Pokud nepřijde deštivá zima, může nás čekat skutečná katastrofa, varuje meteorolog

Je možné alespoň rámcově popsat, jaké počasí, včetně formy a intenzity srážek, by bylo v následujících měsících ideální k tomu, aby se stav povrchových vod (a hladin řek) vrátil k normálu?

Z hlediska návratu k normálu, který bude dlouhodobějšího charakteru, ne pouze přechodný, je důležité, aby bylo podzimní počasí teplotně alespoň blízko dlouhodobému průměru a srážkově ideálně nadprůměrné a následovala pak vydařená zimní sezona s dostatkem sněhu.

Co to znamená konkrétně?

To znamená, aby každý měsíc spadlo v průměru na většinu území 50 až 100 mm srážek (normál je v průměru do 50 mm). Na podzim už je ale mnohem menší výpar než v průběhu léta, a tak by i toto množství začalo být znát. A to nejdříve v půdě a povrchových vodách a později i v podzemních.

Před dvěma roky v září bylo také sucho, pak ale najednou spadlo tolik srážek, že to na některých místech vyvolalo povodně. Jaký vliv to tehdy mělo na doplnění zásob vody?

Ano, v roce 2024 panovalo na začátku září také sucho, byť rozhodně ne takové jako letos. Pak ale přišla týdenní mimořádná srážková epizoda, kdy se zásoby vody doplnily velmi rychle a na mnoha místech spadlo tolik srážek, že už je krajina nezvládla vstřebat a nastaly povodně. Možná si pamatujete, že tenkrát dokonce „přetekla“ přehrada v jihočeském Husinci, která je dnes prakticky na suchu.

Dobře, ale znamená to, že stačí jeden týden nepřetržitých srážek, abychom byli, co se týče sucha, z nejhoršího venku?

Ano, před dvěma roky se voda díky téhle týdenní epizodě velmi rychle doplnila. A byla to velmi významná událost, protože nebýt jí, byla by letos situace se suchem ještě mnohem a mnohem horší. 

Jak tomu mám rozumět?

To, že v září 2024 týden intenzivně pršelo a doplnila se i hladina podzemních vod, tak trochu nahradilo poslední dvě zimní sezony, které naopak nebyly srážkově, ale ani teplotně dobré. Kdybychom neměli zásoby vody z té ojedinělé epizody, byli bychom na tom dnes z hlediska sucha opravdu špatně, protože nám poslední dvě zimy vůbec nepomohly.

Pokud ale vím, meteorologové zatím žádné intenzivní srážky v dohledné době neočekávají.

Ano, je to tak. Stát se pochopitelně v průběhu podzimu může cokoliv, zatím to ale podle předpovědí na žádný týden intenzivních srážek, podobný tomu v září 2024, nevypadá. No a tím se dostáváme k tomu, co bude nejdůležitější, a to je nadcházející zimní období.

Jaká zima by byla pro doplnění zásob vody ideální?

Zimní období je skutečně pro doplnění vodních zásob každý rok klíčové. Ideální by proto bylo, kdyby nadcházející zima byla, pokud možno, teplotně alespoň průměrná a navíc s alespoň průměrným množstvím sněhu, a to včetně středních a nižších poloh.

Je takový vývoj počasí v nadcházející zimě pravděpodobný?

V poslední době je bohužel mnohem více pravděpodobná teplejší zima (nadprůměrná). V tom případě je zapotřebí znovu alespoň nadnormální množství srážek.

Jinými slovy: když nebude padat dostatek sněhu, potřebujeme alespoň deštivou zimu. Je to tak?

Ano, v posledních letech už si tak nějak zvykáme, že zimní sezona je jako celek teplotně nadprůměrná, ale srážkově je každá zima úplně jiná. A my skutečně nutně potřebujeme, aby letos spadlo co největší množství srážek, byť třeba ve formě deště.

A lze takový průběh zimy předpokládat?

V průběhu nadcházející zimní sezony má vrcholit fenomén EL Niño, který by se měl dostat až do mimořádné fáze, někde se můžeme dočíst termín super El Niño. A ten by mohl, i když nepřímo, skutečně ovlivnit i průběh zimy v Česku. Když se totiž podíváme do historie, jak to v takových zimních sezonách u nás ve středu Evropy z hlediska počasí nejčastěji vypadalo, tak můžeme přes značné rozdíly i určité podobnosti.

Jaký byl tedy vliv EL Niña v minulosti?

Dopady El Niño zasahují především Ameriku, Asii, Austrálii a částečně i Afriku. Přímá závislost evropského počasí na El Niňo není jednoznačná a prokazatelná. Mimořádně silné El Niño se vyskytlo v letech 1982–1983, 1997–1998 a 2015–2016, přičemž dopad na průběh podzimního a zimního období v Evropě a ČR nelze definovat jednoznačně a přímo.

Dopady EL Niño na Česko tedy byly různé?

Ano, dá se to tak říci. V roce 2015 byl například listopad extrémně teplý, v předchozích epizodách ale zase velmi studený (1982), nebo mírně teplý (1997). Zajímavostí je srovnání se suchým rokem 2015, kdy rovněž probíhal extrémně silný El Niño. Září bylo suché, říjen normální, vlhký byl až listopad, a sucho na části území přetrvalo až do ledna (severní Morava). Naopak v roce 1997 byla situace po povodních a srážkově byl podzim normální.

Dobře, ale mluvil jste i o určitých podobnostech…

Skutečností je, že většina těchto zim začínala spíše mírným průběhem prosince. Na začátku zimy došlo ke změně NAO (severoatlantické oscilace, poz.red) na negativní hodnoty. Výsledkem byly celkově teplotně nadprůměrné zimy, během nichž se však vyskytly i vpády arktického vzduchu a dočasná výrazná ochlazení. Srážkově byly uvedené zimy průměrné, či mírně nadprůměrné, protože NAO podporovalo častější západní proudění přinášející relativně teplejší a vlhčí vzduch.

A jak to vypadalo se sněhem?

Z hlediska tvorby sněhových zásob v nižších a středních polohách byly tyto zimy ovlivněné jevem super El Niño velmi nepříznivé a sníh se vyskytoval pouze přechodně ve výšce jen několika centimetrů. Výjimkou byl pouze přelom února a března 1983. V horských a hřebenových polohách bylo většinou také podprůměrné množství sněhu a zimní sezony nebyly příznivé pro zimní sporty. Výjimkou byl také hlavně únor a březen 1983, kdy napadlo sněhu na horách více a na hřebenech ho bylo přechodně normální množství.

Můžeme tedy očekávat, i když se samozřejmě může stát cokoliv, další nadprůměrně teplou zimu se spíše menším množstvím sněhu?

Ano, spíše musíme počítat s teplejší zimní sezonou, ale je celkem pravděpodobné, že budou alespoň padat srážky. Aktuální sezónní předpovědi (nutno brát vždy s rezervou) naznačují skutečně nadprůměrně teplou zimu. Co se týče srážek, srážkově by měl být relativně normální říjen a nadnormální listopad i prosinec, tedy v souladu s výše uvedenými historickými zkušenostmi. Uvedený průběh by byl tedy poměrně příznivý pro pozvolné doplňování aktuálního deficitu srážek.

Dokáže zimní déšť jako prostředek proti suchu nahradit sníh?

Samozřejmě by pro přírodu a doplnění zásob vody v krajině bylo nejlepší, kdyby doplnění zásob zajišťoval sníh, pomalu tající v jarním období. Pokud ale nenapadne v dostatečném množství, což je za super El Niña celkem pravděpodobné, tak musíme alespoň doufat v zimní dešťové srážky.

Bude EL Niño ovlivňovat počasí i v příštím roce?

Trvání EL Niño ještě i začátkem roku 2027 je velmi pravděpodobné, zatím ale ještě ne úplně jisté. Pokud bude přetrvávat, lze očekávat teplý a srážkově spíše podnormální začátek jara v Evropě. Studie se však na průběhu v tomto horizontu neshodují. Každopádně bývá obvyklé, že po roce silného EL Niño je i další rok globálně, ale i v Evropě, většinou nadprůměrně teplý.

Co z toho vyplývá? Že se sucha prostě nezbavíme a musíme se na něj připravit i nadále?

Nejde jen o jev EL Niňo. V posledních 10 až 20 letech zaznamenáváme celosvětově nárůst průměrných teplot. Navíc vidíme i změny v rozložení a intenzitě padajících srážek. To v případě Česka znamená, že množství srážek, které dopadnou na zem, je dlouhodobě prakticky stejné, ovšem voda se pochopitelně za v průměru vyšších teplot rychleji odpařuje. A to vede k tomu, že se musíme připravit na to, že se období sucha můžou vyskytovat častěji a třeba i na delší dobu, než bývalo zvykem.

Stále mi ale přijde, že politici i lidé obecně sucho podceňují. Všichni jsou tak nějak přesvědčeni, že za chvíli stejně začne pršet a problém bude vyřešen. Měl by podle vás stát věnovat větší pozornost obraně proti suchu?

Samozřejmě, je potřeba si uvědomit, že voda je pro nás velmi důležitá. A u nás máme pouze tu vodu, která nad naším územím spadne. To, že se jednou za čas zásoby vody díky intenzivním srážkám doplní, vůbec neznamená, že problém se suchem je dlouhodobě vyřešen. To koneckonců vidíme nyní, cca dva roky po velmi významné povodni.

Co by mohlo podle vás přispět k tomu, abychom si v Česku uvědomili, že sucho hrozí trvale a jeden týden deště nás nezachrání?

Sucho se projevuje jako velmi plíživý jev. Celé letošní jaro to tak bylo, že už bylo k suchu výrazně nakročeno, ale ještě nepropuklo úplně naplno. To až po první vlně veder v závěru června. Sucho letos zasáhlo jak povrchové vody, tak ty podzemní, svrchní i hlubší vrstvu půdy a na přelomu července a srpna bylo na první pohled vidět, jak je už sucho na většině našeho území závažné. A jak jsme si už řekli dříve, je potřeba se připravit na to, že může pokračovat i v dalším roce, případně v ještě delším časovém horizontu. Mělo by se tedy dělat všechno možné a reálné proto, abychom se na takový vývoj v maximální možné míře připravili.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.