Ukrajinský plameňák doletí až za Ural. Není to zázrak, ale problém pro Rusy určitě, říká vojenský expert

Pamatujete si, jak ještě za prezidentsví Joea Bidena mnozí lidé kroutili hlavou, jaký má za smysl poskytnout Ukrajincům rakety ATACMS, se kterými měli zakázáno střílet na Rusy šikující se těsně za hranicí?

Ukrajinci si to pamatují jistě moc dobře. A možná že přesně v té době se začalo pracovat na tom, aby se takové absurdní situace už nemusely opakovat. Ta snaha dnes nabyla konkrétní formy – střela s plochou dráhou letu Flamingo.

Její význam spočívá v kombinaci několika faktorů, které dosud Ukrajina neměla: daleký dosah, těžká hlavice a domácí výroba mimo dosah ruských úderů.

„Pokud bude mít ten dolet a tu nosnost, jak Ukrajinci uvádí, a pokud je opravdu budou vyrábět takovým tempem, jak deklarují, pak by to mohlo znamenat pro Rusy opravdu vážný problém,“ říká vojenský analytik Lukáš Visingr.

Technické parametry „plameňáka“ jsou působivé: deklarovaný dolet 3 000 kilometrů, přesnost zásahu kolem 14 metrů a bojová hlavice o hmotnosti 1 150 kilogramů (!). Pro srovnání: americký Tomahawk, nejznámější střela podobné kategorie, má dolet zhruba 2 500 kilometrů a hlavici vážící kolem 450 kilogramů.

„Flamingo má větší dolet i nosnost než Tomahawk, ale je také mnohem větší, méně kompaktní a pravděpodobně pomalejší,“ vysvětluje Visingr. „Neumí letět těsně nad terénem, jako Tomahawk, který dokáže kopírovat profil krajiny ve výšce korun stromů. Flamingo letí výš, takže je snadněji detekovatelné.“

Lukáš Visingr ale jedním dechem dodává, že má z pohledu Ukrajinců jednu obrovskou výhodu – je k dispozici. A to v počtech, které by u Tomahawků mohly přestavovat problém.

Zásadní je fakt, že Flamingo vzniká na Ukrajině. Srdcem střely je proudový motor AI-25TL, známý z československého cvičného letounu L-39 Albatros.

„Podle těch záběrů jde o tento motor,“ potvrzuje Visingr. „Ukrajinci ho měli ve skladech ve velkém množství. A i kdyby ne, mají schopnost vyrobit motor velmi podobné konstrukce.“

Visinger také připomíná, že Ukrajinci již dlouhodobě spolupracují s českou firmou PBS Velká Bíteš, která s nimi vyvíjí kompaktnější motor pro budoucí střelu schopnou letět nízko nad zemí – jejich vlastní ekvivalent Tomahawku.

Výroba probíhá v podzemním závodě, desítky metrů pod zemí. Podle reportáže agentury AP „Rusko nemůže tuto továrnu zničit ani raketami Kinzhal, ani Iskander“. 

V současnosti se vyrobí jeden kus denně, do října má kapacita stoupnout na sedm denně. „Tohle tempo by už znamenalo skutečný tlak na ruské zázemí,“ říká Visingr. 

Rusové totiž historicky spoléhali na svou strategickou hloubku – že mají kam ustupovat, kam přesunout výrobu. 

„Jenže tohle jim tu výhodu bere. Nemůžete pokrýt PVO úplně všechno. A Ukrajinci dlouhodobě ukazují, že umí naprogramovat trasy dronů tak, aby se vyhnuly obraně. U velké střely to bude složitější, ale ne nemožné,“ vysvětluje Lukáš Visingr.

Hlavice o hmotnosti 1 150 kilogramů znamená, že dokáže zničit nejen sklady munice nebo velitelská stanoviště, ale i strategické rafinerie, průmyslové komplexy nebo železniční uzly – a to stovky kilometrů od fronty. „Dolet přes 3 tisíce kilometrů umožňuje Ukrajincům zaútočit i na ruské továrny za Uralem,“ říká Visingr. „To je něco, co tady dosud nebylo.“

Signály z bojiště naznačují, že Flamingo už zasáhlo. Poslední exploze v ruských rafineriích měly podle odborníků sílu, jakou dosud ukrajinské drony nedosahovaly. „Ty malé sebevražedné drony unesou desítky kilogramů nálože. Tohle bylo podstatně větší,“ říká Visingr.

Možné cíle Flaminga jsou přitom jasné: rafinerie v Tatarstánu, Kerčský most na Krym, letecké základny stovky kilometrů od fronty.

Ruská média reagují podrážděně. Na státní televizi zaznělo, že „Flamingo není zcela ukrajinské“ a že jde o „dvojče britské FP5“. V praxi je to však nepodstatné 0150 Kyjev má konečně prostředek, jehož nasazení mu nikdo nemůže zakázat.

Lidé na internetu už začínají vtipkovat, že se strategicky významný Kerčský most stal ohroženým cílem.

„Dvanáct dní výroby, 12 střel Flamingo směrem na klenbu Kerčského mostu... Myslím, mu bude konec v září nebo v říjnu,“ doufá (a přeje si) Jake Broe, bývalý důstojník pro raketové a nukleární operace u amerického letectva.

Do hry vstupuje i politika ve Spojených státech. Prezident Donald Trump nedávno napsal: „Je těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, pokud nesmíte útočit na území nepřítele.“ 

Výrok, který lze chápat jako signál, že by případně americká administrativa mohla ukrajinské údery podpořit. Visingr k tomu poznamenává: „Říkal jsem od začátku, že se na Rusy naštve. Trvalo to déle, než jsem čekal, ale teď to vypadá, že to bere osobně.“

Flamingo samo válku nevyhraje. Ale mění její parametry. Rusko už nemůže spoléhat na to, že válka zůstane daleko od jeho průmyslového srdce. A to je posun, který může mít dlouhodobé důsledky – nejen pro frontu na Ukrajině, ale pro celé evropské bezpečnostní prostředí.

„Neexistují žádné zbraně, které by samy vyhrály válku. Existují jen zbraně, které – pokud se správně nasadí – můžou mít významný efekt. A Flamingo tohle splňuje,“ uzavírá Lukáš Visingr.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.