Současný zvýšený odtok z přehrady Lipno dokazuje, že ujišťování o dokonalém zabezpečení českých jaderných elektráren proti suchu má své mezery. Pokud by totiž sucho v budoucnu pokračovalo, bude se muset stát rozhodnout, zda kvůli jaderným elektrárnám omezí jiné důležité funkce přehrad a řek.
Kdo se tuto neděli vydal na lodi na Vltavu z Vyššího Brodu do Českého Krumlova, nevěřil svým očím. V době, kdy se píše o katastrofálním suchu a vysychajících přehradách, se totiž z výpusti Lipna II. „valilo“ sedmnáct metrů krychlových vody za vteřinu. A to je takřka trojnásobek toho, co Lipno vypouští jako minimum (6 kubíků).
Za takového stavu vody je řeka výborně sjízdná, dokonce by se dalo mluvit o ideálních podmínkách pro vodáky. Ani na jaře nemá často řeka takový průtok.
Jak je to možné, že Lipno v době katastrofálního sucha tak plýtvá s vodou a dělá radost vodákům? Připomeňme, že přítok do Lipna je dnes naprosto minimální.
Na horním toku Teplé Vltavy klesla u Soumarského mostu hladina na historické minimum 35 centimetrů. A přesto „vysychající“ Lipno vypouští takřka tolik vody jako při povodních.
Dnes odpoledne sice odtok po třech dnech poklesl ze sedmnácti kubíku na 11,2, i tak se ale stále jedná o takřka dvojnásobek minima, stanoveného manipulačním řádem. Pro vodáky jsou to pořád velmi dobré podmínky.
Kvůli vodákům se ale s vodou neplýtvá, jde o jinou příčinu. „Důvodem pro zvýšení odtoku z VD Lipno II nad hodnotu minimálního průtoku 6 m3/s je jeden z hlavních účelů, které Lipno plní. Je to kompenzační nadlepšení do profilu vodních děl Hněvkovice a Kořensko,“ napsala INFO.CZ mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
Voda pro Temelín
Obě tato vodní díla slouží podle ní především jako nádrže pro zabezpečení odběru chladicí vody pro jadernou elektrárnu Temelín: z nádrže Hněvkovice se voda odebírá a do Kořenska se vypouští technologická voda, kterou jaderná elektrárna již nevyužije.
„Jsou stanoveny limity průtoků, které je nutno dodržovat, a to v denním průměru průtok 6,5 m3/s v profilu Hněvkovice a v denním průměru průtok 9,5 m3/s v profilu Kořensko pod soutokem s Lužnicí,“ uvedla Mertl.
Za současného silného hydrologického sucha v celém povodí mezi nádržemi Hněvkovice a Lipno a při minimálním odtoku z Lipna není podle ní možné tyto limity zajistit pouze z nádrže Hněvkovice. „A právě k tomu nyní slouží nádrž Lipno tak, aby ze své zásoby pomohla tyto průtoky dodržet,“ uvedla Mertl.
Je proto podle ní nezbytné odtok z VD Lipno II krátkodobě přechodně zvýšit a vodu do nádrže Hněvkovice doplnit. Tento průtok se přitom zvyšuje operativně podle potřeby. Kdyby, jak říká mluvčí Povodí Vltavy, například současně probíhající bouřky zvýšily průtoky mezi Lipnem a Hněvkovicemi, nemuselo by se nic nadlepšovat a z Lipna by postačoval odtok 6 m3/s.
„Tyto výše popsané účely a z nich vyplývající manipulace s vodu jsou součástí návrhu celé soustavy vodních nádrží Vltavské kaskády a zásoba vody pro ně je dostatečná. Je s nimi tedy počítáno i pro období sucha,“ napsala Mertl.
To, co se dnes děje mezi Lipnem a Hněvkovicemi, má ale jeden důležitý podtext, týkající se jaderné bezpečnosti. Když musel být kvůli nedostatku vody v Dunaji omezen provoz v maďarské jaderné elektrárně Paks a jiných elektrárnách s takzvaným průtočným chlazením, přispěchala společnost ČEZ s prohlášením, že v případě Temelína a Dukovan žádné podobné problémy nehrozí.
České reaktory využívají totiž systém chladících věží, takže jejich spotřeba vody na chlazení je až stokrát menší než u průtočných elektráren. A Temelín by byl tedy schopen provozu i při nižším stavu hladiny Vltavy než dnes.
Co dostane přednost?
Jenže, jak nepřímo potvrdila Mertl, Vltava má i jiné funkce než chlazení Temelína. A k tomu, aby je mohla plnit, slouží manipulační řád vltavské kaskády. Ten by měl zajistit, aby díky účelné manipulací s vodou na přehradách řeka „chladila“ Temelín, vyráběla elektřinu, ale také zajišťovala život v řece, závlahy, rekreaci a řadu dalších funkcí.
Čím méně (nebo naopak příliš) vody do kaskády přitéká, tím je zajištění všech zmiňovaných funkcí obtížnější, někdy možná i nemožné. Příkladem může být rozpor mezi rekreačním využitím Lipna, kterému určitě nevyhovuje klesající hladina nádrže, a potřebou chladit Temelín. Co musí dostat přednost, ukazuje jednoznačně právě současné zvýšení odtoku z lipenské nádrže.
Nejde přitom vůbec o to, že v případě pokračujícího sucha by musela být temelínská elektrárna odstavena kvůli nedostatku vody. To by musely Hněvkovice takřka vyschnout. Jde o to, že správci kaskády by museli při pokračujícím nedostatku vody rozhodnout, jakému účelu by dali přednost na úkor něčeho jiného.
Zatím kaskáda dokáže s vodou manipulovat tak, že ani rekreační využití Lipna není fatálně ohroženo a Lipno ještě stačí doplňovat vodu pro Hvěvkovice, důležité pro Temelín. Otázkou zůstává, co se stane, pokud bude úbytek srážek pokračovat (jak očekávají klimatologové) i v příštích letech.
Pak by byla každá energetická či jiná stavba, náročná na vodu z řeky (třeba plánovaný malý modulární reaktor na Temelíně) automaticky konkurencí pro jiné využití vody z Vltavy.
Připomeňme, že temelínská elektrárna odebere z hněvkovické přehrady zhruba 43 milionů metrů krychlových vody za rok, z toho 11 milionů vrátí do nádrže Kořensko. Kolem 30 milionů kubíků se tedy odpaří z chladících věží, což odpovídá obsahu zhruba 14 000 padesátimetrových plaveckých bazénů.
Společnost ČEZ ale jakékoliv spekulace o změnách manipulačního řádu vltavské kaskády kvůli konkurenci mezi budoucími potřebami energetiky a jinými vodohospodářskými účely odmítá. „Manipulační řád vltavské kaskády funguje přesně tak, jak fungovat má a plní svůj účel,“ řekl INFO.CZ k současnému nadlepšování stavu hněvkovické nádrže mluvčí ČEZ Martin Schreier.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
