, ale i pro Evropu, tato podpora začala slábnout s tím, jak se fašismus začal projevovat stále militantněji. Vlastně je to i Mosleyho zásluha. Jeho strana byla nakonec zakázána po německém útoku na Británii, nicméně už předtím začala podporu poměrně rychle ztrácet (včetně té od mediálního magnáta Rothemera). Přispěla k tomu radikalizace a čím dál větší násilnosti provázející jejich akce.
A tím se dostáváme ke Cable Street 4. října 1936. Místní se snažili politickou reprezentaci dlouho přesvědčit, že povolit tento pochod není dobrý nápad. Nepodařilo se jim to. Dokázali však něco mnohem většího, totiž mobilizovat obrovské množství lidí, kteří se do té doby politicky nijak neangažovali. Byli to prostí dělníci a dělnice, řada z nich z nedalekých doků. Jaksi instinktivně vycítili, že pochod, jehož nenávist směřuje vůči jejich sousedům, prostě nechtějí. A tak se rozhodli ho zablokovat.
Protože pochod byl povolený, původně se policie pokoušela udělat mu cestu. To se ale příliš nedařilo, ani když se policisté s obušky pokoušeli dav zatlačit. Ten mezitím postavil barikády. Policisté se nakonec spokojili s tím, že obě skupiny drželi od sebe a byť k několika násilným střetům došlo, většina toho protestu byla pokojná.
Naděje pro obnovení politiky dvou stran?
Neoslabili ale jen zelení, nýbrž i Reform UK Nigela Farage. Někteří britští komentátoři se domnívají, že s ústupem populistů a extremistů se opět otevírá šance pro tradiční politiku dvou stran. Přitom to už chvíli vypadalo, že je minulostí. Tato tradice se ale ukazuje jako neobyčejně silná.
Pro Evropu v jejím současném stavu to je celkem optimistická zpráva. Vzhledem k ohrožení starého kontinentu (kdy jeho nejnovějším symptomem je skandál bývalého šéfa německé tajné služby) je stabilita Británie zásadní. A tuto stabilitu dokáže nejlépe zajistit robustní politický systém.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
