Ukrajinci umí držet hubu: Jak se podařilo očistit zpravodajské služby prolezlé ruskými zvědy

V ranních hodinách 1. června 2025 se rozezněly sirény na pěti ruských leteckých základnách rozmístěných napříč třemi časovými pásmy. Od arktické Murmanské oblasti až po sibiřský Sachalin – některé vzdálené více než čtyři tisíce kilometrů od ukrajinských hranic – se ozývaly výbuchy, které navždy změnily povahu války.

Za osmnáct měsíců se ukrajinské bezpečnostní službě SBU podařilo proniknout hluboko do ruského týlu, zřídit falešnou logistickou firmu v Čeljabinsku přímo pod nosem místní FSB a dopravit 117 bojových dronů ukrytých v nákladních autech až k leteckým základnám strategického letectva. Operace s kódovým názvem Pavučina zničila nebo poškodila přes čtyřicet ruských letadel, včetně strategických bombardérů Tu-22M3 a Tu-95.

Ale nebyl to jen vojenský úspěch. Byla to především demonstrace něčeho, co ještě před dekádou vypadalo jako nemožné: ukrajinské zpravodajské služby dokázaly udržet rozsáhlou operaci v tajnosti. Dokázaly „držet hubu“.

Aby člověk plně docenil význam této transformace, je nutné se vrátit do roku 2014. Tehdy ukrajinské zpravodajské služby nebyly jen dysfunkční – byly aktivně infiltrované Ruskem. Když Viktor Janukovyč v únoru 2014 uprchl do Moskvy, vzal s sebou nejen své nejbližší spolupracovníky, ale i státní tajemství, která byla pro Ukrajinu životně důležitá.

„Vzali všechno, co tvoří základ profesionální zpravodajské služby,“ popsal tehdy situaci dočasný ředitel SBU Valentyn Nalyvajčenko. Ředitel rozvědky SBU Oleksandr Jakymenko ukradl vše, co mohl, a uprchl do Ruska spolu se čtyřmi dalšími vysokými špiony a desítkami podřízených. Data o více než 22 tisících příslušnících SBU a informátorech skončila v ruských rukou. Co nemohli odnést, rozbili a spálili.

Problém však sahal mnohem hlouběji. SBU zdědila po KGB nejen široké pravomoci a autoritu, ale i celou síť kontaktů, pracovních vztahů a často i loajalitu k bývalému sovětskému systému. Mnoho důstojníků vyrostlo v prostředí, kde hranice mezi ukrajinskými a ruskými zájmy byly rozmazané, ne-li neexistující.

Janukovyčův režim situaci ještě zhoršil. Systematicky dosazoval ruské sympatizanty do vysokých pozic a využíval SBU k zastrašování kritiků. Když v roce 2014 padl, objevila se skutečná hloubka problému.

Revoluce důstojnosti spustila první vlnu systematického čištění. Okolo 235 agentů bylo zatčeno kvůli podezření z práce pro Moskvu, včetně bývalého šéfa kontrarozvědky. Všichni regionální ředitelé SBU byli vyměněni, stejně jako polovina jejich zástupců.

Ale skutečná transformace začala až po ruské invazi v únoru 2022. Vasyl Malyuk, jmenovaný šéfem SBU v únoru 2023, rozhodl o radikální změně. „Celkem bylo obviněno 300 lidí ze špionáže pro Rusko, včetně devíti příslušníků SBU a 102 vojenských představitelů,“ uvedl Malyuk v jednom ze svých veřejných projevů.

Čísla jsou děsivá. Od začátku plnohodnotné invaze SBU odhalila 207 ruských agentů. Z nich 52 byli aktivní vojáci ukrajinských ozbrojených sil. Mezi odsouzenými byl i bývalý velitel jednotky ukrajinských speciálních sil, který prozrazoval bojové plány jednotek operujících za nepřátelskými liniemi – dostal 15 let vězení.

Transformace ukrajinských služeb však nebyla jen záležitostí domácí očisty. Po roce 2014 se do procesu aktivně zapojila CIA, která viděla v Ukrajině klíčového spojence proti ruské agresi.

„CIA po roce 2014 vybudovala ze sovětských trosek ukrajinské zpravodajské služby s pomocí desítek milionů dolarů,“ uvedl jeden ze zdrojů. Pro prevenci ruské infiltrace CIA vytvořila v rámci SBU zcela novou skupinu, izolovanou od ostatních oddělení. Později byl přidán šestý direktorát pro spolupráci s britskou MI6.

Americká strategie byla promyšlená. Jak uvedl bývalý americký zpravodajský důstojník: „Vypočítali jsme, že HUR (vojenská rozvědka) byla menší a hbitější organizací, kde jsme mohli mít větší dopad... HUR bylo naše malé dítě. Dali jsme jim veškeré nové vybavení a výcvik.“

CIA investovala nejen peníze, ale i znalosti. Poskytla pokročilé sledovací systémy, trénovala nové operativce jak na Ukrajině, tak v USA, a postavila nové ústředí pro ukrajinskou vojenskou rozvědku. Klíčová byla zejména generační výměna – mladí důstojníci, kteří nevyrostli v sovětském systému, postupně nahradili staré kádry.

Pravým testem transformace ukrajinských služeb se stala příprava a realizace Operace Pavučina. Jak později odhalil šéf SBU Vasyl Malyuk, jednalo se o mimořádně komplexní operaci vyžadující naprostou diskrétnost.

„Každá z konspiračních lokalit, které jsme používali, byla plně autonomní. Obsahovala baterie, solární panely a další vybavení, které nám umožnilo nepřetržitě nabíjet drony. Operace se mohla uskutečnit i v chladných měsících, kdy teploty klesají pod minus 40 stupňů Celsia. Bylo tedy zásadní, aby drony zůstaly plně nabité,“ vysvětloval Malyuk.

Pro provedení operace SBU vytvořila krycí společnost v Rusku – logistickou firmu se sídlem v Čeljabinsku. Ukrajinští agenti si pronajali kancelářské prostory a sklady v blízkosti místní centrály FSB. „Prošli jsme sedmi kruhy pekla, abychom tohoto výsledku dosáhli,“ vzpomínal Malyuk na problémy s pašováním sankcionovaného zboží, jako byly bateriové stanice, do Ruska.

Drony použité k útoku nebyly obyčejné. „Na první pohled vypadají jako běžné FPV drony, ale jsou jedinečné. Mají více typů komunikace. Bojová část každého dronu se skládala ze dvou částí, z nichž každá vážila 800 gramů, celkem 1,6 kg speciální směsi, kterou jsme pro tuto operaci vyvinuli. Má kumulativně-výbušný účinek pro prohoření trupu letadla a vyvolání exploze uvnitř,“ popsal Malyuk detaily.

Klíčovým aspektem operace bylo zajištění bezpečného návratu ukrajinských agentů z Ruska. Jakmile řidiči nákladních aut dosáhli určených leteckých základen, ukrajinští agenti už opustili ruské území. „Přišli na jeden z bojových řídicích bodů a měl jsem tu čest jim osobně poděkovat,“ řekl Malyuk.

Úspěch Operace Pavučina nebyl jen taktickým vítězstvím. Podle odhadů bylo vyřazeno deset až třicet procent ruské jaderné odstrašující letecké síly v podobě bombardérů, které Rusko už není schopno nahradit. Celkové škody byly vyčísleny na sedm miliard dolarů.

Francouzský analytik operaci označil za bezprecedentní: „Dnes se zdá, že žádná zpravodajská služba by nebyla schopna provést operaci této velikosti tak daleko na nepřátelském území... Ani Mossad, nepochybně nejlepší služba na světě dnes, nyní po SBU, ani MI6, ani CIA se nezdají schopny prokázat takovou inovativnost a klid.“

Přestože byl dosažen významný pokrok, boj proti ruské infiltraci pokračuje. Rusko neustále vyvíjí nové metody a rekrutuje agenty. V srpnu 2025 bylo například odhaleno, že síť ruských špionů řízená důstojníkem GRU koordinovala údery na Kyjev a sabotáže v Oděské oblasti.

Ruské služby také adaptovaly své metody. Využívají například taktiku „false flag“ operací, kdy se ruští agenti vydávají za příslušníky SBU a pod touto záminkou zadávají úkoly občanům. Skupina odhalená v srpnu se sestávala ze dvou přímých agentů, spojky a obsluhovatelky – bývalé univerzitní lektorky, která uprchla do Ruska v roce 2021 a poté souhlasila se spoluprací s ruskou rozvědkou.

Možná nejlepším důkazem transformace SBU je změna veřejného mínění. Zatímco před válkou byla SBU vnímána negativně – jako korupční a potenciálně infiltrovaná organizace – dnes ji většina Ukrajinců podporuje. Šéf SBU Vasyl Malyuk se s 53,1% důvěrou umístil na čtvrtém místě mezi nejdůvěryhodnějšími ukrajinskými představiteli.

To není náhoda. Reformy z let 2019 a 2022 výrazně změnily fungování organizace. Byla zavedena civilní kontrola, organizace byla zmenšena, odděleny některé funkce a vytvořeny jasné jurisdikční hranice. SBU už není tajnou policií z dob Janukovyče.

Schopnost udržet operaci Pavučina po dobu osmnácti měsíců v tajnosti je nepopiratelným důkazem toho, že ukrajinské zpravodajské služby prošly zásadní transformací. Od zkorumpovaných a infiltrovaných organizací sovětského typu se změnily v moderní, efektivní služby schopné konkurovat nejlepším na světě.

Ukrajinci dokázali vyčistit své řady od ruských špionů. Ale cena této transformace byla vysoká. Stála roky systematické práce, stovky zatčení, personální čistky a především ochotu přiznat si hloubku problému a něco s tím dělat.

Dnes už ruští generálové nemohou spát klidně ani v Moskvě. Ukrajinské zpravodajské služby se z obranných organizací změnily na útočné, schopné operovat na třech kontinentech. A jak ukazuje operace Pavučina, jsou schopny udělat to, k čemu se žádná západní služba neodváží – vstoupit do samotného srdce ruského vojenského komplexu a zasadit mu smrtelnou ránu.

To je příběh jedné z nejpozoruhodnějších transformací v moderní historii zpravodajství. Příběh o tom, jak se naučit „držet hubu“.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.