Na přelomu 16. a 17. století nevymřeli jen Rožmberkové, ale i celá řada dalších známých českých rodů. Proč náhlá neplodnost zdecimovala českou šlechtu, je otázka, na kterou historici dodnes hledají odpověď.
To, že rod Rožmberků vymřel smrtí bezdětného Petra Voka v roce 1611, ví v Česku téměř každý. Potomků se nedočkal ani Petrův starší bratr Vilém, a to i přesto, že v průběhu života uzavřel celkem čtyři sňatky. Z toho první ve dvaadvaceti letech. Petr Vok se ženil až ve čtyřiceti.
O příčinách pravděpodobné neplodnosti posledních Rožmberků se spekuluje už celá staletí, nádech tajemna celému vymření rodu přidává fakt, že oba poslední Rožmberkové pocházeli ze sedmi dětí.
Jejich matka Anna z Roggendorfu, jejíž expozici mohou nově vidět návštěvníci Českého Krumlova, porodila svému muži, Joštovi III. z Rožmberka tři dcery a čtyři syny (z toho dva zemřeli v dětském věku).
I když rodiče posledních Rožmberků byli velmi „plodní“, takřka všechny jejich děti jako by postihla kletba neplodnosti. Potomků se totiž nedočkali ani Vilém a Petr Vok, ani dvě z jejich tří sester.
Každý může jistě namítnout, že po meči vymřela i řada dalších šlechtických rodů. A i když okolnosti vymření Rožmberků mohou mít určitý tajemný nádech, nejedná se v evropském kontextu o nic zvlášť výjimečného.
Epidemie neplodnosti?
Jenže někteří historici si všimli další zajímavé okolnosti. V době, kdy vymřeli Rožmberkové, postihla najednou kletba neplodnosti i řadu dalších významných šlechtických rodů v Česku. Jakoby se z nějakého neznámého důvodu příroda rozhodla staré české šlechtické rody zlikvidovat a nahradit je novou krví.
„Na přelomu 16. a 17. století vymřeli například páni z Hradce, páni z Boskovic, Krajířové z Krajku a řada dalších rodů,“ řekl pro INFO už dříve historik Jaroslav Pánek, spoluautor výpravné publikace Rožmberkové.
O jakési „epidemii“ neplodnosti mezi českou šlechtou svědčí mimo jiné i příklad manželství posledního Rožmberka Petra Voka. Jak už bylo řečeno, ženil se až ve čtyřiceti. Jeho ženě, Kateřině z Ludanic, však bylo v době sňatku pouhých 14 let. Dětí se nedočkali, což by mohlo být přisuzováno vyššímu věku partnera.
Ovšem i Ludanicům, tedy Pánům z Ludanic, pocházejících původně z tehdejších Uher, příroda pokračování rodu nedopřála. Vymřeli takřka souběžně s Rožmberky.
Václav z Ludanic, syn moravského zemského hejtmana, zemřel v roce 1571, a protože měl pouze jedno dítě, zmíněnou Kateřinu, vymřel rod po meči. Ani Kateřina, provdaná za Petra Voka, se dítěte nedočkala a její smrtí v roce 1601 (zemřela dříve než Vok) vymřeli tedy Páni z Ludanic i po přeslici.
Ludanicové se tak přidali k celé řadě dalších českých rodů, postižených epidemií neplodnosti šlechty na přelomu 16. a 17. století. Co bylo její příčinou?
Podle genetika Daniela Vaňka, specialisty na takzvanou archeogenetiku, bude dnes příčiny těžké zjistit. A to jak kvůli nedostatku důkazního materiálu třeba v podobě kosterních zbytků, tak jiných důležitých indicií.
„Mohli bychom třeba spekulovat o degeneraci, způsobenou podobně jako u šlechty v zahraničí, sňatky mezi příbuznými. To ovšem zřejmě neplatí třeba u Pánů z Ludanic, kteří přišli do Čech z tehdejších Uher,“ řekl pro INFO.CZ Vaněk.
Prokazatelná epidemie neplodnosti mezi řadou starých šlechtických rodů na území dnešního Česka na přelomu 16. a 17. století tak podle něj možná zůstane navždy záhadou. Nebo k jejímu odhalení nakonec podobně jako v jiných případech pomůže až náhoda.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
