Putin tvrdí, že se nic neděje. Ukrajina mezitím prorazila střechu továrny na Sojuzy a Rusku znovu dochází benzin

Ukrajina zasáhla dvěma řízenými střelami Flamingo Raketové kosmické centrum Progress v Samaře. Zpočátku se podle záběrů z místa jen odhadovalo, co přesně dostalo ránu. Teď máme snímky ve vysokém rozlišení a je to jasné: jedna střela prorazila střechu, druhá dopadla kousek vedle.

Zasažena byla budova 106A, kde se instalovala palubní elektrická zařízení, řídicí systémy, kabelové svazky a přístrojové sekce raket. Vedlejší budova 106 slouží ke konečné montáži. A tady je ta pointa: Progress je jediné místo v Rusku, kde se skládají nosné rakety Sojuz-2 - tedy ty, kterými Rusko vynáší vojenské průzkumné a naváděcí družice a taky nový projekt Rosvet, ruskou odpověď na Starlink.

Žádná plnohodnotná alternativa neexistuje. Uvnitř budov byly čisté prostory a citlivá technologie, což je přesně ten typ vybavení, který se po zásahu střelou nedá jen tak zamést a zprovoznit. Rusko bude potřebovat měsíce plného nasazení, aby dalo halu do stavu, kdy v ní půjde znovu skládat rakety. A to za předpokladu, že tam Ukrajina mezitím nepošle další Flamingo. Vynikající práce.

Ke dvěma skladům Wildberries zasaženým tentýž den na jižním okraji Moskvy dorazily satelitní snímky. Ten druhý, menší objekt, ze kterého toho moc nezbylo, potvrzuje, že šlo o povedený zásah.

A Putin konečně prolomil mlčení. Cituji volně: statistika ukazuje skromnou, ale pozitivní ekonomickou dynamiku. Na tempo růstu působí řada faktorů včetně vnějšího tlaku a „teroristických útoků na průmyslové objekty a infrastrukturu“. A pak to hlavní: „Takové útoky nemají, neměly a nemohou mít kritické následky, ale rozhodně nám škodí. To je zřejmé. Chápeme to, vidíme to a víme to.“

Takže Putin poprvé veřejně přiznal, že Ukrajina pálí rafinérie a distribuční centra. Zároveň ale svým lidem slibuje nulový reálný dopad na ekonomiku. Dvacet zničených distribučních center, rafinérská kapacita na úrovni roku 2001 a benzin dostupný na necelé třetině pump. Ale kritické následky žádné. Tak určitě.

Hodně lidí se ptá, co bude následovat jako terč pro ukrajinské střely, až dojdou sklady Wildberries. Těch velkých distribučních center totiž už moc nezbývá. Právě to naznačil minulý týden. Na jižním okraji Moskvy zasáhl ukrajinský dron potravinářský závod Alma, největšího ruského výrobce kávy a surovin pro prodejní automaty. Záběry z ruské reportáže ukazují hořící provoz.

Tady je namístě se na chvíli zastavit. Je v pořádku, aby Ukrajina začala cílit na potravinářské závody a dělat vlastně to samé, co jsme na INFO.CZ odsuzovali v případě Ruska? 

Odpověď zní: Ukrajina by to s radostí nedělala, kdyby Rusko přistoupilo třeba na nějaké příměří ohledně potravinářských provozů. Jenže Rusko namísto toho čtyři a půl roku ukrajinské potravinářství systematicky ničí.

Příklady: Letos v červnu ruský dron vyhodil do povětří továrnu na kojeneckou výživu. Ve stejném období zničila ruská raketa sklad krmiva pro domácí zvířata. Ruské řízené pumy zasáhly největší ukrajinskou drůbežárnu se škodami ve stovkách milionů dolarů. V říjnu 2025 zabil ruský dronový útok 13 tisíc prasat. A minulý týden Rusko raketou zničilo sklad Světové zdravotnické organizace v Dnipru – tedy zdravotnický materiál a humanitární pomoc.

Ukrajina se po čtyřech letech dostává do bodu, kdy začíná s Rusy zacházet tak, jak Rusové celou dobu zacházejí s ní. Přitom se pořád snaží minimalizovat civilní oběti. Ale bránit se musí. A tohle dost možná bude další kapitola. Bohužel.

Michail Chodorkovskij, který kdysi řídil největší ruskou ropnou společnost, sepsal analýzu toho, co ukrajinské údery s rafinériemi doopravdy dělají. A je to materiál přesně do naší pozitivní rubriky ruských neúspěchů – udělá nám škodolibou radost.

Na Západě se pořád vede debata, jestli tažení proti rafinériím funguje, nebo jestli si Rusko škody prostě opraví. Fronty na benzin napříč Ruskem naznačují jednu odpověď a to, co se děje uvnitř závodů, ji potvrzuje. 

Skutečná oprava provozu, do kterého dopadly desítky až stovky kilogramů výbušnin, znamená odstavit ho a vyměnit poškozené jednotky. Rusko dělá pravý opak – zastavuje údržbu, aby z rafinérií vymáčklo víc paliva, a nahrazuje kvalitní benzin podřadným palivem, které ničí motory.

A teď možná to nejzajímavější. Každý požár kolem rafinérské jednotky snižuje její konstrukční pevnost, tedy schopnost unést zatížení, tlak a teplotu. Změřit tuhle ztrátu by znamenalo jednotky odstavit a udělat pořádné zkoušky. Jenže nikdo je neodstavuje, takže nikdo v Rusku vlastně netuší, v jakém stavu ty rafinérie doopravdy jsou. Žádný odborník nedokáže říct, který zásah bude ten poslední. Záplaty na záplatách na záplatách – dokud to jednoho dne prostě nepovolí.

Ukrajina evidentně hodlá pokračovat, dokud ten den nepřijde.

Mezitím běží obvyklý ukrajinský tlak. Ukrajinské drony zamířily na rafinérii v Ufě, jednu ze tří hlavních v Baškortostánu. K dispozici je jediné video ukazující požár v dálce. Předchozí zásah přišel před dvěma měsíci, předtím byla rafinérie zasažena jen jednou. Jak již bylo řečeno, dá se čekat, že drony se budou vracet. Držíme palce.

Výsledky ukrajinské kampaně vlastně mluví samy za sebe. Ruská rafinérská kapacita se od začátku roku propadá jako nikdy. Rusko dlouhodobě zpracovávalo mezi pěti a šesti miliony barelů denně. Od března každý měsíc míň a míň, jak další rafinérie končí mimo provoz. Naposledy Rusko zpracovávalo za celý měsíc jen 3,6 milionu barelů denně v roce 2001.

Ukrajina posunula ruský rafinérský průmysl dronovými útoky o pětadvacet let zpátky.

Nedostatek je zpátky a je horší než předtím. Benzin je aktuálně k dostání jen na 28 procentech ruských čerpacích stanic. Před dvěma měsíci to bylo zlé, pak se to zdánlivě zlepšilo – což mohlo být tím, že Rusko uvolnilo své strategické rezervy.

Jenže to se dá udělat jednou. Kolik rezerv rafinovaných produktů Rusku ještě zbývá, nevíme, ale dá se předpokládat, že prakticky žádné. Putin jen odsouval problém.

Nejnovější mapa agentury Reuters ukazuje regiony s vážnými omezeními paliva červeně a ty s částečnými žlutě. Za poslední dva týdny se situace znatelně zhoršila.

A takhle to vypadá z pohledu obyčejné Rusky, která zoufale objíždí město a hledá benzin: pět čerpacích stanic za sebou, ani na jedné nic. Zbývá jí deset litrů a je ochotná koupit palivo i od překupníků. Sama pak řekne přesně to, co je jádrem věci – že si nikdy nedokázala představit, že by v moderní, civilizované a technologicky vyspělé společnosti mohl nastat nedostatek benzinu. A ptá se, co je potřeba udělat, aby se všechno vrátilo do normálu.

No, ukončit válku. Odejít z Ukrajiny a být normální země. Jenže to Putin svým lidem nedovolí.

Tenhle klip stojí za to. Ruský propagandistický reportér vybočil ze scénáře a přepadl ministra energetiky otázkou, co se to vlastně děje s benzinovou krizí. Ptát se na tohle v ruské televizi chce odvahu, ale spíše to bylo zadání... Kdo ví.

Ministr energetiky Ruské federace odpověděl, že on osobně jezdí autem na naftu. Konec odpovědi.

Což je vlastně dokonalá ilustrace celé situace. Proč asi ministr energetiky nejezdí na benzin? Protože nafty je na moskevských pumpách dost. Muž, který má řešit krizi s benzinem, si problém elegantně vyřešil tím, že benzin nepotřebuje.

Moskevské čerpací stanice znovu zavedly limity na nákup paliva. Rosněft nasadil strop 30 litrů na jedno tankování na všech svých pumpách po celé zemi. Příděly se tak vrátily do obou největších ruských měst a fronty na benzin jsou zpátky v Moskvě i Petrohradu.

Situace vypadala nejhůř zhruba před dvěma měsíci, pak se zdálo, že se lepší. Teď je horší. Mnohem horší. A mluví o tom celé Rusko – ruské sociální sítě jsou plné fotek a videí z front.

Jedno z nich ukazuje muže, který tlačí prázdné auto k čerpací stanici. V okně má nálepku označující vozidlo pro osobu se zdravotním postižením. Informace, které se mi nepodařilo ověřit, tvrdí, že kdo veze v autě zdravotně postiženého člena rodiny, může frontu přeskočit a natankovat přednostně.

A samozřejmě, kde je nedostatek, tam jsou rvačky. Rusové se u pump znovu perou – typicky o to, kdo koho předběhl ve frontě. Tenhle týden koluje po sítích skoro tříminutové video jedné takové výměny názorů. K popukání.

Zatímco v Moskvě řeší fronty, na Krymu jsou o několik pater níž. Poloostrov je bez elektřiny, bez tekoucí vody, bez internetu a dochází tam jídlo. Nejvýmluvnější svědectví přišlo od obyvatele Jalty, který na rozdíl od mnohých neodchází. Nejspíš byl před rokem 2014 Ukrajinec a nejspíš tam prožil celý život. Nemá kam jít, tak zůstává.

Omlouvá se, že se dlouho neozval – je bez elektřiny 26 dní a natočit jedno video znamenalo nejdřív vyřešit, kde nabít baterii. Pak popisuje, jak to na jaltské promenádě vypadalo za ukrajinských časů: ve čtyři ráno si lidé chodili zabírat místa, v šest už žádná nebyla, v osm se člověk mezi lehátky, podložkami a ručníky nedostal k vodě, aniž by někomu šlápl na hlavu. Během sezóny byl obsazený každý byt, pokoj, garáž, sklep i podkroví. Sehnat ubytování bylo extrémně těžké. Dneska? Prázdno. A byty, které si po roce 2014 zabrali Rusové, se prý nedají prodat. Za žádnou cenu.

Zbytek jeho popisu je věcný výčet toho, co všechno chybí. Benzin prostě není, ať vám kdokoliv posílá jakékoliv video z čerpací stanice – palivo tam není, tečka. Vodu je taky těžké sehnat. Generátory nejedou věčně, potřebují dotankovat, a proto v obchodech nefungují lednice. Sehnat jídlo je velmi obtížné, džusy a limonády taky. A pak přidá detail, který to celé shrnuje: „Ani svíčky se skoro nedají sehnat.“

Ruská státní rozvojová banka VEB vyhodila svého hlavního ekonoma za to, že řekl nahlas, jak na tom Rusko je. Andrej Klepač, jeden z nejvýznamnějších ruských makroekonomů, pronesl své poznámky na finančním fóru už v květnu. Do ruských médií se ale dostaly až minulý týden – a hned nato letěl z funkce.

Co tedy tak strašného řekl? Že Rusko prohrává technologickou i ekonomickou soutěž ve světě. A nejen s Čínou a Spojenými státy, ale v některých ohledech dokonce i s Ukrajinou, což prý sám osobně přiznává nerad. Válku na vyčerpání Rusko podle něj nevyhraje. Živí si iluzi, že se to na druhé (ukrajinské) straně zhroutí – jenže nezhroutilo se to a nezhroutí. Mezitím rostou vlastní náklady, podle veřejných průzkumů se zhoršuje zdravotnictví a vědecko-technologický sektor je značně podfinancovaný.

Celé to shrnul jednou větou: podle jeho názoru Rusko tuhle soutěž prohrává, ne vyhrává. A za to přišel o práci. V Rusku vás za vyslovení pravdy vyhodí, sledují, klidně i zavřou. Nebo pošlou na frontu, kde už si na nic stěžovat nebudete.

Tohle se v okupovaných územích děje tisíckrát denně. Ukrajinští dronoví operátoři jsou nejlepší na světě a jejich zkušenosti i kapacity pořád rostou.

První video ukazuje FPV dron, který našel ruskou dílnu, vlétl dovnitř a zničil vozidlo uvnitř. Druhé je ještě lepší. Ukrajinský operátor našel ruskou dronovou dílnu, vlétl dovnitř a chvíli se rozhlížel, kde přesně by bylo nejvýhodnější odpálit nálož. Pak si všiml regálu plného ruských FPV dronů. Regál přestal existovat.

Jedinou výhodou, kterou Rusko má, jsou počty – víc lidí – a technologie balistických raket. Snad už brzy Ukrajina s evropskými státy dokončí projekt protirakety na tyto ruské střely.

Sečteno a podtrženo: Ukrajinská Flaminga prorazila střechu jediné ruské továrny, kde se skládají rakety Sojuz, a oprava potrvá měsíce. Rafinérský průmysl je na úrovni roku 2001, benzin je jen na 28 procentech pump, příděly se vrátily do Moskvy i Petrohradu a ministr energetiky vysvětlil, že on jezdí na naftu. 

Chodorkovskij popsal, že ruské rafinérie drží pohromadě na záplatách a nikdo netuší, kdy povolí. Hlavní ekonom státní banky přišel o místo za to, že řekl pravdu. A Putin lidem vzkázal, že to všechno nemá a nemůže mít kritické následky. Je třeba vydržet. Sláva Ukrajině!

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy, aby vám neutekly třeba i tyto týdenní přehledy ruského zmaru, které budou vycházet až do konce války. Díky!