GLOSA MICHALA BORSKÉHO I Zatímco se po prašném dně Orlíku prohánějí tlupy turistů a amatérských hledačů pokladů, kteří s morbidní fascinací pátrají v blátě po základech obydlí svých předků, v centru Prahy se Vltava líně převaluje na obvyklé úrovni hladiny a turisté na šlapacích labutích i politici ve Strakovce mají pocit, že svět je v naprostém pořádku. Vítejte v realitě „Potěmkinovy Vltavy“.
Ten kontrast je do očí bijící: Zatímco horní a střední tok Vltavy prožívá historickou agonii, na které jsou biti všichni od podnikatelů, přes rybáře a ekology až po rekreanty a lesní zvěř, návštěvník oblíbené restaurace Vltava sedící na její zahrádce nemůže ani uvěřit obrázkům suchého dna Orlíku, které si prohlíží v telefonu. Rekordní minimální průtoky svlékly řeku na dřeň a odhalily svět, který měl zůstat navždy pod hladinou. Jenže jenom někde.
Pragocentristická regulace
Majitelé lodních půjčoven na Orlíku nebo v kempu pod Lipnem jsou rukojmími. Musí strpět, že jejich byznys se mění v prach, aby v Praze mohl fungovat „standard“. Pražský průtok je v podstatě dotován utrpením venkova. Jak trefně poznamenal hydrolog Jan Daňhelka z ČHMÚ, kaskáda slouží k „transformaci průtoků“, ale tato transformace má dnes podobu brutální redistribuce vody od těch, co ji potřebují k životu, k těm, co ji potřebují k dekoraci. Ekologové mluví o nevratných škodách na biotopech, zatímco pražský náplavkový hédonismus pokračuje bez přerušení.
Smutné. Jenže důvod, proč má Praha vodu pro šlapadla a zácpu výletních lodí pod Karlovým mostem, zatímco Orlík a Lipno umírají, není žádná raketová věda. Je to výsledek rigidního, technokratického nástroje jménem Manipulační řád Vltavské kaskády. Celá soustava v čele s Orlíkem funguje jako obří vodojem. V dobách sucha se tento vodojem vypouští, aby udržel takzvaný minimální sanační průtok v Praze. V září 2026 jde o magických 40 kubíků za sekundu.
Nejde o nic nového pod sluncem, letos ale nastal problém v tom, že hydrologické sucho trvá už příliš dlouho a do té míry, že to začíná být opravdu znát. Zásobník jménem Orlická přehrada v těchto dnech už vyčerpal své vypouštěcí možnosti – podle informací z Povodí Vltavy dosáhla hladina na Orlíku takové úrovně, že nádrž už v podstatě nemá co vypouštět.
Zbylo jen smardlavé bláto, prach a ony zástupy hledačů artefaktů, kteří se procházejí v místech, kde kdysi stávaly vesnice, mosty a mlýny. Majitelé kempů na březích někdejšího přehradního jezera současně sčítají ztráty z nulové sezóny. Bylo tedy nezbytné sáhnou po další oběti.
Celé léto panovala na Slapech atmosféra mírné, leč hmatatelné nadřazenosti. Zatímco rekreanti na Orlíku tahali lodě z prachu a dívali se na obnažené základy starých domů, na Slapech se plachtilo a koupalo jako obyčejně. Tamní majitelé rekreačních objektů se orlickým nebožákům mohli škodolibě posmívat – Slapy totiž jako vyrovnávací nádrž drží hladinu stabilní téměř za každou cenu.
Jenže když je Orlík je prázdný, začaly se na počátku září bez milosti vypouštět také Slapy. Onen „potěmkinovský“ průtok v Praze teď jde přímo z rezerv malebných slapských zátok.
Co se dá dělat? Nic
Nejdůležitějším důvodem udržování běžné hladiny Vltavy v Praze je ochrana veřejného zdraví a ekologie. Praha jako metropole produkuje obrovské množství vyčištěných odpadních vod, které je nutné v korytě ředit, aby se předešlo zápachu a biologickému kolapsu toku pod městem. Dostatečný průtok zároveň prokysličuje vodu, čímž brání masivnímu šíření sinic a úhynu ryb. Tekoucí řeka navíc funguje jako přirozená klimatizace, která ochlazuje rozpálené centrum a zmírňuje efekt tepelného ostrova.
Kritický význam má voda také pro městskou infrastrukturu a ekonomiku. Vltava slouží jako průmyslový chladič pro energetické uzly a teplárny, jejichž sací koše vyžadují stabilní výšku hladiny. Zároveň je nezbytná pro fungování záložní vodárny v Podolí a pro lodní dopravu. Bez uměle udržovaného průtoku by stovky výletních lodí uvízly na dně, což by vedlo nejen k ekonomickým ztrátám v cestovním ruchu, ale i k riziku poškození plavidel a úniku provozních kapalin.
Přes všechny tyto objektivní důvody si umím představit, že by Jihočechům a Středočechům z okolí Vltavy mohl připadat celkem vtipný pohled na smradlavou stoku líně proudící středním obloukem Karlova mostu. Sexy náplavky by se topily v hejnech komárů a jiných parazitů a výletní lodě by stály bezmocně nakloněné na suchu obklopené pochcípanými rybami.
Vsadím se, že v ten moment by se reakce dočasných obyvatel Strakovy akademie ležící na břehu někdejšího českého veletoku oportunisticky změnila z vlažných tiskových zpráv na „energetický krizový management“. Jenže dokud ministři a úředníci vidí ze svých oken plnou řeku, sucho pro ně zůstává abstraktním pojmem z rubriky „regionální zajímavosti“.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
