KOMENTÁŘ MARKA KERLESE I Českobudějovický pivovar Samson se pochlubil tím, že opět po roce získal čtyři ocenění ve světové pivní soutěži. Tím ale zároveň potvrdil svou naprosto výjimečnost. Zřejmě totiž neexistuje jiný pivovar, který by za své pivo dostával světové medaile a přitom už 35 let prodělával každý rok desítky milionů korun.
Na světové pivní soutěže (je jich hodně) mají pochopitelně různí pivovarníci různé názory (podobně jako na domácí klání tohoto druhu). Faktem ovšem zůstává, že ve světové soutěži World Beer Awards se budějovickému Samsonu dlouhodobě daří.
Letos na svých stránkách prezentuje hned devět cen z této soutěže, ve které uspěl i v minulých letech. Navíc získal i řadu jiných ocenění na jiných soutěžích, včetně ceny za nejlepší „desítku“ v soutěži České pivo 2025.
Budějovický Samson, jehož vlastníkem je největší světová pivovarnická skupina AB InBev, patří k těm pivovarům, které se velmi aktivně hlásí do pivních degustačních soutěží a prezentují pak své úspěchy.
Pravdou navíc zůstává, že i mnozí Budějovičáci, mezi které se řadím, si pochvalují výrazně zlepšenou kvalitu Samsonu, který byl za socialismu v Budějovicích považován za jakési pivo druhé kategorie po Budějovickém Budvaru.
Samson ale v posledních letech silně investoval do technologie výroby i do hospod, otevřel restauraci u řeky Malše, dostal se dokonce do provozovny na kultovní jihočeské hoře Kleti.
Podle posledních zpráv navíc ve snaze ještě zlepšit kvalitu piva investuje i do vlastní laboratoře.
Neziskový pivovar
Zbývá tedy jen jediná otázka: proč tak úspěšný pivovar (podle počtu medailí) vůbec nic nevydělává a je trvale ve ztrátě? I když to možná někomu přijde neuvěřitelné, od roku 1991, kdy byl v rámci skupiny Jihočeské pivovary privatizován, neměl Samson ani korunu zisku. Ale doslova ani korunu.
Po privatizaci ho vlastnili různí podnikatelé, včetně například Františka Chvalovského nebo Františka Savova, přičemž ale místo rozšiřování výstavu pivovar sloužil spíše k zástavám a finančním spekulacím. Tenhle druhu podnikání Samson v roce 2014 dovedl takřka k půlmiliardové kumulované ztrátě.
A v takovém stavu ho ve stejném roce koupila největší pivovarnická skupina na světě, která se po několika fúzích dnes jmenuje AB InBev a soudí se s druhým budějovickém pivovarem, Budějovickým Budvarem, už 120 let o právo na využívání značky Budweiser.
Proto se také od počátku v Budějovicích spekulovalo o tom, že AB InBev (dříve Anheuser Busch) se touto cestou hodlá dostat k ochranným známkám, které jsou předmětem sporu. Původně se totiž o značku Budweiser soudili s Anheuserem Buschem oba budějovické pivovary. Detailně je to popsáno zde.
Jenže koupí Samsonu AB InBev spor nevyřešil ani nemohl vyřešit. A kupující to určitě dobře věděl. Ochranné známky Budweiser (v různých podobách) jsou totiž něco zcela jiného než ochranné označení místa původu „budějovický/budweiser“.
Není Budweiser jako budweiser
Ochrannou známku Budweiser může v Česku a ve většině států Evropy používat pro své pivo výhradně Budějovický Budvar, nikdo jiný. Ti, kdo vyrábějí pivo v Budějovicích a dodržují přitom určitý technologický postup a výběr surovin, však mohou na etiketě uvádět pod názvem (značkou) piva menším písmem i zeměpisné označení místa původu, což je v tom případě slovo „budějovický“ ve všech jazykových mutacích (včetně německého budweiser).
Jinými slovy: ochranná známka Budweiser je v Česku a ve většině Evropy soudně vyhrazena pouze pro Budějovický Budvar, zatímco zeměpisné označení „budějovický či budweiser“ může samozřejmě používat i Samson. Což ale paradoxně nedělá.
Proč tedy ale AB InBev druhý budějovický pivovar kupoval? To je záhada, který se v Budějovicích stále hodně řeší hned z několika různých důvodů.
Někteří odborníci, třeba bývalý ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček, spekulují o tom, že AB-InBev koupil Samson kvůli tomu, aby si pojistil oba velké budějovické pivovary pro případ, kdyby se stát nakonec přece jen rozhodl prodat Budějovický Budvar. Tento plán spojení obou pivovarů při případném prodeji Budvaru byl podle Bočka některými politiky a lobbisty vymyšlen už v devadesátých letech.
Jenže i kdyby se skutečně chystal podobný scénář, největší světový pivovarník se v Samsonu chová tak, jak to jen málokdo předpokládal.
Ztráta nevadí?
Na jednu stranu AB InBev investoval do pivovaru za 12 let přes půl miliardy korun (a je to znát na obnově technologií i vizuálním stavu Samsonu), na druhou stranu se ale tyto investice prakticky nijak neprojevily na růstu výstavu ani snížení dlouhodobé ztráty.
A zdá se, že to vlastníkovi Samsonu vůbec nevadí. V roce 2016 pivovar prodal 83 000 hl piva, tedy prakticky stejně jako v roce 2024 (poslední zveřejněné výsledky). A takový výstav je na pivovar, který v roce 1990 vyráběl až 400 000 hl, až nápadně malý.
Tržby sice vzrostly na předloňských 128 milionů korun (o rok dříve to bylo 106 milionů), pivovar ale stále hospodaří s hlubokou provozní ztrátou.
V roce 2024 prodělal při takřka 130milionových tržbách celkem 93,6 milionu (o rok dříve to bylo 96,7 milionu). To pro představu znamená, jako kdyby hospodský prodal hostům jídlo a pití třeba za 100 000 korun, a nejen, že by o celou tržbu přišel, ale ještě musel k udržení chodu hospody dodat 80 000 ze svého.
A i když se to nezdá možné, takhle by to s mírnými výkyvy pokračovalo každý týden, každý měsíc, rok, desítky let. Samson ani v jediném roce své polistopadové existence neskončil jinak než s hlubokou ztrátou.
Jaký je záměr AB InBev?
To by bylo možná pochopitelné, když pivovar vlastnili podnikatelé, kteří jeho prostřednictvím jen spekulovali. Ovšem dnes je jeho vlastníkem největší a nejbohatší pivovarnická skupina na světě.
A ta se navzdory dnešní tvrdé konkurenci zjevně rozhodla, že na rozdíl od jiných svých pivovarů udělá ze Samsonu podnik, u kterého není vůbec důležitý zisk ani výstav.
Od roku 2016 do roku 2024 Samson vykazuje každý rok při prakticky konstantním výstavu ztrátu mezi 80 a 97 miliony korun. A mateřské firmě to, jak se zdá, vůbec nevadí.
V každé výroční zprávě garantuje další rozvoj pivovaru i za takto ztrátového podnikání. Nejde o to, že by Samson dlužil někomu ze svých dodavatelů, dluží jen své mateřské firmě.
V Budějovicích se přitom mezi lidmi často hovoří o tom, že pro „Američany“, jak je obecně přes svou současnou brazilsko-belgicko-americkou strukturu vnímán AB-InBev, jsou stamilionové ztráty Samsonu jen kapkou v moři. Buď vůbec takové „drobné“ neřeší, nebo si ztrátu prostě nějak výhodně zaúčtují v rámci koncernu.
Jenže ti, kdo někdy přišli do styku s vrcholovými manažery AB InBev, dnes z velké části brazilského původu, takovou rozhazovačnost rezolutně popírají. Největší světový výrobce piva rozhodně dnes není tím, kdo by chtěl vyhazovat peníze oknem. Právě naopak.
I časté domněnky, že si AB InBev jen umořuje své počáteční investice do Samsonu, se nezakládají na pravdě. Odpisy tvoří jen menší část vykázané ztráty, většinou jde o ztrátu provozní.
Stane se zázrak?
Samozřejmě se loni mohl stát nějaký zázrak (výsledky za rok 2025 nejsou ještě k dispozici) a Samson ztrátu rapidně snížil nebo zcela odstranil. Ovšem vzhledem k tomu, že v účetní závěrce za rok 2024 firma avizuje plán na zvýšení výstavu „jen“ na 85 000 hl při tržbách 131 milionů, je náhlý přechod ze ztráty do zisku takřka vyloučený.
Zatím ale každopádně AB InBev udržuje svůj českobudějovický pivovar ve stavu světově zřejmě naprosto výjimečném. Už 12 let investuje do zlepšení kvality piva, sbírá za to medaile na světových soutěžích, ovšem zároveň dovoluje Samsonu prodávat pivo takovou formou a za takovou cenu, které generuje jen obrovskou ztrátu.
Představme si, čistě teoreticky, že by takhle podnikal druhý budějovický pivovar, Budějovický Budvar. A stát jako vlastník by mu dovolil místo odvodu peněz do státní pokladny vytvářet 12 let jen ztráty, tvořící až 80 procent jeho tržeb. Dovede si to někdo představit? Co by na to řekli daňoví poplatnici?
Chování AB InBev směrem k Samsonu je o to záhadnější, že firma odmítá své výsledky dlouhodobě jakkoliv komentovat. A stále provozuje Samson prakticky jako neziskovou, respektive spíše hluboce ztrátovou organizaci, u níž jsou důležitější medaile z degustačních soutěží než vytváření nějakého zisku.
Proto v Budějovicích sílí spekulace, že v pozadí toho, proč AB InBev podniká tímto způsobem, je skutečně nějaký dlouhodobý, běžným obyvatelům Česka neznámý plán na převzetí Budějovického Budvaru a jeho spojení se Samsonem.
Jak dlouho to potrvá?
Možná se AB InBev snaží prostřednictvím Samsonu ukázat, že i kdyby vlastnil Budějovický Budvar, výroba piva by v jihočeské metropoli pokračovala, byt třeba pod jinou značkou.
To jsou ale všechno jen spekulace. Faktem zůstává, že dosavadní chování největší pivovarnické skupiny v Českých Budějovicích má přes své podivnosti i značná pozitiva.
Značně vylepšený Samson se svou chutí totiž prakticky nekonkuruje Budvaru, ale k potěše jihočeských pivních patriotů spíše některým značkám Plzeňského Prazdroje. Zvlášť na venkově.
Historický pivovar je navíc dokonale rekonstruovaný, pořádají s v něm prohlídky a hudební vystoupení. Podnik i přes své hospodaření sponzoruje i sport a kulturu. A má, což mohu potvrdit, ve městě své skalní příznivce stejně jako Budějovický Budvar.
Sečteno a podtrženo, pro Budějovice není vůbec špatné, že se největší výrobce piva na světě z nějakých důvodů rozhodl provozovat zde pivovar nikoliv pro zisk, ale pro medaile. Otázkou je, jak dlouho to ještě potrvá.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
