Bytosti v dlažebních kostkách a Ohnutý muž. Kdo je nejzáhadnější postava Českých Budějovic?

V Českých Budějovicích, v nichž by podle klasika chtěl žít každý, můžete navštívit slavnou pivnici Masné krámy, vystoupat na Černou věž nebo posedět u Samsonovy kašny na jednom z nejkrásnějších náměstí v Evropě.

Kdo ale centrum města v posledních letech navštívil opakovaně, musel si všimnout i ohnutého muže. Je většinou dobře oblečený i obutý, stojí ale v hlubokém předklonu a pozoruje chodník před sebou.

„Je vám něco? Nepotřebujete nějak pomoct?“ ptal jsem se ho (stejně jako mnoho dalších Budějčáků i turistů) už před mnoha měsíci. Odpověděl, aniž by se zvedl z předklonu, slušně a stručně: „ne, děkuji, nic mi není“.

Na ulici stojí denně třeba osm i víc hodin, prostě od rána do večera. O pár metrů se přesune, občas prohodí slovo s někým, kdo ho osloví, ale pak zase stojí. Hluboce ohnutý, s pohledem upřený k zemi. Celé dny, měsíc za měsícem, rok za rokem.

Mnozí nezúčastnění se přitom domnívají – a svědčí o tom i četné ohlasy na sociálních sítích – že za jeho stav mohou drogy, konkrétně fentanyl. Právě tato látka, která si ve Spojených státech každoročně vyžádá desítky tisíc obětí, způsobuje útlum centrální nervové soustavy. U některých uživatelů pak vede k tomu, že doslova usínají v hlubokém předklonu. Jenže to není tento případ.

„Rozčiluje mě, když v souvislosti s ohnutým mužem čtu spekulace o drogách. Nikdy jsem nezažila, že by byl pod jejich vlivem nebo že by byl opilý. To se ho vůbec netýká,“ řekla INFO.CZ jedna ze zaměstnankyň českobudějovické Charity, která si kvůli povinné mlčenlivosti o klientech přeje zůstat v anonymitě. Minulou zimu totiž „ohnutý muž“ využil služeb jednoho z azylových domů, kde přespával. V létě ale nocuje venku.

Drogy i alkohol rezolutně vylučují také lidé, kteří ho znají z dřívějších let. Nejde totiž o úplně neznámou postavu. Muž, jak jsem zjistil, pochází z nedaleké Zlivi a každý, s kým jsem o něm mluvil, jej popisuje jako bezproblémového člověka, vyučeného elektrikáře, který se později živil také jako zedník.

„Byl vždycky trochu podivín, ale jinak úplně normální chlap. Hrál s námi beach volejbal, chodil do posilovny, dobře vypadal. V životě jsem ho neviděl opilého,“ říká další zdroj. Ve Zlivi se mu podle něj přezdívalo podle příjmení „Kovárna“.

Kdy přesně nastal zlom, který přivedl dnes zhruba padesátiletého muže k nekonečnému stání v centru Českých Budějovic, však nikdo neví. Spekulací existuje mnoho, jisté ale není nic. A ani sám ohnutý muž nedokáže přesně vysvětlit, proč jeho život nabral právě tento směr.

Mluví o tom, že vidí v centru Budějovic bytosti, které běžní pozorovatelé nevidí. Jsou podle něj všude. Na chodnících, v dlažebních kostkách, v domech. A vnímají, že on dokáže vnímat je. Nutí ho, aby s nimi zůstával v kontaktu.

„Chtějí se přes mé tělo dostat jinam, do jiné dimenze. Měl bych to tady očistit, ale dělám chyby,“ říká, když se u něj zastavím. Slovo „očištění“ používá opakovaně.

Nepůsobí přitom prvoplánově jako „šílenec“. Mluví o bytostech, které vidí a které jím procházejí, zároveň má ale evidentně velký všeobecný přehled stejně jako znalost historie. Používá mobilní telefon, čte knihy a historické texty.

I jeho „ohnutí“ je podle něj dílem nějaké bytosti, která se v něm načas usídlila. Dokáže se narovnat, ale jen na chvíli. „Přečtěte si Puškina!,“ říká, když se dožaduji detailů jeho postoje k životu.

Jinak celé dny stojí ohnutý v centru, což musí být obrovská zátěž na jeho nohy. Přiznává, že má s nohami už potíže, zároveň se mě ale ptá, zda vím o případu hinduistického askety, který stojí v předklonu už 12 let.

Údajně se jím nijak neinspiroval, jen o něm četl. On sám žije ve dne v postoji ohnutého, stojícího muže podle svých slov 4 roky. A neví, zda a kdy s tím eventuálně skončí.

Tvrdí, že centrum Budějovic je bytostmi, které se přes něj chtějí „očistit“ a dostat jinam, doslova nabité, Budějovice podle něj představují v tomto ohledu pomyslný střet světa.

A on je údajně předurčen k tomu, aby těmto bytostem, pro jiné neviditelným, určitým způsobem sloužil. A očišťoval od nich místa, na kterých už nemají být nebo o odchod sami usilují.

Ať už si ale o slovech Ohnutého muže myslí kdokoliv cokoliv, jeho příběh je mezi známými postavičkami Českých Budějovic skutečně unikátní. Přestože mu občas někdo vnucuje drobné dary nebo jídlo, on sám nic nevyžaduje. Nikoho neoslovuje, nežebrá, nedožaduje se alkoholu ani peněz.

Jen stojí v předklonu a pochopitelně budí pozornost těch, kteří ho vidí poprvé. My, Budějčáci, jsme si na něj už zvykli. Horší je to s turisty.

Ti občas volají policii nebo záchranáře ve snaze pomoci člověku, který podle nich trpí na ulici psychickým onemocněním. Jenže, jak anonymně potvrzují sami městští policisté, výsledek je pokaždé stejný.

Lékaři neodhalili žádnou psychiatrickou diagnózu, která by Ohnutého muže bezprostředně ohrožovala na životě nebo z něj činila nebezpečí pro okolí. Běžně komunikuje spisovnou češtinou, používá mobilní telefon a o výměnu oblečení se mu podle jeho slov stará „jedna hodná paní“ i někteří kamarádi z mládí. Hladem ani žízní netrpí.

Jen má potřebu celé dny stát v předklonu v centru města.

Terénní pracovníci charity potvrzují, že mu opakovaně nabízeli pomoc a předali informace o dostupných sociálních službách. Kromě dočasného útočiště v azylovém domě během loňské zimy ale všechny ostatní formy pomoci odmítl.

Žije tak, jak žít chce. Jen se to mnohým z těch, kteří ho denně míjejí, nelíbí.

„On ale nikomu neubližuje, nikoho neobtěžuje. Těžko takového člověka můžeme nutit, aby žil jinak. Spíš bychom měli více respektovat jeho právo být jiný,“ říká vedoucí terénního programu pro osoby bez domova českobudějovické charity Ingrid Lang.

Až přijedete do Českých Budějovic a projdete se historickým centrem města, téměř jistě Ohnutého muže potkáte. Bude stát někde na chodníku v hlubokém předklonu a možná komunikovat s bytostmi, které my ostatní podle něj nevidíme.

Možná vám bude připadat podivný. Možná vám ho bude líto. A možná si řeknete, že by měl žít jinak. Jenže on nikomu neubližuje. A právě proto se ho Budějovice nesnaží zbavit. Stal se součástí města stejně jako Samsonova kašna, Masné krámy nebo Černá věž.

Je totiž, se všemi svými zvláštnostmi, jednoduše jedním z nás. Budějčákem jako všichni ostatní.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete mluvit s bytostmi na dlažbě. Díky.