Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc se odvolal proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci, který v červnu zprostil vyškovského soudce Pavla Vrchu kárné žaloby za masivní nahlížení do soudní databáze. Podle Tejce jde totiž o „systémově nebezpečné rozhodnutí“, které by na soudech legitimizovalo neoprávněné šmírování.
Případ soudce Okresního soudu ve Vyškově Pavla Vrchy, který měl podle ministerstva spravedlnosti neoprávněně nahlížet ve stovkách případů do neveřejné soudní databáze, projedná odvolací kárný senát Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc totiž nesouhlasí se zprošťujícím rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci a podal proti němu odvolání.
Podle Tejce by přijetí názoru olomouckého kárného senátu znamenalo systémově nebezpečný precedent – soudci by mohli podle ministra neoprávněné šmírování v soudních databázích následně vždy odůvodnit studijním či pracovním zájmem.
V případu soudce Vrchy totiž olomoucký kárný senát akceptoval jeho obhajobu, že vstupoval do stovek spisů svých kolegů ze studijních účelů, aniž by ovšem ověřoval, že tomu tak skutečně bylo.
Problém by podle kárného senátu nastal až tehdy, pokud by takto zjištěné informace soudce Vrcha neoprávněně použil, což ministerstvo neprokázalo.
Soudce Vrcha přitom nahlížel ve většině případů do dokumentů administrativní povahy, které podle ministra jen stěží mohou sloužit ke studiu právní otázky nebo k výkonu rozhodovací činnosti soudce. Stejně tak není možné podle Tejce akceptovat, aby soudce nahlížel do interních databází s vysvětlením, že kontroluje práci svých asistentů, popřípadě v souvislosti se sporem s vedením soudu.
„Pokud by byl tento právní názor přijat, došlo by k zásadnímu vyprázdnění pravidel pro přístup soudců k neveřejným soudním dokumentům. Prakticky každý soudce by mohl nahlížet do jakéhokoli spisu a dodatečně tvrdit obecný pracovní, studijní nebo organizační zájem. Kárná odpovědnost by nastupovala až tehdy, pokud by se podařilo prokázat další zneužití získaných informací,“ uvádí ministr Tejc v odůvodnění odvolání. To projedná odvolací kárný senát Nejvyššího soudu.
Spor o asistentku
Případ soudce vyškovského soudu Pavla Vrchy je přitom v mnoha ohledech specifický. Vrcha na vyškovský soud, kde již tou dobou soudila jeho manželka, odešel po neshodách z Nejvyššího soudu. A po nějaké době se rozhádal i ve Vyškově – konkrétně s místopředsedou soudu Alešem Vylamem.
S ním Vrcha sdílel asistentku, ale v průběhu času nabyl dojmu, že se věnuje více Vylamovi než jemu. A aby si to ověřil, začal zjišťovat v justiční databázi, co a kdy asistentka konkrétně dělá.
Když mu pak byla asistentka vedením soudu odebrána, bránil se Vrcha – neúspěšně – správní žalobou. V průběhu řízení ve svých podáních psal o bossingu vedení soudu nebo tvrdil, že asistentka za místopředsedu dělá všechnu práci. Dokonce mu nebylo proti mysli uvést, že je mezi nimi i jiný než pracovní vztah. Některá z podání pak i s osobními údaji zveřejnil na svém webu. To bylo důvodem pro vedení soudu, aby si na Vrchu stěžovalo u nadřízených soudů i na ministerstvu spravedlnosti. Což nakonec vedlo i ke kárné žalobě.
Střet Vrchy a vedení vyškovského soudu neskončil u správního řízení a podnětů na vyšší soudy a ministerstvo. Vrcha podal kvůli odebrání asistentky i trestní oznámení. Nejprve jen na místopředsedu Vylama, později i na úředníky samotného ministerstva, kteří byli podle něho nečinní ohledně jeho stížností na vedení soudu. Trestní oznámení nakonec podal i místopředseda Vylam na Vrchu.
Komplikace i pro manželku
Spor loni ovlivnil i výběr nového předsedy vyškovského soudu. O funkci se totiž přihlásila mezi jinými také Vrchova manželka. Pro účely výběrového řízení vypracoval místopředseda Vylam její hodnocení, přičemž u paní Vrchové se nezdržel poznámek, že se nedistancovala od jednání svého manžela.
Další fází tohoto sporu je údajné zneužití kamerového systému na soudu. Podle Vrchy mělo dojít k nezákonné kontrole docházky jeho a manželky. Krajský soud v Brně věc prověřil a pochybení neshledal, podle Úřadu na ochranu osobních údajů není důvod se případem dále zabývat a jako nepřípustnou odmítl stížnost Vrchy na konci května také Ústavní soud.
Na konci července a začátkem srpna pak Vrcha podal na vedení soudu žaloby pro údajný bossing, diskriminaci a za to, že měl být neoprávněně s manželkou sledován kamerovým systémem a kontrolován justiční stráží.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
