V jižních Čechách (a nejen tam) hromadně vysychají potoky a mizí prameniště. Ani ti nejstarší nic podobného nepamatují. Podle půdní bioložky a bývalé děkanky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Hany Šantrůčkové to není jen důsledek nedostatku srážek, ale i plýtvání s půdou a vodou, které nemá v naší historii obdoby. „To plýtvání musí přestat. A začít musíme každý sám u sebe,“ říká v rozhovoru s INFO.cz Šantrůčková.
Přiznám se, že z toho, co dnes vidím na cestách po jižních Čechách, mi běhá mráz o zádech. Nejen, že zcela vyschla řada potoků, které za mého života ještě nikdy nevyschly, ale třeba na Kleti (hora u Českého Krumlova) přestala téct voda ze všech studánek. A to si za celý život nepamatuji. Je to jen můj mylný dojem nebo jsme se současným nedostatkem vody v přírodě dostali někam, kde jsme ještě nebyli?
Letos je skutečně rok, kdy se skutečně problémy s vodou v české krajině nakumulovaly. My bydlíme v šumavském podhůří a i v našem blízkém okolí už vyschly tři potoky, z toho jeden, který pramenil na Boubíně, tedy v dosud nadprůměrně zavodněné oblasti. A i nejstarší místní starousedlíci říkají, že nic takového nepamatují, je to naprostá rarita.
Proč potoky a studánky vysychají v takové míře až teď? Podobné sucho přece tady bylo i v roce 2018 a v posledních letech se také sucha opakují…
Jde
o skutečně o kumulaci nedostatku srážek s tím, jak se chováme
ke krajině. Jednak stále rapidně ubývá v Česku kvalitní půda schopná zadržet vodu, jednak místo všeobecného šetření s
vodou v době jejího nedostatku dále doslova rabujeme spodní a
povrchové vody. A to se prostě musí jednou projevit.
V Česku ubylo podle oficiálních statistik jen loni zhruba 9000 hektarů orné půdy, a to zejména kvůli nové zástavbě. Od roku 1990 zmizela z republiky orná půda o rozloze zhruba 260 000 ha. Je to hlavní důvod, proč nedokážeme zadržet více vody v krajině?
Je to důležitý, ale nikoliv jediný důvod. Mineralizovaná půda dokáže při srážkách zadržet kolem 50 litrů, nejkvalitnější hluboká černozem až 350 litrů. Kvalitní organická půda v Česku absorbuje podle mě odhadem tak 150 litrů vody. A to je celkově obrovské množství. Před lety jsme v jedné studii došli k závěru, že půda v povodí vodní nádrže Orlík dokáže zadržet až 2000krát větší množství vody než je retenční objem této přehrady. Z toho vyplývá, o co z hlediska zadržování vody přicházíme s každým metrem zničené nebo zastavěné půdy.
Mluvila jste ale i o nešetrném zacházení s vodou. Kde podle vás s vodou nejvíce plýtváme?
Podpovrchovou a spodní vodu dnes využíváme tak jako asi nikdy v minulosti. Zaléváme s ní zahrady, napouštíme bazény, chováme se k ní jako by to byl nekonečný zdroj. Přitom jsou ale zdroje spodní a podpovrchové vody přímo závislé zejména na zimních srážkách, tedy na množství sněhu. Jeden týdenní letní déšť je doplnit nedokáže. Pokud chybějí zimní srážky a my navíc tu vodu v tak rozsáhlém měřítku využíváme, není divu, že jí začíná být akutní nedostatek. A potoky a studánky vysychají.
Když už jsme u těch bazénů. Češi jsou údajně v jejich množství na obyvatele světovou velmocí. Je jejich vliv na nedostatek vody v Česku skutečně tak velký, nebo se to přeceňuje?
Jak už jsem říkala v dřívějším rozhovoru, v Česku je podle některých statistik až 200 000 rodinných bazénů. Pokud by každý v průměru obsahoval 10 kubíků vody, tak je to celkově zhruba třetina největšího českého rybníka Rožmberk. A to rozhodně není zanedbatelné množství vody, zvlášť když uvážíme, že se z velké části jedná o vodu z podzemního zdroje.
Dobře, ale majitelé bazénů argumentují, že přece vodu jen zadrží. Bazén napustí třeba jen jednou ročně a pak vodu zase vypustí…
Ano, ta voda už je ale chemizována, navíc většinou po vypuštění bazénu skončí v kanalizaci a odteče pryč. Nevrátí se do krajiny.
Co to ale znamená? Že by si lidé neměli pořizovat bazény?
Lidé by především měli s vodou v maximálně možné míře šetřit, nikoliv s ní plýtvat. A nejde jen o rodinné bazény. Jde o všeobecné hospodaření s vodou. V mé generaci si ještě všichni pamatujeme, jak se s vodou zacházelo šetrně, neplýtvalo se. To přitom byl vody oproti dnešku relativní dostatek, potoky nevysychaly. A my dnes paradoxně s vodou plýtváme, i když jí začíná být málo a je to všude kolem nás vidět. Obávám se, že to opravdu může skončit nějakou katastrofou.
Měla by tedy podle vás vláda v době vysychajících potoků přijmout nějaká mimořádná opatření, možná i vyhlásit krizový stav?
Nevím, jestli je s tím vláda něco schopná udělat, když nezačneme každý sám u sebe. Samozřejmě jsou nutné investice do výstavby přírodních bariér pro zadržování vody v krajině, do revitalizace toků, do ochrany orné půdy. Ovšem pokud nezačneme s vodou všichni nakládat hospodárně a neuvědomíme si její význam, pak ani vládní nařízení nepomohou. Prakticky všechny civilizace skončily na nedostatku půdy a vody. A i když si to možná plně neuvědomujeme, ta hrozba se týká i nás.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
