Některé státem ovládané firmy podle Bezpečnostní informační služby dlouhodobě fungují v klientelistickém režimu. V něm si jejich vedení vytváří síť vazeb na obchodní partnery a fakticky oslabuje vlastní kontrolní orgány, uvádí BIS ve výroční zprávě za loňský rok.
Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za minulý rok popisuje případy, kdy manažeři státních firem dozorčím radám poskytovali zkreslené informace, vynucovali si jejich poslušnost, a dokonce dlouhodobě uměle vylepšovali hospodářské výsledky. Konkrétní firmy však tajná služba nejmenuje. Jde o jednu z nejvíce alarmujících částí výroční zprávy.
České státní firmy mají mít několik úrovní kontroly. Zatímco management řídí podnik, dozorčí rada jej kontroluje a stát má coby vlastník hlídat, že společnost hospodaří v jeho zájmu. Podle nejnovější výroční zprávy Bezpečnostní informační služby však tento model v některých státem ovládaných podnicích funguje přesně opačně a členové managementu se chovají jako „autonomní vládci“.
BIS konkrétně upozorňuje na dlouhodobě zakořeněný klientelismus, který propojuje vedení státních firem s vybranými obchodními partnery. „Systém zvýhodňování vybraných obchodních partnerů je často úzce provázán s nadstandardními vztahy se zástupci státem ovládaných subjektů,“ konstatuje služba. Podle BIS nejde jen o klasickou korupci nebo přímé finanční protiplnění. Vzájemná výhodnost může mít podobu vytváření sítě kontaktů a vlivových vazeb, které manažerům státních institucí pomáhají udržet se ve funkcích nebo si připravit budoucí zaměstnání.
Alarmující část zprávy se týká vztahu mezi managementem a dozorovými orgány. Podle BIS někteří představitelé státem ovládaných firem potlačují kontrolní funkce dozorčích orgánů. Dozorčí rady pak podle kontrarozvědky mohou dostávat nedostatečné nebo přímo zkreslené informace o dění ve firmě, v krajním případě se role kontrolora a kontrolovaného fakticky obrací „Nezřídka se i obrací role dozorujících a dozorovaných osob, které si fakticky vynucují po členech dozorčích orgánů poslušnost,“ píše BIS.
Dozorčí rady státních podniků a společností s majetkovou účastí státu jsou přitom jedním z hlavních nástrojů, jak stát kontroluje vedení firmy. Pokud management podřídí kontrolní orgán sám sobě, kontrola mizí.
Chapadla klientelismu
Byť BIS žádnou z firem nepřímo nejmenuje, konkrétnější je v popisu hospodaření některých státem ovládaných subjektů. Podle zprávy se nedostatečná informovanost dozorčích orgánů v některých případech netýkala jen jednotlivých obchodních rozhodnutí, ale přímo skutečného stavu hospodaření firmy. U jednoho subjektu jeho představitelé podle BIS „dlouhodobě uměle vylepšovali hospodářské výsledky“ a reálný stav firmy tak neodpovídal údajům předkládaným členům dozorčí rady. A BIS popisuje i další případ, kdy vedení státní instituce neinformovalo kontrolní orgány o důsledcích její finanční situace.
Zpráva je zajímavá také tím, jak BIS klientelismus ve veřejných zakázkách popisuje. Neomezuje jej na jednoduchý model úplatku za veřejnou zakázku. Podle tajné služby může systém stát na dlouhodobé výměně výhod, vedení veřejné firmy poskytuje určitému okruhu dodavatelů preferované postavení a na oplátku získává kontakty, vliv nebo možnost budoucího pracovního uplatnění. Takové prostředí se následně samo reprodukuje – lidé ve vedení zůstávají několik funkčních období a vztahy dále upevňují.
Do stejného rámce BIS zasazuje také manipulace s veřejnými zakázkami. Ve výroční zprávě uvádí příklady z energetiky, zdravotnictví, dopravy či zemědělství, v nichž docházelo k pokusům obejít soutěž, nastavit podmínky ve prospěch vybraného dodavatele, nadsadit ceny nebo poptávat nadbytečné výkony. V některých případech okolnosti podle BIS svědčily dokonce o snaze vyvádět finanční prostředky „velkého rozsahu“.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
