Gripeny pro Ukrajinu: Změní rakety Meteor a švédský radar pravidla hry?

Zásadní problém s letouny F-16 je, že nikdy nebyly navrženy pro konflikt tohoto typu. Americké letectvo vyvinulo tento model pro operace z obrovských, perfektně udržovaných a bezpečných základen s masivním personálním a technickým zázemím personálu. Nic z toho Ukrajina v současnosti nemá. 

Naproti tomu Gripen byl zkonstruován přesně pro scénář, v němž teď Ukrajinci bojují: Švédové jej navrhli tak, aby jej zvládly obsluhovat týmy branců s jediným profesionálním supervizorem v polních podmínkách, na rozptýlených dálničních úsecích, s minimem techniky, a to vše pod neustálou hrozbou nepřátelského letectva a raketových systémů.

Žádný jiný stroj v současné výzbroji NATO nebyl navržen lépe do bojové role, pro kterou je Ukrajina potřebuje. Gripen může operovat z krátkých a nedokonalých ranvejí nebo dokonce dálnic a lepších silnic, což nutně vyžadoval švédský decentralizovaný model rozptylu letectva v případě konfliktu. 

Gripeny jsou navíc výrazně jednodušší na údržbu a logistiku a na rozdíl od zmíněné F-16 stavěné na drsné podmínky mimo páteřní základny. Navíc nesou sadu pro elektronický boj, která je specificky navržena pro rušení ruských systémů řízení palby.

Zkrátka se jedná o letoun navržený od základu pro použití rozptýleně, proti ruské přesile a v obranné roli. Z tohoto důvodu byl také jeho vývoj velmi drahý a švédskou levicí po dekády silně kritizovaný, protože stejně jako ta německá nechtěla věřit v ruskou hrozbu.

Gripen je navíc levnější na provoz, disponuje v dodávaných verzích schopnějším radarem než dostupné F-16 a je kompatibilní s již zmíněnými střelami Meteor. 

Pokud by Švédsko dodalo Gripeny pouze se staršími střelami AMRAAM a Sidewinder, pak by zřejmě nemělo smysl zatěžovat ukrajinskou logistiku dvěma typy stíhaček naráz a bylo by lepší soustředit se pouze na F-16. Pokud by však Ukrajinci dostali rakety Meteor s ramjetovým pohonem, situace se radikálně mění. Tato zbraň poskytuje obrovský efektivní dolet proti vysoko letícím cílům.

Ale samy schopnosti letadla nejsou nijak zvlášť důležité, pokud je nespojíte se správným zbraňovým systémem, moderním naváděním palby apod. Ostatně sovětská letadla samotná patřila ve své době ke světové špičce a ukrajinské letouny MiG-29 nebo zejména Su-27 v mnoha ohledech papírově předčí i některé zvažované západní stroje – není bez zajímavosti, že právě konstrukce letadel byla také snad jediným sovětským průmyslem, ve kterém byla zachována konkurenční soutěž. 

Rusko si však vzdušnou nadvládu vybojovat stejně nedokázalo a americké F-16 v dodané konfiguraci nedokážou bránit bombardování fronty ruskými kluzákovými bombami. A právě to by měla kombinace Gripenů a protiletadlových střel Meteor zásadně změnit.

Klíčovou vlastností Gripenu je totiž právě jeho kompatibilita se špičkovými evropskými střelami vzduch-vzduch Meteor. I u nich se jedná o velice citlivou technologii s ohledem na technologický náskok před nepřítelem stejně jako u nových modelů střel AMRAAM, na druhou stranu se jedná o střely vyvinuté pro obranu Evropy před ruskou agresí a tak by dávalo politický smysl je maximálně využít na – tušíte správně – obranu Evropy před ruskou agresí.

Udávaný dosah evropské střely Meteor sice činí přibližně jen 200 kilometrů, její hlavní devíza však spočívá v pohonu: na rozdíl od klasických raketových motorů ruských střel, které po vyhoření paliva rychle ztrácejí energii, využívá Meteor unikátní náporový motor (ramjet). Ten střele umožňuje aktivně zrychlovat a manévrovat po výrazně delší část letu, čímž drasticky zvětšuje takzvanou zónu neuniknutelnosti (no-escape zone). Pro obratné stíhačky tak představuje smrtelné nebezpečí i na maximální vzdálenosti.

Hlavním oponentem ukrajinských Gripenů s touto výzbrojí budou ruské víceúčelové letouny Su-35S. Ty sice spoléhají na střely R-37M s proklamovaným doletem až 300 kilometrů, případně na střely R-77M s dosahem kolem 190 kilometrů, ale právě absence ramjetu jejich efektivitu v závěrečné fázi letu na velkou vzdálenost limituje. 

V přímém střetu navíc nebude rozhodovat pouze kvalita samotných střel, ale také vlastnosti jejich nosičů. Švédský Gripen je oproti masivnímu Su-35S výrazně menší a vykazuje podstatně nižší efektivní radarovou odraznou plochu. 

Tento rozdíl se ještě více prohloubí v reálné bojové situaci: čistý Gripen v konfiguraci „lovec“, nesoucí pouze střely vzduch-vzduch, bude pro radary daleko hůře čitelný než ruské stroje Su-34 či Su-35 s přídavnými nádržemi a podvěšenými klouzavými pumami typu KAB, které pro Ukrajinu představují obrovský problém.

Kdyby Ukrajina nakrásně dostala 60 Gripenů bez Meteoru (nebo jeho výkonového ekvivalentu), pravděpodobně by byla méně schopná držet ruské letectvo zpátky než jedna letka 12 letadel, ale s tímto zbraňovým systémem. A podle všech politických signálů to vypadá, že Ukrajina konečně Meteory dostane.

Teoretický souboj jeden na jednoho je však v reálném konfliktu spíše výjimkou. Do leteckých operací vstupuje komplexní mozaika faktorů – v reálném vzdušném boji je klíčový celý systém: pozemní radiolokátory, prostředky elektronického boje, bojové letouny, systémy protivzdušné obrany, kvalita velení, situační přehled nebo letouny včasné výstrahy a řízení na obou stranách. Všechny tyto komponenty se však musí opírat o letoun, který dokáže v ukrajinských podmínkách vůbec přežít údery na vzletové dráhy.

V tomto ohledu získává Ukrajina zásadní taktickou výhodu nejen díky Gripenům a Meteorům, ale také díky švédským letounům včasné výstrahy a řízení Saab 340 AEW&C se systémem Erieye, z nichž dva kusy již obdržela. Tato vzdušná radarová pracoviště dokáží odhalovat cíle na obrovské vzdálenosti a předávat data přímo stíhačkám.

Rusko přitom v této klíčové kategorii výrazně ztrácí. Po zničení dvou a poškození dalších dvou strojů A-50 mu zbývá odhadem pouhých čtyři až šest operačních letounů tohoto typu, přičemž vývoj nové generace v podobě letounu A-100 dlouhodobě stagnuje. Právě datové propojení neviditelných očí letounů Saab 340, obratných Gripenů a dalekonosných střel Meteor vytváří pro Ukrajinu technologicky mimořádně efektivní systém.

I malý počet Gripenů vyzbrojených střelami Meteor dokáže vážně ohrozit ruské stíhačky odpalující obávané klouzavé bomby, aniž by se ukrajinští piloti museli přiblížit k riskantní linii fronty. Zkušenosti ukazují, že jakmile Rusové utrpí ztráty, na které nemají okamžitou odpověď, jejich aktivita opadne. 

Díky velkému dosahu střel by Ukrajinci navíc nepotřebovali složitou taktiku velkých formací pro potlačení nepřátelské obrany – mohli by útočit z bezpečné vzdálenosti s mnohem větší nadějí na úspěch. Tím by se zjednodušil výcvik pilotů i celková logistika misí.

Ruské letectvo, vědomo si hrozby v podobě střel Meteor a západního přehledu o bojišti, bude po prvních ztrátách nuceno reagovat opatrněji. Hlavním cílem nasazení Gripenů tak nebude ničení Su-35 a dalších ruských stíhaček. Hlavním úkolem bude vytlačit ruské letectvo dále od frontové linie a omezit jeho schopnost používat naváděné pumy KAB.

Dodávky Gripenů jsou proto skvělou zprávou, ale jak si jistě postesknou obyvatelé mnoha frontových měst a ukrajinští vojáci: před rokem bylo pozdě.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.