Evropská prokuratura vyšetřuje tisíce případů podvodů s odhadovanou škodou přesahující 1,6 bilionu korun. Jen v Česku jde o téměř 19 miliard. Výbor Evropského parlamentu nyní podpořil návrhy na zpřísnění kontrol a účinnější vymáhání zneužitých prostředků. Na jejich přípravě se podílel také český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Rozsah podvodů poškozujících evropské veřejné finance v posledních letech výrazně narůstá. Podle výroční zprávy Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) bylo ke konci roku 2025 vedeno celkem 3602 aktivních vyšetřování s odhadovanou škodou 67,27 miliardy eur, tedy přibližně 1,6 bilionu korun. O rok dříve dosahovala odhadovaná škoda 24,8 miliardy eur.
Nejde přitom pouze o zneužívání evropských dotací. Největší část vyšetřovaných škod, přibližně 45 miliard eur, připadá na podvody s DPH a cly. Dalších 18,67 miliardy eur souvisí s výdajovou stranou evropského rozpočtu, tedy například s dotačními podvody.
V Česku se vyšetřují případy za 19 miliard
Problematika se bezprostředně týká také České republiky. Evropská prokuratura zde ke konci loňského roku vedla 136 aktivních vyšetřování s odhadovanou škodou 789 milionů eur, což odpovídá přibližně 19 miliardám korun. Většina případů, konkrétně 111, souvisela s podvody na výdajové straně rozpočtu. Dalších 25 vyšetřování se týkalo daňových a celních podvodů.
Odhalování podobných případů komplikuje jejich přeshraniční charakter. Za některými rozsáhlými podvody stojí organizované skupiny využívající složité vlastnické struktury, finanční převody mezi státy i rozdíly v národních kontrolních systémech.
Právě na tyto problémy reaguje zpráva, kterou nyní schválil Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (CONT). Jedním z jejích spoluzpravodajů je český europoslanec Tomáš Zdechovský, který na dokumentu spolupracoval se švédským europoslancem Dickem Erixonem (ECR). „Ochrana evropského rozpočtu vyžaduje včasné odhalování podvodů. To je možné pouze díky účinné spolupráci, rychlému sdílení informací a důslednému vymáhání neoprávněně vyplacených evropských prostředků,“ uvedl Zdechovský.
Jednotné místo pro oznamování podvodů
Jedním z hlavních cílů navrhovaných změn je zlepšení spolupráce mezi evropskou prokuraturou EPPO a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Obě instituce mají odlišné pravomoci. Zatímco EPPO vyšetřuje a stíhá trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie, OLAF se zaměřuje na administrativní vyšetřování. Jejich činnost se však může překrývat, což podle autorů zprávy komplikuje koordinaci jednotlivých případů.
Europoslanci proto navrhují jasnější rozdělení kompetencí a rychlejší výměnu informací. V určitých situacích by také mělo být možné dočasně pozastavit vyšetřovací úkony OLAF, pokud by mohly ohrozit trestní řízení vedené evropskou prokuraturou.
Další novinkou má být vytvoření jednotného bezpečného digitálního systému pro oznamování podezření z podvodů. Ten by měl usnadnit předávání podnětů příslušným institucím a zároveň posílit ochranu oznamovatelů. Podle návrhu by lidé upozorňující na možné zneužívání evropských prostředků měli být chráněni před odvetnými opatřeními již od okamžiku prvního oznámení, a to bez ohledu na to, zda jejich podnět nakonec povede k zahájení vyšetřování.
Odhalit podvod nestačí. Problémem je vracení peněz
Samotné odhalování podvodů přitom představuje pouze jednu část problému. Neméně důležité je získat neoprávněně vyplacené prostředky zpět. Právě zde evropské instituce narážejí na značné komplikace. Evropská prokuratura v roce 2025 dosáhla vydání soudních příkazů k zajištění majetku v hodnotě 1,13 miliardy eur. Skutečně zajištěný majetek však dosáhl hodnoty přibližně 289 milionů eur.
Podobný problém ilustrují také výsledky úřadu OLAF. Ten během loňského roku uzavřel 209 vyšetřování a doporučil vymáhání celkem 597 milionů eur. To ovšem neznamená, že se uvedené prostředky skutečně podařilo získat zpět.
Schválená zpráva proto požaduje důslednější kontrolu výsledků vymáhání. Evropské instituce by měly pravidelně vyhodnocovat nejen objem požadovaných prostředků, ale také to, kolik peněz se skutečně vrátilo, jak dlouho celý proces trval a proč byl úspěšný či neúspěšný. Centrální evidenci těchto údajů by měl podle návrhu zajišťovat OLAF.
O změnách ještě rozhodne Evropský parlament
Reforma evropského systému boje proti podvodům přichází v době, kdy Evropská unie připravuje nový víceletý rozpočet na období po roce 2027. Ten bude muset zohlednit rostoucí náklady na obranu, bezpečnost, infrastrukturu i další strategické priority.
Výbor pro rozpočtovou kontrolu zprávu podpořil výraznou většinou. Pro hlasovalo 25 europoslanců, nikdo nebyl proti a čtyři se zdrželi.
Schválení ve výboru nicméně ještě neznamená zavedení navrhovaných opatření do praxe. Dokument nyní zamíří na plénum Evropského parlamentu. Následně má sloužit jako parlamentní stanovisko k připravované revizi evropského systému boje proti podvodům, kterou má Evropská komise představit do konce roku 2026.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
