Rafinérie hoří, sklady mizí a obilí končí na zemi. Ruský týden a účet za válku

Rafinérie v Syzrani vyrábí letecký kerosin pro ruská bojová letadla a Ukrajina ji zapaluje s železnou pravidelností. Tentokrát šlo o dvanáctý zásah v pořadí, předchozí přišel před měsícem. Objekt leží pouhých 800 kilometrů od hranic, takže dokud bude alespoň částečně fungovat, můžeme čekat, že se Ukrajinci budou vracet zhruba jednou měsíčně.

A teď to podstatné - výsledky celého tažení. Ruská rafinérská kapacita klesla na nejnižší úroveň za 24 let. Zatímco v posledních letech Rusko zpracovávalo mezi pěti a šesti miliony barelů denně, v červenci to bylo jen zhruba 3,5 milionu. Čtyřicetiprocentní propad. Putin dokázal vrátit svou zemi do roku 2002, což je úctyhodný výkon.

Tady leží vysvětlení všeho ostatního: proč chybí benzin a nafta, proč ceny letí nahoru a proč musí Rusko dovážet rafinované produkty z Indie, Kazachstánu, Běloruska a nově i z Maroka. Ano, ropná velmoc kupuje palivo v Maroku.

Bloomberg zveřejnil přehledný graf ukazující četnost ukrajinských úderů podle typu cíle - vývozní námořní terminály, ropovody, sklady ropy a rafinérie. A z toho grafu se dá vyčíst zajímavá politická historie.

Systematicky Ukrajina začala útočit v roce 2024. Pak ale útoky utichly, a to těsně před americkými volbami, aby ceny paliv zůstaly nízko a nekomplikovaly kampaň Kamaly Harrisové. Po volbách se údery obnovily. Následovala další čtyřměsíční pauza, protože Donald Trump měl s Ruskem nějakým způsobem uzavřít mírovou dohodu. To nevyšlo.

Takže jsme zpátky u masivních útoků a tohle je pro Rusko nová norma, dokud nepřistoupí na ukončení války. Dvakrát měli Rusové šanci využít pauzu. Dvakrát ji promarnili.

Další dva distribučních centra Wildberries lehla popelem - jedno ve Vladimirské oblasti, kde se s požárem potýkaly stovky hasičů, druhé v Krasném Boru. Máme k dispozici záběry okamžiku dopadu dronu i pohledy ze silnice, jak se sklad mění v kouř.

Každý takový zásah znamená pro ruskou ekonomiku stovky milionů dolarů ve zničeném zboží. A podle údajů z otevřených zdrojů přišla Wildberries už o 62 procent svých největších logistických center. Firma jich má napříč zemí přes dvě stě, ale ta menší slouží k rychlým dodávkám drobností - velké sklady, na kterých stojí celý systém, hoří jeden za druhým.

Odhaduje se, že přes 80 tisíc Rusů přišlo o práci v některém z těchto distribučních center. Rusko sice trpí hladem po pracovní síle, takže si tihle lidé práci najdou, ale rozvrat je to obrovský a spousta lidí kolem toho ekosystému míří do bankrotu.

Wildberries přišla s protiopatřením, které stojí za citaci. Od 3. srpna mají zaměstnanci zakázáno nosit do skladů chytré telefony - povoleny jsou pouze tlačítkové mobily bez fotoaparátu. Oficiální zdůvodnění: eliminace rizik.

Logika je zřejmá. Když to nikdo nenatočí, tak se to vlastně nestalo. Praktický výsledek bude ovšem takový, že zaměstnanci nechají telefony v autech na parkovišti. Až příště přiletí drony a začne evakuace, půjdou si prostě k autu, vytáhnou mobil a začnou natáčet požár odtamtud.

Nepomůže to vůbec ničemu. Ale Wildberries už moc dobrých možností nemá.

Vývozní terminál na zkapalněný ropný plyn v Tamani dostal další zásah a tentokrát to bylo pořádné. Zničeno bylo dvanáct zásobníků, každý o objemu pět tisíc tun. Celkově jde o množství paliva, které by naplnilo tisíc železničních cisteren. Požár pokryl přes 17 tisíc metrů čtverečních.

Otázka zní, proč Rusko tenhle terminál vůbec dál používá, když ho očividně nedokáže ubránit. Ukrajinské drony si to nad Černým mořem prostě obletí a ruská protivzdušná obrana nemá čas zareagovat. Odpověď je nejspíš prostá - vzhledem k tomu, v jakém stavu jsou terminály v Tuapse a Novorossijsku, možná je Taman tou nejlepší zbývající variantou, jak vůbec dostat energetické produkty ven.

Což je samo o sobě dost výmluvné vysvědčení.

Denys Štilerman, hlavní konstruktér Firepointu, řekl otevřeně, že jakmile skončí s Wildberries, přijde na řadu druhá velká distribuční platforma - Ozon. A Ozon to evidentně nebere na lehkou váhu.

Firma oznámila, že umožní obchodníkům odvézt si ze skladů to nejcennější zboží. Nejdražší položky se posílají na výdejní místa a prodejci si pro ně mohou přijet, pokud chtějí svoje zásoby zachránit.

Problém je, že tyhle sklady jsou obrovské a budovaly se desítky let. Rozebrat celý systém rychle a efektivně jednoduše nejde. Takže Ozon teď vede závod s časem proti dronům, které ještě ani nevzlétly.

Magyar Birds hlásí další postup operace Crimean Switch-off. Na samotném Krymu už zasáhli všechny elektrárny - poloostrov běží na generátorech. Takže se přesunuli na okupovaná území a systematicky vypínají proud tam. Celkem už mají na kontě 187 energetických cílů a u každého uvádí přesnou lokalitu. Mariupol, Doněck, Mariupol, Doněck.

Operace běží od 1. července a nezastavuje. Jakmile budou hotovi s okupovanými územími, otázka zní, kam ty drony poletí dál. Odpověď se nabízí sama: Rostov na Donu, Brjansk, Bělgorod, Kursk. Prostě všude, kde je v týlu nebo v podpůrné roli ruský voják.

A ano, dá se fungovat na generátorech. Jenže do generátoru potřebujete naftu nebo benzin. A jak jsme si právě řekli, s tím má Rusko drobný problém.

Ukrajina zasáhla další nákladní loď, plavidlo Nadezhda. Na videu je vidět, že dron mířil přímo do velína.

Azovské moře je v podstatě vyčištěné - nic tam nezbylo. Jenže do Novorossijsku pořád připlouvají komerční lodě, které se snaží něco naložit nebo vyložit. A Ukrajina je bude ničit dál.

Vzkaz je jednoduchý: dokud Rusko nesouhlasí s ukončením války, nebude moci svobodně vyvážet ani dovážet. Tečka.

A na závěr to nejhorší, co může Rusko čekat. Kvůli ceně nafty, která se ztrojnásobila až zčtyřnásobila - pokud ji vůbec seženete - čelí Rusko na podzim krizi sklizně. Podle ruské reportáže je každý třetí farmář na pokraji bankrotu.

Čísla jsou brutální. V Rostovské oblasti se ozimá pšenice prodávala za 16 až 17 rublů za kilogram, minulý týden už obilí vykupovali za pouhých 12,5 rublu. Náklady na pěstování a sklizeň jsou přitom třikrát vyšší než tržní cena. Osivo, hnojiva, technika, drahé palivo a úvěry s vysokým úrokem jsou sice zaplacené, ale výnos z prodeje úrody nepokryje ani 40 procent vynaložených nákladů. Část letošní sklizně je tak levnější vyhodit než sklidit - a obilí se doslova sype na zem.

Ministerstvo hospodářského rozvoje už varovalo, že ceny potravin porostou koncem srpna nebo začátkem září. Podle prognóz by bochník chleba mohl podražit ze 41 na 81 rublů a kilogram klobásy z 500 na 900 rublů. To je téměř stoprocentní nárůst cen potravin - a to navrch k inflaci, kterou Rusko snáší už pět let. Pokud se situace nezmění, mohly by zmizet desítky tisíc farem.

Sečteno a podtrženo: Rusko rafinuje jako v roce 2002, kupuje palivo v Maroku a továrna Syzraň hoří podvanácté. Wildberries přišla o 62 procent velkých skladů, 80 tisíc lidí o práci, a firma to řeší zákazem chytrých telefonů. Ozon mezitím panicky stěhuje nejdražší zboží, než na něj přijde řada.

V Tamani shořelo palivo za tisíc železničních cisteren, Magyar Birds mají na kontě přes 187 vypnutých energetických cílů a chystají se dál na Rostov a Kursk. A ruští farmáři sypou úrodu na zem, protože sklidit ji je dražší než ji vyhodit. Je to skutečně zkličující, slavit ničení, ale vybral si to Putin. Takže: Sláva Ukrajině!

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a sledujte s námi alespoň jednou týdně výhradně dobré zprávy. Díky moc.