KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Způsob, jakým se americká značka piva Budweiser dostala na evropský trh, svědčí o tom, že Trumpova teze o Americe zneužívané Evropou je poněkud zavádějící. Svou válečnou a jinou pomoc totiž dokázali Američané vždy obchodně využít. A zřejmě to dokáží i dnes.
Americký prezident Donald Trump se při svém projevu v Kongresu znovu snažil udělat ze Spojených států zemi, která byla dlouhodobě ekonomicky i vojensky zneužívaná. Proto je údajně nutné vůči většině obchodních partnerů, včetně Evropské unie, zavést vysoká cla. A za vojenskou pomoc Ukrajině musejí podle Trumpa Američané také dostat adekvátní náhradu.
Jenže spor o světoznámou značku Budweiser, která je bez nadsázky jedním ze symbolů Ameriky, ukazuje tuhle Trumpovu deklarovanou ublíženost v trochu jiném světle. Je v něm minimálně podezření ze zneužití a využití války (ze strany Američanů), stejně jako porušování uzavřených dohod a řada dalších praktik, vůči kterým se nyní současná americká administrativa tak vymezuje.
Příběh sporu o značku Budweiser (v překladu „Budějovický“) začal tím, že si německý imigrant C. Conrad přihlásil v roce 1878 u amerického patentového úřadu značku Budweiser Lager Bier. V té době byla totiž ve Spojených státech (zejména mezi německými imigranty) po evropských pivech velká poptávka a pivo z Budějovic (Budweiser) patřilo k těm vůbec neznámějším a nejoblíbenějším. A Conrad se svým pozdějším společníkem Anheuserem Buschem dobře rozpoznal marketingový potenciál této značky.
V roce 1878, kdy byla značka Budweiser přihlášena u amerického patentového úřadu, byl evropský systém registrace značek na rozdíl od toho amerického ještě v plenkách. Evropské i české pivovary používaly na etiketách jméno výrobce společně z označením původu piva. A tak se prodávalo pivo z Měcholup (německy Michelob), stejně jako z Budějovic (Budweiser). To značilo i specifický způsob výroby a využití místních surovin.
Začátek sporu
Českobudějovičtí pivovarníci si toho, že někdo používá označení místa původu budějovického piva jako registrovanou známku, všimli výrazněji až v roce 1907, kdy si jí na sebe nechal zaregistrovat pivovar Anheuser Busch.
V té době používaly zcela v souladu s tehdejší normou označení Budweiser pro své druhy piva jak Budějovický měšťanský pivovar, založený v roce 1795 převážně německými právovárečníky, tak Český akciový pivovar (dnešní Budějovický Budvar), založený o 100 let později.
Oba budějovické pivovary se z pochopitelných důvodů ohradily proti tomu, aby se v USA prodávalo pod značkou Budweiser pivo, které s Českými Budějovicemi a jejich pivní tradicí nemá vůbec nic společného. A také chutná zcela jinak.
Američtí vyjednavači dosáhli nové, pro ně výhodnější podmínky v roce 1939, pouhý týden před okupací našich zemí Hitlerem.
Zástupci obou pivovarů proto pohrozili Anheuseru Buschovi žalobami, nakonec se s ním ale dohodli na určitém kompromisu. Za odškodné uznali v separátních dohodách platnost americké registrace značky Budweiser Lager Bier, zároveň si ale vyhradili právo, že mohou nadále vyvážet pravé budějovické pivo (Budweiser Original) kamkoliv, včetně USA.
Komu se zdá tato dohoda „šalamounská“, je třeba připomenout, že tehdejší mezinárodní trh s pivem se svým objemem vůbec nedá srovnávat s tím dnešním. Objemy vývozu byly minimální, stejně jako škody způsobené možnou záměnou názvu piva.
Po konci prohibice v USA dodával Český akciový pivovar (dnešní Budvar) do Spojených států své pivo po značkou (mezitím už registrovanou) „Imported Original Bohemian Budweiser Beer from Budweis City“. A vedle toho se v zemi prodával i americký „Budweiser“.
Změna dohody
Jenže globální pivní trh se začal rychle měnit. A Anheuser Busch, který se stal mezitím americkou pivovarnickou jedničkou, se s dohodou, uzavřenou v roce 1907, nechtěl smířit. V letech v letech 1937 a 1938, tedy v době strachu z expanze hitlerovského Německa, se vydali zástupci koncernu dvakrát do Budějovic, aby dohodu změnili.
„August Zátka, předseda představenstva Českého akciového pivovaru, je tehdy vyhodil, nechtěl s Američany jednat,“ popisuje pro INFO.CZ na základě dostupných archivních materiálů Ivo Hajn, historik a bývalý archivář Budějovického Budvaru. Jenže zástupci Anheusera Busche se znovu vrátili do Budějovic v roce 1939, a to pouhý týden (!) před tím, než byl celý zbytek Česka obsazen Hitlerem.
V těchto vyhrocených předválečných podmínkách, které někteří historici označují jako podmínky nátlaku, dosáhli američtí vyjednavači pro ně nové, mnohem výhodnější dohody: Američané si pro „svou“ značku Budweiser ponechají celý americký trh (od Panamy na sever) a oba budějovické pivovary tam pod touto značkou nebudou smět vyvážet. Naproti tomu Anheuser Busch se zavázal k tomu, že nevstoupí se svým Budweiserem na evropský trh.
Proč tuto, pro něj velmi nevýhodnou dohodu, Český akciový pivovar (Budvar) se svým americkým konkurentem uzavřel, zůstává dodnes předmětem různých dohadů.
Ivo Hajn mluví o možném zneužití složité mezinárodní situace tehdejšího Československa k obchodnímu tlaku. Američané měli údajně vyhrožovat například zabavením zboží v přístavech a podobnými opatřeními, pokud by česká strana k navrhované dohodě nepřistoupila.
Po válce je všechno jinak
Anheuser Busch přitom ve stejné době uzavřel podobnou dohodu s druhým z místních větších pivovarů, Budějovickým měšťanským pivovarem, a i tady se nabízí určitá spekulace o zneužití předválečných podmínek. Měštanský pivovar (v němž dnes sídlí Samson) prošel za války arizací a majetek některých jeho vlastníků, německy mluvících Židů, byl konfiskován.
Ať už ale byly okolnosti uzavřených předválečných dohod o rozdělení trhů jakékoliv, jedna věc je jistá. Pokud by dohody, které mimochodem nebyly nikdy zrušeny, platily i po válce, neměl by „americký“ Budweiser v Evropě co dělat. Jenže i tuhle smlouvu se americkému koncernu podařilo nabourat. A to opět způsobem, který svědčí o unikátní schopnosti amerických firem využít válku k obchodu.
Kdyby Američané dodržovali dohodu uzavřenou v roce 1939, do Evropy by se svým Budweiserem vůbec neměli expandovat.
Když se americká armáda vylodila v Evropě a začala osvobozovat západní a jižní státy, brala si s sebou pochopitelně své vlastní zásoby, včetně piva. A to platilo i pro americké vojenské základny, vznikající na evropském kontinentu. Na prodej vlastního piva na základnách mají Američané plné právo, a to bez ohledu na to, zda se třeba v zemi, kde se základna nachází, konkrétní pivní značka prodávat nesmí.
„Jenže pivo ze základen se pochopitelně dostávalo ven a prodávalo se v době všeobecného nedostatku i mimo vojenská zařízení. To byl zejména případ Itálie,“ řekl INFO.CZ bývalý dlouholetý ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.
Toho podle něj americký gigant využil a začal argumentovat tím, že Budvar v Itálii značku svou Budweiser prakticky nevyužívá, nevyváží tam, a proto by měl mít výhradní právo na prodej americký Budweiser. A touto argumentací se mu skutečně podařilo dosáhnout toho, že italské soud registrovaly ochrannou známku Američanům.
Budějovice hvězdou Super Bowlu
Podobně se Anheuser Busch, ze kterého se po fúzi stal v roce 2008 nadnárodní belgicko-brazilsko-americký koncern AB-InBEV a světová pivovarnická jednička, snažil vlámat i do dalších evropských států. Například v Británii se tak smí prodávat společně americký Budweiser i český Budweiser Original.
Ve většině dalších evropských zemí má ale navrch Budějovický Budvar. Ten celosvětově vyhrál 70 % soudních sporů se svým, původně americkým konkurentem. To ale nic nemění na tom, že kdyby Američané dodržovali beze zbytku dohodu uzavřenou v roce 1939, do Evropy by vůbec neměli expandovat.
Hned několik věcí je ale z českého pohledu na celém sporu pozitivních. Za prvé jde o reklamu českého piva obecně. Například známá britská organizace za záchranu pravého piva CAMRA dlouhodobě používá příklad obchodní války Budvaru a AB-InBEV jako symbol boje tradiční pivní kultury a poctivých pivovarnických postupů s pivní globalizací.
Vyvalte sudy: Česká pivní kultura je součástí národního kulturního dědictví, poslední krok do UNESCO
Spor také udělal ze značky Budweiser vůbec nejznámější českou značku na světě. Mnoho Američanů možná netuší, kde leží Praha, nezná auta Škoda ani Plzeňský Prazdroj. Ovšem značku Budweiser, označovanou výrobcem za krále americký piv, zná úplně každý. Byť si jí jen málokdo bohužel spojuje s jihočeskou metropolí.
A platí to na celém světě. Mimo jiné i kvůli tomu, že značky Bud a Budweiser jsou už celá desetiletí jedním z hlavních sponzorů Světové fotbalové asociace (FIFA) a také finále ligy amerického fotbalu, takzvaného Super Bowlu, nejsledovanější sportovní události v Americe.
Letošní Super Bowl navštívil i americký prezident Donald Trump, zastánce protekcionistických opatření a teorií o tom, jak Evropa zneužívá Ameriku. Možná ani netuší, odkud se vzala značka, kterou mnoho Američanů považuje za tak americkou, že snad ani američtější být nemůže.
Přitom se jedná o ukradený název jednoho evropského města, v němž shodou náhod žije autor tohoto článku. Pokud to Donald Trump neví, měl by mu to některých z českých politiků při návštěvě v Bílém domě připomenout.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
