KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Vláda dnes konečně přijala novelu zákona, která definitivně ukončuje éru právního bezvládí v oblasti ukrajinských registračních značek. Po letech provizorií, výjimek a „přivírání očí“ se vracíme k něčemu, čemu se v civilizované Evropě říká právní stát. Pokud tu někdo žije, pracuje a využívá infrastrukturu, musí být dohledatelný. Tečka. Bez ohledu na to, zda má na kapotě trojzubec, nebo pěticípou hvězdu.
Zatímco v časech začátků ruského přepadení Ukrajiny v roce 2022 byla benevolence k technickému stavu aut a formalitám zcela namístě – lidé utíkali před bombami a řešit v tu chvíli technický průkaz bylo to poslední – v květnu 2026 už jsme v úplně jiné realitě. Tisíce zhusta drahých západních vozů s ukrajinskou značkou se staly neviditelnými pro radary, nepostižitelnými pro parkovací systémy a noční můrou pro pojišťovny. Dnešní rozhodnutí vlády není „protiukrajinské“, je to rozhodnutí pro racionální.
Každému stejným metrem
Nejzajímavější částí schválené novely není samotná povinnost registrace auta s ukrajinskou RZ v české evidenci – ta je v zákoně už nějaký pátek – ale brutální posílení vymahatelnosti. Dosud se policista na dálnici mohl na neevidované ukrajinské auto jen smutně dívat a vypsat pokutu, kterou nikdo nikdy nezaplatil. Tomu je konec.
Nové paragrafy dávají policii do ruky mocný nástroj, a sice možnost požadovat zaplacení kauce. Máte neevidované auto a nejste dohledatelní? Složíte na místě 10 až 30 tisíc korun. Nemáte? Policista vám nasadí botičku, auto odtáhne nebo – a to je novinka – jednoduše odejme tabulky registrační značky.
Je to drsné? Možná. Je to ale jediný způsob, jak zajistit, aby pravidla silničního provozu nebyla pro desetitisíce řidičů jen nezávazným doporučením. Stát konečně pochopil, že zákon bez sankce je jen cár papíru, kterým se můžete v zácpě na D1 nanejvýš ovívat.
Klíčový je také termín 1. ledna 2028, který novela vytyčuje jako konečnou hranici. Pravidlo je jasné: máte-li v Česku ochranu nebo pobyt nad 90 dní, máte šest měsíců na to, abyste auto přepsali na české značky. Pokud tu chcete trvale žít a jezdit, musíte se integrovat i do registru silničních vozidel.
Musíte také podstupovat stejné pravidelné technické a emisní kontroly (STK) a platit stejné pojistné jako pan Novák z Břeclavi. Neexistuje jediný racionální důvod, proč by měly po českých cestách trvale jezdit vozy v nejasném technickém stavu jen proto, že mají jinou barvu registrační tabulky. Tady ale lze tušit budoucí problém pro Ukrajince - člověk trochu kovaný v autech od pohledu pozná, že spousta aut s ukrajinskou RZ pochází z USA a nemůže tedy plnit eurounijní homologaci, ať už jde o požadavky na technický stav a příslušenství vozidla nebo na emise.
Ďábel je v detailu
Samozřejmě, čert leží v detailu. Stát teď musí zajistit, aby Evidence ukrajinských vozidel (§ 7k novely) nebyla dalším digitálním diletantismem, který v prvním týdnu provozu třikrát zkolabuje. Ministerstvo dopravy bude mít za úkol spolehlivě propojit obecní a další správní úřady evidující ukrajinská auta s hlídkami v terénu v reálném čase.
Pokud se to podaří, půjde o dílčí pozitivní krok Babišovy vlády a vítězství selského rozumu nad falešným sentimentem. Česko ukázalo, že umí pomoci, ale zároveň musí ukázat, že si nenechá dělat z vlastního území „divoký východ“, kde pravidla platí jen pro někoho.
I tak nám tu zbude spousta moldavských, tureckých, albánských, makedonských či srbských „pendlerů“ s vozidly podivuhodného stavu, na něž zůstane ruka zákona v praxi krátká.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
