ROZHOVOR | Zapomeňte na řeči o dnešní inflaci. To, co provedlo takzvané mincovní konsorcium po roce 1620, nemá v našich dějinách obdoby. Elity s posvěcením císaře záměrně znehodnotily měnu, aby mohly levně skoupit polovinu království. Jak se zrodil tunel, který zničil životy tisíců lidí, a proč se o něm v učebnicích dějepisu skoro nepíše? Odpověď se ukrývá v pokladu, který ležel stovky let v zemi.
Po bitvě na Bílé hoře v listopadu 1620 získala část šlechty věrná císaři Ferdinandovi II. konfiskovaný majetek vzbouřených českých stavů, ale zároveň ho ještě rozšířila obřím finančním podvodem, spojeným s ražbou znehodnocených mincí.
Tuto málo známou skutečnost připomíná mimo jiné kniha Poklad z Hrachova, kterou vydala Filozofická fakulta Jihočeské univerzity ve spolupráci s Hornickým muzeem v Příbrami. „Z dnešního pohledu by se postup tehdejší šlechty dal skutečně nazvat finančním podvodem, který nebyl nikdy potrestán,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ spoluautor knihy Jan John z Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.
Proč se kniha vlastně jmenuje Poklad z Hrachova?
Kniha pojednává o okolnostech a původu nálezu souboru několika set mincí z období třicetileté války, který byl objeven v roce 2018 na louce u Hrachova na Sedlčansku. Poklad byl do země uložen někdy kolem roku 1622 a jedná se tedy o unikátní vzorek peněžní hotovosti z doby po porážce stavovského povstání.
V čem spočívá jeho unikátnost?
Z větší části se jedná o takzvané kiprové, někdy se říká také dlouhé mince, které obíhaly ve velkém v celé střední Evropě. Dnes jsou ale podobné nálezy poměrně vzácné, neboť kiprové mince obíhaly jen krátce a rychle ztrácely na hodnotě. K úsporám nebyly vhodné. Byla to inflační platidla s nízkým obsahem stříbra, produkovaná v některých středoevropských zemích, včetně Čech, v letech 1619–1623. Zaplavení trhu těmito nekvalitními mincemi, spolu s raketovou inflací, bylo u nás příčinou finančního úpadku (tzv. kalady), vyhlášeného Ferdinandem II. v prosinci 1623.
Kdo ale tyto mince razil? Jak se dostaly do oběhu?
Císař Ferdinand v době války zřejmě potřeboval okamžitě hotovost, a proto některé mincovny, včetně českých, pronajal takzvanému mincovnímu konsorciu. Toto konsorcium tvořilo kolem 15 významných osob z řad tehdejší pobělohorské šlechty, včetně třeba Albrechta z Valdštejna, a bohatých podnikatelů, např. židovského obchodníka Jakoba Baševiho. Nájemci zaplatili císaři nájem několika milionů zlatých, zároveň ale začali razit mince s mnohem nižším obsahem stříbra, než bylo do té doby běžné.
Jaký přímý profit z toho konsorcium získalo?
Do oběhu se dostalo velké množství hotovosti, která v něm chyběla. Dalo by se to porovnat s trochu nadsázky s nadměrným tištěním peněz v dnešní době, tehdy se ale hotovost dala zvýšit pouze snížením obsahu vzácného kovu v platidle. To znamená, že ze stejného množství stříbra, které stačilo k výrobě jedné mince, bylo najednou vyraženo třeba mincí pět.
Jednalo se skutečně o podvod, nebo bylo zvýšení hotovosti v peněžním oběhu takzvaně ve státním zájmu?
V podstatě se jednalo o podvod. Nízkou kvalitu kiprových mincí samozřejmě nešlo utajit a na druhé straně je byli lidé vládními patenty nuceni používat. To pochopitelně vedlo k obří inflaci. Mince s nižším obsahem vzácných kovů nikdo nechtěl, každý se jich chtěl zbavit. Zároveň to vedlo k obrovskému zvýšení hodnoty například zlatých dukátů či stříbrných tolarů, v nichž zůstal obsah zlata a stříbra nezměněný.
Jak šlechta a obchodníci konkrétně využívali pančované mince? Bylo to k nějakým velkým obchodním transakcím?
Šlo sice o běžné oběživo, bylo využíváno ale i pro větší transakce, včetně nákupu obrovských majetků, zkonfiskovaných poraženým českým stavům.
Tomu nerozumím. Myslel jsem, že císař své věrné odměnil přímo, tedy jim, například Buguoyům, dal konfiskáty rovnou…
Ano, to je pravda. Část majetku českých stavů byla konfiskována, u části šlo ale prakticky o nucený odprodej, kdy původní majitel musel majetek či jeho část odprodat za odhadní cenu. Tato náhrada byla nejen nízká, ale mohla navíc sestávat právě z kiprových mincí, ražených v pronajatých mincovnách. Jedním z členů mincovního konsorcia byl například i tehdejší královský místodržící Karel z Lichtenštejna, který měl celý proces konfiskací na starost a samozřejmě z něj i profitoval.
Kdo byl tehdy při podvodu s mincemi tím hlavním poškozeným?
Kromě těch, kdo byli za nekvalitní mince nuceni prodat své majetky, to byli i běžní lidé, kterým byla vyplácena hotovost a kteří žili z hotovosti. Například zemědělců se inflace příliš dotknout nemusela, poškozeni byli zřejmě především státní zaměstnanci (z dnešního pohledu), kteří dostávali plat v mincích. A jeho reálná hodnota se v té době rapidně snížila, naopak ceny zejména potravin letěly strmě vzhůru.
Stále ale nechápu, že to nevedlo k nějakým bouřím či rebéliím. Přece jen muselo jít mnoha lidem o holé živobytí, zatímco na nich někdo zbohatl…
Ražba takzvaných dlouhých mincí nebyla jen záležitostí Čech, ale celé střední Evropy. Je také zajímavé, že z pokladu z Hrachova byla pouze jedna kiprová mince vyražena v Čechách, zbytek pochází například ze Saska a dalších zemí. Pravdou je, že například právě v Sasku byly tyto machinace s kvalitou mincí důvodem k poměrně velkým bouřím a protestům, např. v Halle nebo Magdeburgu. V Česku ale o podobných událostech záznamy nemáme.
Čím si to vysvětlujete?
V Čechách byla takzvaná pobělohorská doba obecně obdobím tuhé normalizace a lidé se zřejmě nějakých větších protestů báli. A to i přesto, že podvod s nekvalitními mincemi vedl k už zmíněné kaladě, tedy prakticky státnímu bankrotu či měnové reformě, vyhlášené Ferdinandem II. v prosinci 1623, tedy přesně 395 let před objevem mincí u Hrachova.
Podvodníci tedy nebyli vůbec nijak potrestáni?
Pokud víme, tak ne. Podvod se začal vyšetřovat, dokonce vzniklo i několik vyšetřovacích komisí a byla vyčíslena celková škoda. Nikdo se ale před soud nedostal, ani mu nebyl zabaven majetek.
Kdo byl vlastně přesně členem konsorcia, které mělo tehdy od císaře pronajaté mincovny? Známe všechny členy?
Všechny členy neznáme, o jménech se jen spekuluje. Jisté je, že členy mincovního konsorcia byli s jistotou Albrecht z Valdštejna a místodržící Karel z Lichtenštejna, ze známých rodů se někdy mluví i o bývalých majitelích zámku v Českém Krumlově, tedy rodu Eggenberků, konkrétně Janu Oldřichovi z Eggenberka.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
