ANALÝZA PAVLA HLAVÁČKA | Ještě před dvěma lety se zdálo, že americká pravice objevila politický svatý grál. Donald Trump nevyhrál prezidentské volby roku 2024 jen díky tradiční republikánské základně. Dokázal oslovit skupiny, které byly po desetiletí považovány za přirozené voliče demokratů nebo přinejmenším za elektorát mimo dosah Republikánské strany. Výrazně posílil mezi Hispánci, dosáhl nejlepších republikánských výsledků mezi Afroameričany za několik generací a současně si udržel dominantní postavení mezi bělošskými voliči bez vysokoškolského vzdělání.
Mnozí konzervativní komentátoři tehdy mluvili o vzniku nové většiny. O koalici, která překračuje etnické hranice a spojuje voliče podle ekonomických zájmů a odporu vůči liberálním elitám.
Volby v listopadu 2026 však ukázaly, jak ošidný byl tento optimismus. Prakticky každá významná skupina, která se v roce 2024 posunula směrem k Trumpovi, se o dva roky později vydala opačným směrem. Jedinou významnější výjimkou byli američtí Židé.
To už není obyčejná porážka vládnoucí strany. To je rozpad vítězné koalice.
Hispánci: největší ztracená příležitost
Po volbách 2024 panovalo mezi republikány přesvědčení, že právě Hispánci představují budoucnost strany. Trump tehdy získal podle různých měření 44 až 46 procent latino hlasů, což byl nejlepší republikánský výsledek za mnoho let.
O dva roky později však přišlo vystřízlivění. V roce 2026 republikáni mezi Hispánci klesli přibližně na 30 až 35 procent, zatímco demokraté dosáhli podpory kolem 62 procent. Šlo o jeden z největších etnických posunů celých voleb. Agentura Reuters navíc zjistila, že ve 64 většinově hispánských okresech klesl republikánský podíl hlasů v průměru o 14 procentních bodů oproti roku 2024.
Zajímavé je, že k obratu nedošlo kvůli kulturním otázkám. Hispánci jsou hodnotově konzervativní skupinou. Rozhodující pro ně byla ekonomika, rostoucí životní náklady a každodenní zkušenost voličů.
Afroameričané: návrat k normálu
Podobný, byť méně dramatický vývoj nastal mezi Afroameričany. Trump v roce 2024 dosáhl historicky nadprůměrných výsledků zejména mezi černošskými muži. Volby 2026 však ukázaly, že šlo spíše o protestní hlas než o trvalé přeskupení americké politiky.
Podle dat AP Voter Poll patřili Afroameričané mezi skupiny, které se oproti roku 2024 znovu přiklonily k demokratům. Neznamená to, že republikáni ztratili veškerý pokrok. Znamená to však, že zisky z roku 2024 nebyly strukturální. Afroameričtí voliči republikánům naslouchali, ale po dvou letech nenašli dostatek důvodů, proč u nich zůstat.
Židé: jediná skupina, kde republikáni neoslabili
Existuje jedna pozoruhodná výjimka z volebního příběhu roku 2026. Zatímco Hispánci a Afroameričané se od republikánů odvrátili, mezi americkými Židy žádný srovnatelný odliv nenastal.
Židé zůstali výrazně demokratickou skupinou. Podle průzkumu NBC podpořilo demokratické kandidáty 68 procent židovských voličů, republikány 31 procent. Ve srovnání s rokem 2024 však šlo o určitý posun směrem k republikánům.
Specializovaný průzkum agentury GBAO pro organizaci J Street zaznamenal stabilnější výsledek 72 procent pro demokraty a 26 procent pro republikány, přesto i tato data potvrzují, že k žádnému republikánskému kolapsu mezi Židy nedošlo.
Významnou roli zde sehrála válka na Blízkém východě a rostoucí napětí kolem Izraele a antisemitismu uvnitř Demokratické strany. Na celkovém výsledku voleb to nic nezměnilo, ale republikáni zde jako jediní alespoň částečně odolali protivlně, která zasáhla jejich podporu téměř všude jinde.
Bílí voliči: problém není demografie
Republikáni často vysvětlují své problémy demografickými změnami a rostoucím podílem menšin.
Volby 2026 tuto teorii zpochybnily. Výrazný posun totiž nastal i mezi bělošskými voliči. Model citovaný serverem The Voters Who Swung 2026 odhaduje posun bělošských voličů o 13 procentních bodů směrem k demokratům. Pokud republikáni ztrácejí část podpory i mezi bělochy, nelze problém vysvětlovat pouze demografickými změnami. Proti nim tentokrát nehlasovaly jen menšiny, ale i část jejich tradičního elektorátu.
Konec iluze o nové většině
Volební výsledky z roku 2026 ukazují jednu nepříjemnou skutečnost. Republikánům se v roce 2024 podařilo prolomit několik historických bariér, ale nedokázali z těchto průlomů vytvořit trvalou politickou změnu.
Ještě nedávno se zdálo, že americká politika vstupuje do nové MAGA éry, v níž budou voliči stále méně hlasovat podle etnického původu a stále více podle sociálního postavení, příjmů nebo kulturních preferencí. Trumpovo vítězství tuto teorii zdánlivě potvrzovalo. Po roce 2026 však vypadá mnohem méně přesvědčivě.
Hispánci, Afroameričané i část bělošských voličů sice republikánům naslouchali, ale nakonec nedospěli k závěru, že právě oni představují odpověď na jejich problémy. Ukázalo se, že oslovit nového voliče ještě neznamená získat jeho dlouhodobou loajalitu.
Největší problém republikánů proto nemusí spočívat v tom, že prohráli jedny volby. Mnohem závažnější je otázka, zda jejich úspěch z roku 2024 představoval začátek nové politické většiny, nebo pouze mimořádnou shodu okolností. Volby roku 2026 zatím naznačují spíše druhou možnost.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
